Liberatura s Ondřejem Hanusem

17. červenec 2013

Ve svém debutu Stínohrad překvapil a mnohé zaujal formou, kterou si pro své básně vybral: sonety a gazely. Ondřej Hanus tuto virtuozitu dál rozehrává i v nové sbírce Výjevy, kterou jsme vám představili v dalším díle Liberatury.

Ondřejova tvorba je v kontextu současné české poezie výrazná a v mnohém výjimečná – na první pohled samozřejmě už svou formou, nicméně bylo by chybou zůstat jen u obdivu této roviny. Co ho vlastně tolik láká na pevně ohraničených a pravidly sešněrovaných útvarech? Proč je v jeho sbírce tak intenzivně přítomná smrt? A co jsou to vlastně ony „výjevy“?

Ondřej Hanus (1987) pochází z jihočeských Nemějic. Vystudoval bohemistiku a překladatelství z angličtiny na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, překládá anglicky psanou poezii (např. Seamus Heaney, John Burnside), s přítelkyní Lucií Chlumskou přeložil knihu Errata britského polyhistora George Steinera. Působil v obtýdeníku Tvar, nyní je redaktorem časopisu Psí víno a pracuje v Ústavu pro českou literaturu Akademie věd ČR. Své básně publikoval například v časopisech Revolver Revue, Weles, Tvar, Host, Psí víno, v roce 2008 mu vyšla ve Welesu prvotina Stínohrad. Nejnovější básnickou sbírku Výjevy vydalo nakladatelství Host ve spolupráci s revue Weles.

Spustit audio