Londýn se chystá postavit sociální byty pro průměrně vydělávající Londýňany

Zprávu o úmrtí známého hudebníka zveřejnil server Variety s odvoláním na Crosbyho manželku Jan Dance. „S velkým smutkem po dlouhé nemoci zemřel náš milovaný David (Croz) Crosby,“ citoval server Variety Dance.

Na Crosbyho zavzpomínal na sociálních sítích i jeho kolega Graham Nash z CSNY. „David byl v životě i v hudbě nebojácný. Zanechává po sobě na tomto světě obrovskou prázdnotu, co se týče samotné osobnosti a talentu. Prostřednictvím své nádherné hudby promlouval svým rozumem, srdcem a vášní a zanechává po sobě neuvěřitelný odkaz,“ uvedl na svém Instagramu.

David Crosby patřil mezi nejvlivnější rockové zpěváky 60. a 70. let. Během své kariéry vydal několik sólových alb, byl členem původní sestavy skupiny Byrds a podílel se na jejich prvních pěti albech, včetně hitu Mr. Tambourine Man od Boba Dylana z roku 1965. Spolu se Stephenem Stillsem a Grahamem Nashem také založil folkrockovou superskupinu Crosby, Stills & Nash.

Později se k nim přidal kanadský zpěvák a skladatel Neil Young. Čtveřice Crosby, Stills, Nash and Young patřila k významným souborům v historii pop music, proslavila se albem Deja Vu z roku 1970. Skupina působila ale kvůli neshodám členů spíše nárazově. Sám Crosby dlouhodobě bojoval s alkoholem a drogami.

Vědci ve své studii zveřejněné v časopise The Conversation zkoumali čtyři způsoby přípravy kávy, a to tradiční filtrovanou kávu, kapsle čili zapouzdřenou filtrovanou kávu, vařenou kávu french press a kávu instantní. Během analýzy zohlednili celý proces –⁠ od výroby kávových zrn až po množství odpadu, který poté skončí na skládce.

Podle studie největší množství oxidu uhličitého vyprodukuje tradiční filtrovaná káva. Důvodem je větší množství, které je potřeba k přípravě jednoho šálku, a také energie pro ohřev vody a udržení teploty nápoje .Na druhém místě skončila příprava pomocí french pressu, a to také hlavně kvůli většímu množství rozemletých semen kávovníku. Naopak u kapslí je množství kávy kontrolováno, což zamezuje nadměrné spotřebě. Jako nejekologičtější označili vědci instantní formu. Spotřebuje se při ní nejen méně kávy, ale i energie. Varné konvice totiž mají menší spotřebu než tradiční kávovary.

Třebaže fáze zpracování samotných zrnek kávy je nejvíc znečišťující, podle spoluautora studie Luciana Rodrigues Viana mohou lidé přesto omezit dopad konzumace. Doporučuje pít menší kávy nebo zajistit, aby se použilo pouze její potřebné množství a vody. U kapslí by měli sáhnout po těch, co se dají použít opakovaně, uvedl pro server BBC Viana.

Do popelnic na kuchyňský odpad pro výrobu bioplynu patří veškeré zbytky jídel jako omaštěné přílohy, omáčky či scezené polévky, syrové i tepelně zpracované maso, včetně drobných kostí, pečivo, sladkosti, kávová sedlina a čajové sáčky. Podle stránek města mohou lidé do těchto popelnic vyhazovat také potraviny po datu spotřeby, a to i v obalu, nebo klasické bio zbytky z kuchyně jako skořápky od vajec nebo třeba ořechů.

Vybrané domy v různých částech města obdrží speciální třídicí košíky a kompostovatelné sáčky, do nichž budou obyvatelé odpad třídit. „Po naplnění košíku pak stačí vyhodit kuchyňský odpad i se sáčkem do hnědé nádoby s růžovým poklopem na vybraných stanovištích,“ uvedla radnice podle serveru Ekolist.

V bioplynové stanici v Horní Suché se z odpadu stane surovina na výrobu energie, tepla a certifikovaného hnojiva. „Kuchyňský odpad tvoří podstatnou část směsného komunálního odpadu, ale málokdy se správně vytřídí. Proto končí v černé popelnici, odkud zbytečně putuje na skládku. Tomu nový přístup zamezí,“ říká Filip Poštulka ze společnosti JRK Česká republika. Cílem projektu je, aby odpad z domácností neskončil na skládce a byl dále využit.

Elektrické obojky, ostny nebo různá škrtidla se dříve používala nejen pro usměrnění nebo „výcvik“ nezvladatelných psů, ale také jako prostředek, kterým majitelé své mazlíčky trestali za útěky, štěkání nebo jiné chování. Podobné výcvikové pomůcky jsou však poměrně kontroverzní, protože psům působí fyzické i psychické utrpení. Proto by mohly být ve Francii v blízké době zakázány.

Pro přijetí zákona o zákazu elektrických obojků pro psy bylo 111 poslanců, pouze pět jich bylo proti. Na základě něj tedy bude zakázán jejich prodej, ale i používání, a to pod pokutou až 750 eur (což je téměř 18 tisíc korun).

Podle poslankyně a předsedkyně pracovní skupiny pro dobré životní podmínky zvířat Corinne Vignon návrh zákona vycházel hlavně z poptávky ze strany občanů. „Problém těchto obojků spočívá v tom, že se prodávají volně a majitel si ani neuvědomuje, že jsou zneužitelné. Zvíře vycvičené na bolest a fyzické omezování je zvíře, které bude mít fyzické a psychické problémy a je pravděpodobnější, že třeba někoho pokouše,“ komentovala Vignon přijetí zákazu.

Elektrické obojky jsou ve Francii poměrně rozšířené. Podle průzkumu z roku 2018 je nosí každý pátý pes. Mohou pro ně ale představovat i závažné zdravotní riziko. Podle Francouzské asociace veterinárních lékařů přibližně v 10 % používání způsobují tyto obojky psům třeba popáleniny a nekrózu kůže. Také v nich podporují fobické, úzkostné nebo depresivní stavy. Některé poruchy chování mohou dokonce i zhoršovat. Alternativy přitom existují. Jednou z nich je třeba poctivý trénink nebo různé metody pozitivní výchovy, které jsou sice časově náročné, ale za to skutečně efektivní.

Ke zobrazení lidí za pomoci signálu WiFi využili výzkumníci systém DensePose, který dokáže při obrazovém snímání mapovat všechny pixely na povrchu lidského těla a vytvářet z nich poměrně přesné modely zachycených lidí.

Celá technologie vidění prostřednictvím WiFi by měla fungovat s pomocí umělé inteligence. Konkrétně by měla využívat neuronovou síť, která mapuje fáze a amplitudy signálů z WiFi zařízení, tedy routerů, které signály vysílají a přijímají. Ty by měl systém potom zmapovat a vytvořit z nich souřadnice, které mají následně lidské tělo vyobrazit.

Podle výzkumníků z univerzity Carnegie Mellon by tato metoda snímání mohla v budoucnu sloužit jako náhrada běžných kamer s megapixelovým rozlišením. A to i proto, že snímání promocí WiFi signálu dokáže překonávat hmotné překážky a nepodléhá zhoršení kvality jako například běžné kamery při špatných světelných podmínkách. Navíc by měl být tento způsob poměrně levný, protože WiFi přijímači disponuje v dnešní době většina domácností ve vyspělých zemích.

Vizí autorů metody je, že by jejich systém v budoucnu mohl sloužit pro kontrolu bezpečnosti, například v domácnostech seniorů. Na druhou stranu by se však způsob mohl zdát problematický, zejména kvůli možnosti snadného sledování lidí.

Na situaci jako první upozornil americký týdeník Time, který zjistil, že zaměstnanci, jež si společnost najímala z Keni, museli pracovat na moderaci a regulaci nebezpečného obsahu generovaného aplikací ChatGPT. Během směn měli za úkol procházet desítky tisíc řádků textu a tréninkových sad dat, ze kterých museli filtrovat obsah s tématy sexuálního zneužívání dětí, různých druhů bestiality, sebevražd, mučení, sebepoškozování nebo incestu. Pracovníci navíc pobírali extrémně nízký plat v hodinové sazbě od 1,32 do 2 dolarů (v přepočtu přibližně 35 až 40 korun) na základě jejich vlastního výkonu a délky celkové praxe.

Týdeník Time od některých zaměstnanců získal i výpovědi. Jeden z nich jim například popsal, že se tato náročná práce podepsala i na jeho psychice. Pro příklad se totiž musel zabývat třeba textem, který podrobně popisoval sex muže se psem za přítomnosti malého dítěte.

Společnost OpenAI zaměstnance najímala prostřednictvím outsourcingové firmy Sama, která sídlí v San Franciscu. Tato společnost se zabývá zejména tím, že zaměstnává pracovníky z Keni, Ugandy nebo Indie, a to právě pro práci s daty pro klienty ze Silicon Valley, jako je třeba Google, Meta nebo Microsoft. Sama se přitom prezentuje jako „etická“ AI společnost a tvrdí, že již pomohla vymanit se z chudoby více než 50 tisícům lidí.

Tato kauza jen více upozorňuje na praktiky firem, které se snaží o inovace v oblasti umělé inteligence. Technologické společnosti totiž pro zlepšení svých nástrojů často najímají desítky tisíc zaměstnanců – zejména ze zemí globálního Jihu – kteří mají za úkol neustále zlepšovat nástroje umělé inteligence. Je přitom běžné, že jejich platové ohodnocení za odvedenou práci je extrémně nízké.

Přečtěte si také Australské univerzity se vrací k psaní esejí na papír. Studenti používali umělou inteligenci nebo „Tahle píseň je blbost,“ myslí si Nick Cave o textu, který v jeho stylu vygenerovala umělá inteligence.

Střízlíkovec východní je zpěvný pták, který v Austrálii žije na dvou místech. Právě jeho severní populace v požárem zasaženém pralese Gondwana, je extrémně ohrožená. Čítá nejspíš pouze 40 jedinců. Pták je navíc malý, má hnědé zbarvení a zdržuje se především v křovinách, proto je jeho hledání dost obtížné.

Obvykle se ptáci hledají tak, že se výzkumníci osobně vydají do jejich místa výskytu a spustí nahrávku s jeho ptačím zpěvem. Tímto způsobem se snaží druh přimět k odpovědi. Tato metoda je však poměrně náročná. „Musíte být ve správný čas na správném místě a pták sám musí chtít reagovat,“ popisuje nevýhody Susan Fuller z Queenslandské technologické univerzity.

Proto se tým vědců spojil s organizacemi BirdLife Australia a Healthy Land and Water  a ohrožené ptáky se rozhodl trasovat jiným způsobem. Do oblasti výskytu střízlíkovce východního rozmístili pět speciálních akustických monitorů, které nahrávky zpěvu pouštěly automaticky, a zároveň okolní zvuk snímaly.

Ornitologové ve spolupráci s počítačovým vědcem Lancem De Vinem z Queenslandské technologické univerzity vycvičili umělou inteligenci tak, aby dokázala zpěv střízlíkovců rozpoznávat i mezi zvuky ostatních zvířat a okolního prostředí.

Konečné výsledky trasování dopadly výborně. V terénních záznamech nakonec zvuk střízlíkovce skutečně objevili, a to přibližně 350krát. „Bez umělé inteligence bychom to nedokázali. Mění to pro nás pravidla hry,“ domnívá se Fuller.

Korejština se stává populární zejména v zemích jižní a jihovýchodní Asie – například na Filipínách, v Thajsku, Indonésii nebo třeba v Pákistánu. Zájem se ale postupně zvyšuje i globálně. Podle výroční zprávy společnosti Duolingo, která provozuje aplikaci na samostudium jazyků, byla korejština v roce 2022 mezi uživateli dokonce sedmým nejčastěji studovaným jazykem. O jedno místo tak předběhla čínštinu, která je obecně považována za jazyk budoucnosti, zejména ve sféře obchodu.

Korejština začíná být žádaná i v tradičních výukových programech. „V porovnání s dobou, kdy jsem začínal svou kariéru, prošlo vnímání Koreje jako národa, korejské kultury a společnosti a korejského jazyka výraznou změnou. Nyní je vnímána moderněji, pokrokověji, tržněji a i víc cool,“ říká Joowon Suh, ředitel programu korejského jazyka na Kolumbijské univerzitě.

Tento nárůst popularity odráží podle severu CNN globální fenomén „korejské vlny“, který od devadesátých let minulého století označuje zvýšení obliby jihokorejské kultury po celém světě. Fenomén je dokonce podporován tamní vládou. V posledních desetiletích se tak globálně rozšířil jihokorejský export, zejména kinematografie, hudby, módy, ale i kosmetiky nebo potravin.

Mezi celosvětově nejznámější korejskou produkci patří třeba hit Gangnam Style od interpreta Psye z roku 2012, dále třeba oscarový hit Parazit (2019), seriál streamovací platformy Netflix Squid Game (2021) nebo hity K-popové hudební skupiny BTS.

Přečtěte si také Jižní Korea povolila dovoz silikonových panen na sex, nesmějí ale vypadat jako děti.

Popularita „véčkových“ telefonů vzrostla hlavně kvůli sociální síti TikTok. Jejich oblíbenost ale podpořilo i to, že si je pořídily některé slavné osobnosti –⁠ například zpěvačka Camila Cabello nebo herečka Dove Cameron.

U prodejců, jako je třeba Walmart nebo Amazon, jsou telefony k dostání i za 20 dolarů, což je v přepočtu necelých 450 korun. Lze s nimi pořizovat i fotografie, které jsou ve špatné kvalitě, často rozrastrované nebo rozmazané. Právě to je ale pro „gen Z“ atraktivní.

Kromě toho, že je v současnosti estetika devadesátých a nultých let obecně trendem, mladá generace v těchto telefonech ze svého pohledu spatřuje i obrovskou výhodu. Oproti chytrým telefonům lze totiž s „véčky“ pouze volat, psát SMS zprávy nebo právě fotit a natáčet. Používání takových zařízení je pro ně jedinečnou příležitostí, jak být offline.

Studentka prvního ročníku Univerzity Illinois v Urbana Champaign Sammy Palazzolo si rozevírací telefon zakoupila, a to právě i kvůli některým negativním aspektům, které s sebou přinášejí sociální sítě a život online. „Véčko“ používá namísto svého chytrého telefonu třeba ve chvílích, když se jde večer s přáteli bavit. Nezahlcuje ji online kontakt typický pro vysokoškolský život, ale pořád zůstává ve spojení s lidmi a může pořizovat fotky a videa. „Fotky a videa z ‚véček‘ jsou navíc cool,“ říká studentka.

Přečtěte si také Oslava emo a Myspace éry. V Las Vegas se koná hudební festival založený na nostalgii.