Longboardy, srdcaři a módičky

20. květen 2014

Uvolněný pohyb na elegantně protáhlých prknech se stal součástí městského životního stylu řady lidí. Od mladých kluků a holek až po táty, kteří začínali před dvaceti lety na skejtu. Současná celosvětová trendová vlna longboardingu se spustila přibližně před deseti lety. A poslední dva roky už ani u nás nejde jen o skupinky zapálených nadšenců.

Když budete mluvit se skejťáky, řeknou vám, že první byl skejt. Když budete mluvit s longboardisty, bude to jednoznačně longboard. Na čem se ale obě komunity shodnou, je vznik obou prken ze surfu. První svědectví o surfování podal roku 1779 kapitán James Cook. Zábava domorodých Havajců okouzlila i Jacka Londona, který o surfování napsal první časopisecký článek. Pro masovou popularizaci, která přišla ve druhé půlce 20. století, byl zásadní článek o bohémských surfařích Beach Buns v magazínu LIFE. První podomácku vyrobené skejty se objevují ve 30. letech 20. století a první firma specializovaná na výrobu se rozjíždí v 50. letech. Prknům se v té době říkalo sidewalk surfboard a surfaři je brali jako městskou alternativu pro dny, kdy nejsou vlny.

Rivalita mezi skejťáky a longboardisty je pro většinu lidí zvenku překvapivá. Není ale jen o tom, kdo byl první. Longboard je někdy skejtry odsuzovaný jako pozérský doplněk těch, kteří se s prknem spíš ukazují, než že by na něm jezdili. V historicky prvním českém kamenném obchodě s longboardy mi nesmyslnost vzájemné rivality popisuje Thomas Kahle: „Tohle téma je pro některý lidi hodně citlivý. Ale když se podívám na ty nejlepší jezdce kolem sebe, většinou jsou to všestranní skejťáci. Zvládnou rampu, downhill, triky, všechno. Tahle rivalita je možná vyvolaná tím, že se najdou lidi, kteří se s longboardem rádi ukazují a berou ho spíš jako módní doplněk.“

03124743.jpeg

Tomu se ale často nevyhne ani skejt. Příkladem může být řada fotek aktuálních módních kolekcí. Modelky a modelové na nich pózují jak s longboardy, tak se skejty, na kterých zvládnou maximálně tak stát. Je to daň za to, že prkna, a obzvlášť ta dlouhá, jsou momentálně znova hip.

Šíření a dynamiku lifestylových trendů můžeme dobře sledovat na vlně specializovaných obchodů. První český Longboard Shop se otevřel teprve před třemi lety a už teď mu roste řada konkurentů. Pokračuje Thomas Kahle: „Ten celosvětový boom začal koncem 90. let v Kalifornii. V Evropě se začalo závodit kolem roku 2005, v té době nás jezdilo asi devět kluků z celý republiky. První závody se tu odehrály až v roce 2009.“

Jedním z prvních longboardistů u nás byl i Miroslav Brzák. Přitáhl ho soulad s pohybem na snowboardu a na surfu. První longboard si vyzkoušel na snowboardových závodech před sedmi lety a od té doby jsou dlouhá prkna celý jeho svět: „Před rokem a půl jsem se rozhodl přestěhovat do Indonésie, táhly mě tam vlny, chtěl jsem se naučit pořádně surfovat. Je tu ale zároveň úplně ideální terén na longboarding, takže jsme tu začali organizovat závody. Místní to hrozně baví, ačkoliv je to pro ně hodně drahé. Kluci tu na jedno prkno vydělávají třeba 6 měsíců. Děláme pro ně různé akce a snažíme se jim rozdávat chrániče a helmy. Učíme je, jak si prkna montovat a udržovat.“

03124741.jpeg

Česká scéna od začátku není jen pragocentrická. Jezdí se v podstatě ve všech větších městech. Mimo Prahu, konkrétně v Brně, momentálně bydlí i nejrychlejší česká downhillerka Lenna Salačová. Podobně jako Miroslav Brzák se k longboardu dostala přes snowboard: „Jezdím od roku 2009, přivedl mě k tomu kamarád, kterého jsem potkala na snowboardu ve Vrchlabí. Vlítla jsem rovnou na downhill, protože tu na začátku nebylo moc lidí, kteří by dělali dancing nebo freestyle. Longboard je pro mě součástí každodenního života, nejde jen o trénink a závody. Klidně si na něm zajedu třeba nakoupit.“ Když se ptám na její oblíbené holky na longboardech, doporučuje Lenna Francouzku Marie Bougourd alias Spoky Woky a Američanku Skatie Katie, která prý předjede polovinu kluků ve svěťáku.

Všechny citáty v článku jsou z delších rozhovorů s Lennou Salačovou, Miroslavem Brzákem i Thomasem Kahlem. Celé si je můžete poslechnout v reportáži tu:

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.