Lucie Vacková: Podél Nilu do neznáma
Autostop v Súdánu. Návštěva Somalilandu. Šok v Etiopii. Lucie Vacková cestovala 4 měsíce sama po východní Africe. „Když mě někdo od takového cestování zrazuje, akorát mě tím v mém úmyslu utvrdí,“ říká mladá cestovatelka, která o sobě tvrdí, že má duši nomáda.
„Nevím proč, ale odjakživa se vystavuji nebezpečným, nebo alespoň pořádně komplikovaným situacím, vyhledávám komplikované lidi, připravuji se o veškeré pohodlí, jistoty a stability,“ říká o sobě Lucie Vacková. „Nejlépe se cítím, když nic nemám. Ztratit se v neznámu či nemít střechu nad hlavou, to byly vždy mé nejkrásnější zážitky z cest.“
Chudí Súdánci mě krmili a na odjezdu mi cpali peníze do kapes
Lucie žije vždy část roku v Egyptě, takže cestu začala právě tam a jela podél Nilu na jih. Po Násirovu jezeru se přeplavila do Súdánu a na pouštním území núbijských kmenů (Wadi Halfa) se jí ujala núbijská rodina, u které týden bydlela. „V Súdánu to pro mne zpočátku bylo zcela nepochopitelné – chtěla jsem vždy někde přespat 1–2 noci a pak jít zas o dům dál, ale lidi mě nechtěli pustit, přemlouvali mě, ať tam s nimi ještě zůstanu,“ říká Lucie. „Většinou z toho byl týden pobytu u nich, někdy i týdny dva, přičemž mě strašně krmili a při odjezdu mi strkali peníze do kapes.“
V neděli v Casablance po dlouhé době přivítáme někoho, kdo na svých cestách nefotí. Tohle jsou 3 z celkem 15 fotek, kter...
Posted by Casablanca on 30. říjen 2015
Smícháme brambory, játra, banán a červenou řepu. A snídáme…
Pomalu se posouvala napříč Súdánem do Etiopie. „To byla hodně velká facka. Z nulové nadmořské výšky s každodenní teplotou 45° C, obklopena islámským světem a jazykem, který mi není úplně cizí (arabština), jsem se najednou ocitla v nadmořské výšce 2000–3000 m. n. m., naprosto cizím jazyce (amharština) a neznámé směti ras a kultur. Chvíli trvalo, než jsem si zvykla, ale nakonec to bylo dobrý, tak jako vždy,“ dodává Lucie s úsměvem ve svých cestovních poznámkách. Se smíchem komentuje i somálskou snídani, ke které jí v Somalilandu nabízeli smíchané brambory, játra, banán a červenou řepu: „Konzumovat se to takhle nedá, vždycky si z toho musíte vybrat jen jedinou věc, co budete jíst.“
Pouť do Santiaga de Compostela. „Vychodit se z Afriky“
„Škoda jen posledního dne na Africkém rohu, kdy jsem si honem honem chtěla užít poslední pravý africký slunečný den a strávila jsem ho celý v moři – nenamazaná opalovacím krémem, až jsem skončila s popáleninami (zejména v obličeji).“ Po 126 dnech cesty po Africkém rohu se Lucie rozhodla odletět do Španělska, kde podnikla pouť do Santiaga de Compostela o délce 1000 km. „Potřebovala jsem se z toho všeho jednoduše ‚vychodit‘,“ říká.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
