Luciferův efekt v DOXu
V centru DOX v pražských Holešovicích začala výstava s názvem Luciferův efekt – Střetnutí se zlem. Výstava je inspirována stejnojmennou knihou amerického psychologa Philipa Zimbarda a ukazuje, jak snadno jsme všichni schopni páchat zlo a ubližovat druhým.
Výstavu Luciferův efekt můžete v DOXu navštívit až do 2. ledna příštího roku. A za návštěvu dle mého mínění určitě stojí. Kurátor Jaroslav Anděl vybral nejrůznější umělecké, ale i vědecké počiny, které ukazují, jak neuvěřitelně snadné je přimět člověka k morálnímu selhání a k páchání zla. Říkali jste si někdy při pohledu na historické fotky vězňů z nacistických koncentračních táborů „to bych nikdy nedělal“? Byli jste šokováni tím, jak krutě a nelidsky zacházeli američtí vojáci a vojačky s vězni v iráckém vězení Abú Ghrajb? Pak si určitě na výstavu do DOXu zajděte.
Poslechněte si rozhovor s Jaroslavem Andělem uvnitř příspěvku!
A možná budete odcházet plni nejistoty, zda byste se náhodou nechovali v takové situaci úplně stejně nelidsky. Zmiňované experimenty sociální psychologie v 60. a 70. letech dokazují, že normální lidé jsou za určitých okolností schopni páchat zlo na jiných úplně snadno. Jedním z prvních příkladů je experiment psychologa Stanelyho Milgrama z počátku 60. let, jehož videozáznam na výstavě uvidíte.
Kromě průběhu Milgramova experimentu je na výstavě i záznam slavného vězeňského experimentu psychologa Philipa Zimbarda. Zimbardo počátkem 70. let provedl pokus s vysokoškolskými studenty. Psycholog simuloval vězeňské prostředí, a tak část studentů hrála dozorce a část vězně.
Pokus musel být předčasně ukončen po šesti dnech, protože dozorci začali vězně stále častěji a krutěji trestat. Několik studentů, kteří plnili roli vězňů, se dokonce psychicky zhroutilo. Pokus nicméně vykazoval četné paralely k chování vojáků v Abú Ghrajbu. Kromě videí z Milgramova a Zimbardova experimentu výstava nabízí i zajímavý dokument nazvaný Fishead.
Mimo dokumentárních filmů a videí obsahuje výstava Luciferův efekt také fotografie, obrazy, prostorové instalace a graffiti. Jedna z částí výstavy je věnována ryze českým tématům – jak připomněl kurátor Jaroslav Anděl, leitmotivem i této části výstavy je zlo a konfrontace s ním. V samotné expozici také budou probíhat rozhovory s odborníky a odbornicemi z oblasti psychologie, sociologie nebo ekonomie. Všichni zúčastnění odborníci přinesou na problematiku zla svůj náhled a bude zde prostor pro diskuzi s návštěvníky.
Nejposlouchanější
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
