Lukašenkova pozice se otřásá. Do prezidentské volby proti němu půjdou silní protikandidáti

16. červen 2020

Po 26 letech se v Bělorusku možná začaly hýbat ledy. Proti prezidentovi Alexandru Lukašenkovi, který je právě tolik let u moci, se vzedmul odpor ztělesňovaný několika opozičními kandidáty v prezidentské volbě. Novou hlavu státu si budou Bělorusové vybírat v srpnu.

Nevoli veřejnosti vyvolaly reakce vlády na pandemii koronaviru a ekonomické problémy. Jak píše britský deník The Guardianv zemi je nyní 54 500 potvrzených případů, což je poměrově mnohem více než v sousedním, lidnatějším Polsku, kde zatím registrují na 30 000 nakažených. Lukašenko nezavedl zákaz vycházení kromě nákupů nejdůležitějších věcí a cest do práce, jako to ze začátku udělalo například Česko, a tvrdil, že virus zabije vodka. 9. května navíc uspořádal přehlídku k oslavám konce druhé světové války s tisíci vojáky a veterány.

„Vláda ztratila kontakt s realitou. Reakce na Covid-19 toho byla naprostým důkazem. Myslí si, že Bělorusko, které si tiše a pokorně žilo po dobu 26 let, bude takové i dál. Země, o níž si myslí, že stále existuje, je však pryč,“ říká jeden z kandidátů Viktor Babariko, bývalý bankéř. Dalším z adeptů na prezidentskou pozici je youtuber Sergej Tichonovský, který na své mítinky přilákal tisíce Bělorusů. Pod protikorupčním sloganem „zastavte šváby“ sbíral podpisy pro svou kandidaturu. Jelikož byl ale zatčen, nemůže nakonec kandidovat, s informací přišel magazín Emerging EuropeMísto něj tak do voleb půjde jeho žena Světlana Tichonovskaja. Lukašenko dosud všechny prezidentské volby vyhrál, ovšem nikoli za regulérních podmínek – kandidáti s reálnou podporou se totiž nemohli zúčastnit.

autor: Ondřej Hanko
Spustit audio
  • Místo kostela pivovar. V městečku nedaleko Bruselu už víra netáhla

    20. únor 2024
    pivovar

    Podobně jako Češi i Belgičané milují pivo. Když v městečku Battel nedaleko Bruselu přemýšleli, jak vrátit místnímu kostelu zašlou slávu, udělali z něj minipivovar. Třebaže věřících v obci přidružené k městu Mechelen ubývá, strávníků a milovníků piva je pořád dost, a tak teď v kostele svatého Josefa vaří kromě večeří i pivo.

    Obyvatelé vesnice si změnu chválí, třeba jako Philip: „Je to fantastické, jsme z toho nadšení. Ještě před nedávnem jste si mohli všimnout, že na mši v kostele není ani noha. A tak dostala opuštěná budova novou funkci. Je to opravdu skvělá iniciativa,“ řekl německé Deutsche Welle.

    Zatímco v Belgii se v 50. letech minulého století ke katolické církvi hlásilo více než 80 % obyvatelstva, v roce 2022 to bylo přibližně 50 %. Velké množství kostelů tak začíná postrádat svůj původní smysl. Anett bydlí v Mechelen 30 let. „Naposledy jsme tu uspořádali hostinu po pohřbu tety mého manžela. I teď to místo vlastně zůstává posvátné, jako prostor pro setkávání.“

  • Podléháte často rychlému uspokojení? Dorito teorie na TikToku vysvětluje iracionální chování lidí

    20. únor 2024
    Gauč a chipsy

    TikTokem se šíří „Dorito teorie“. Stojí za ní opakování návyků, jejichž užitek je sice sporadický, ale lidé to přehlížejí. Ať už jde o fast food ve srovnání s plnohodnotným jídlem, streamovací platformy oproti pečlivě vybranému filmu v kině nebo třeba randění.

    Kolikrát se vám stalo, že jste s plnou pusou přemýšleli o tom, že ten sáček chipsů vás asi nezasytí a navíc to ani není moc zdravé? Paralelu lze najít i v nekonečném scrollování na sociálních sítích. Tak to je Dorito teorie. Uživatelé TikToku ji dokonce dávají do spojitosti i s nenaplněnými vztahy. Server Unilad pak píše o tom, že se kvůli tomu některé páry i rozcházejí.

    Není jasné, kdo s teorií přišel jako první. Lidé na TikToku ale zdá se oceňují, že konečně existuje označení pro to, že je normální chovat se iracionálně. Psychiatr Jamie Sorenson pak pro server Fast Company říká, že koncept známý z TikToku dává z psychiatrického hlediska smysl. „Dorito teorie je v souladu s dalšími teoriemi závislostního chování. Čím je odměna bezprostřednější, tím je pravděpodobnější, že budeme takové chování opakovat, ať už jde o pytlík Doritos, užívání omaných látek nebo scrollování na sociálních sítích.“

  • Muž žil bez placení roky v hotelu v centru New Yorku. Využil mezery v zákoně

    20. únor 2024
    Hotel New Yorker

    Pět let, tak dlouho se podařilo Mikovi Barretovi žít v jednom známém hotelu na Manhattanu, aniž by za něj platil. Využil totiž mezeru v zákoně o bydlení. Zašel ale moc daleko, když tvrdil, že je vlastníkem celého hotelu a chtěl účtovat nájem ostatním ubytovaným.

    V New Yorku existuje mezera v zákoně, která umožňuje nájemcům jednolůžkových pokojů v budovách postavených před rokem 1969 požadovat šestiměsíční nájemní smlouvu. Barreto tvrdil, že když zaplatil za noc v hotelu, počítá se jako nájemník. Požádal tedy o nájemní smlouvu, hotel ho s ní ale rychle vyhodil.

    „Tak jsem šel druhý den k soudu. Soudce to zamítl. Odvolal jsem se k Nejvyššímu státnímu soudu a odvolání jsem vyhrál,“ řekl Barreto agentuře AP. Soudce tehdy nařídil hotelu, aby Barretovi vydal klíč. Muž v New Yorkeru žil až do července 2023 zcela zadarmo. Majitelé s ním prý totiž raději nechtěli jednat o nájemní smlouvě, ale zároveň ho nemohli vyhodit.

    Pohár trpělivosti ale přetekl, když Barreto na webové stránky města nahrál falešnou smlouvu, ve které de facto ukradl celou budovu. Skutečný majitel, korejská Církev sjednocení (v Česku označovaná ze sektu Moonistů), se s ním proto začal soudit.

    Barreto vystupující jako vlastník budovy od jednoho ze zákazníků hotelu požadoval poplatek za ubytování a chtěl, aby na něj banka převedla konta hotelu. Tento spor ještě není u konce, soudce ale rozhodl, že do vyřešení se muž přinejmenším nesmí prohlašovat za majitele.

    Art Deco hotel New Yorker patřil dlouhou dobu k největším ubytovacím zařízením ve městě. Deset let v něm bydlel vynálezce Nikola Tesla. Z hotelové místnosti Terrace Room vysílala televize NBC.

  • Plastové obaly možná nahradí mořské řasy. Jsou ekologičtější než jiné alternativy

    19. únor 2024
    Mořské řasy

    Už několik let obchodní řetězce vyměňují igelitové tašky za papírové, fastfoody plastová brčka za papír. Ani ty ale nejsou pro přírodu stoprocentní úlevou. Třeba proto, že výroba papíru je energeticky náročnější ve srovnání s tím, kolikrát se finální produkt použije. Na světlo světa se ale dere nový materiál: mořské řasy.

    Jedním z inovátorů, které s řasami experimentují, je londýnská společnost Notpla, která využívá už dávno vynalezenou věc: imitaci kaviáru z 30. let minulého století. To, co bylo nejprve levnou potravinovou alternativou nyní používá pro obaly nápojů, gelových kapslí na praní nebo jídla.

    „Mořské řasy rostou rychle a nepotřebují sladkou vodu, půdu ani hnojiva, zachycují uhlík a snižují kyselost okolní vody. Některé druhy mořských řas mohou vyrůst až o metr za den,“ říká Pierre Paslier, generální ředitel Notpla.

    Nizozemská vláda na konci loňského roku uznala obal této firmy za „první a jediný“ materiál bez plastů. Obaly z mořských řas můžou od ledna objednávat tamní restaurace. Ale jsou tu i další společnosti soustředící se na možný materiál budoucnosti. Třeba společnost Sway testuje nový materiál u velkých amerických prodejců oblečení jako J. Crew prodávající oblečení a Burton.

    Podle USDA je pěstování mořských řas nejrychleji rostoucím odvětvím americké akvakultury. Je to také jedna z nejekologičtějších alternativ plastů. Papírové obaly zabírají na skládkách více místa, kartonový odpad zase produkuje metan. A bioplasty na bázi kukuřice často potřebují k rozložení specializovaná kompostovací zařízení.

  • Zombie požáry: Ohně, které hoří i pod sněhem. V Kanadě jich jsou letos desítky

    19. únor 2024
    Lesní požár (ilustrační foto)
    I teď, uprostřed zimy, na západě Kanady stále hoří desítky požárů. Jsou ukryté pod zemí a pod sněhem. Proto se jim taky přezdívá „zombie požáry“. Letos jich je podle biologů rekordní počet. Zdůvodňují to extrémně ničivým létem, kdy v Kanadě hořelo víc než 180 000 km čtverečních půdy.

    Biologové varují, že na jaře přitom mohou stále doutnající uhlíky ze zombie požárů zažehnout plnohodnotný oheň, popisuje v reportáži BBC. To, když se k nim znovu dostane kyslík. Většina těchto ohnisek ale zpravidla vyhasne do jara sama.

    Jenže Britská Kolumbie v lednu evidovala 106 zombie požárů, píše NPR. Běžně jich tam v minulých letech v zimě přežívalo pět nebo šest. V sousední provincii Alberta experti na začátku února pozorovali 57 skrytých ohňů, což je skoro desetinásobek průměru z předchozích pěti let.

    Zombie ohně vznikají nejčastěji, když se před zimou nepodaří zcela uhasit lesní požár. Sníh pak jeho zbytky izoluje od zimy a uhlíky doutnají v půdě bohaté na rašelinu, která je v kanadských lesích běžná. Kanadští hasiči se loni potýkali s více než tisícovkou požárů, museli proto upřednostnit ochranu měst a vesnic a nemohli hasit každý požár.

    Experti to spojují se nebývalým suchem a jevem El Niño, který zvyšuje pravděpodobnost teplého a suchého počasí. „Tohle pokračující doutnání během zimy je podle mě hodně alarmující,“ doplnila pro BBC bioložka Jennifer Baltzer z Wilfirid Laurier University.

  • Paul McCartney si po 50 letech znovu zahrál na ukradenou kytaru

    19. únor 2024
    Paul McCartney na snímku z roku 1965
    Víc než 50 let trvalo, než se odcizená kytara Paula McCartneyho vrátila svému majiteli. Klíčovým vodítkem bylo potvrzení krádeže charakteristické baskytary Höfner ze zaparkované dodávky v Londýnském Notting Hill 

    Zvuk této kytary můžou posluchači znát z prvních dvou alb Beatles, včetně legendárních hitů jako Twist and Shout, She Loves You nebo Love Me Do. Po zbytek svého působení v kapele ji Paul McCartney používal jako záložní – dokud mu ji neukradli, píše CNN.

    Někdejší člen kapely Beatles si na svůj nástroj opět zahrál v prosinci a to díky celosvětové pátrací akci „Lost Bass“ (Ztracená basa). Iniciovali ho investigativní novináři Scott a Naomi Jonesovi, kteří prošli více než 100 stop, aby našli ztracenou kytaru ve městě Hastings na jižním pobřeží Anglie.

    Páru se ozvala rodina z anglického hrabství Sussex, že má na půdě zaprášenou kytaru, která vypadá jako ta pohřešovaná. Odesílatel e-mailu uvedl, že jeho otec baskytaru ukradl a teď ji zdědil.

    „Všechny důkazy nasvědčují tomu, že zloděj nevěděl, co tu noc krade,“ řekl Scott Jones. „Myslím, že to pro něj byla jen kytara a později zjistil, že to byla kytara Paula McCartneyho.“ Pravost kytary pak potvrdil jak výrobce Höfner, tak britský hudebník.

  • Somálsko zasáhly tisícové protesty proti femicidě. Rozpoutaly je brutální vraždy tří žen

    16. únor 2024
    Somálsko vlajka

    Tisíce lidí vyšly do ulic v Somálsku kvůli násilí páchanému na ženách. Protesty rozpoutaly vraždy tří žen. Podezřelými jsou přitom jejich manželé. O situaci ve východoafrické zemi informuje britský server Guardian.

    Tři ženy byly zavražděny v prvním únorovém týdnu. Dvě z nich byly těhotné. Jednu z žen, osmadvacetiletou Lul Abdi Aziz Jazirain, její manžel polil benzínem a zapálil. Sousedi z domu, kde pár žil, slyšeli křik. Ženu poté záchranáři převezli do nemocnice, kde po sedmi dnech zemřela. Další ženu, dvaadvacetiletou Fus Mahfud Mohamed, zase její manžel ubodal a poté rozřezal. Jméno třetí zavražděné úřady nezveřejnily, podle policie ale ženu její manžel zastřelil.

    Protesty odmítající femicidu zemi podle Guardianu zasáhly i přesto, že se Somálsko potýká s vleklou občanskou válkou, jejíž součástí jsou násilí a smrt už tři dekády.

    „Od somálských žen se očekává, že budou mlčet. Budeme protestovat do té doby, dokud se něco nezmění,“ řekla v reakci na demonstrace Maryam Taqal Huseina ze Somálského centra pro rozvoj žen.

    Podle šéfky organizace mnoho lidí v zemi, a to zejména mužů, podporuje nebo toleruje domácí násilí páchané na ženách jako součást každodenního života.

    „S rozšířením sociálních sítí se objevily nové formy násilí včetně vydírání dívek na internetu. Existují případy, kdy byly mladé ženy zdrogovány a natáčeny během toho, co je pachatel, a někdy jich bylo i víc, znásilňoval. Tato videa se pak na internetu prodávají,“ varuje Huseina.

    V Somálsku podle Guardianu není žádný zákon, který by potíral domácí násilí.

  • Amazonský prales ničí sucho i odlesňování. Do roku 2050 může být nenávratně poškozen

    16. únor 2024
    Amazonský prales

    Téměř polovina amazonského pralesa v Brazílii by mohla být kolem roku 2050 nenávratně poškozena. O studii publikované v časopise Nature informoval britský server Guardian a upozornil na ni i server Ekolist. Podle vědců by mohly být v Amazonii překročeny body zlomu v odlesňování, nedostatku vody i klimatických změnách.

    „Musíme počítat s tím, že se věci budou dít dříve, než jsme předpokládali. Je nutné k tomu přistupovat velmi obezřetně a co nejrychleji dosáhnout nulových emisí a nulového odlesňování,“ řekl hlavní autor výzkumu Bernardo Flores z University of Santa Catarina v brazilském Florianópolisu.

    Brazilského vědce výsledky studie překvapily. Je podle něj potřeba řešit změny v amazonském pralese na úrovni mezinárodního společenství. Flores uvedl, že zastavení lokálního odlesňování kolapsu pralesního ekosystému nezabrání. Je potřeba se zaměřit na mitigaci skleníkových plynů.

    Složité podmínky podle odborníků čekají 10 až 47 procent rozlohy amazonských pralesů. V současnosti je podle výzkumníků vykácených 15 procent Amazonie. Dalších 17 procent je znehodnoceno lidskou činností. Dalších téměř 40 procent pralesa může být oslabených kvůli dlouhotrvajícímu suchu, které Amazonii postihlo v posledních desetiletích.

    Podle Guardianu amazonské pralesy zhruba 65 milionů let odolávaly klimatickým výkyvům. V posledních letech je ale oblast vystavena bezprecedentnímu suchu, horku, požárům a kácení. Pralesní ekosystém produkuje méně srážek a místo toho, aby uhlík pohlcoval, tak jej produkuje.

  • Odpadky lákají zvěř, která umírá pod koly aut. Británie odrazuje od vyhazování jídla z okének

    16. únor 2024
    Banán na silnici

    Britský správce silnic National Highways vyzývá řidiče, aby neodhazovali zbytky jídla z aut. Podle serveru Independent lákají k silnicím zvěř, která umírá pod koly aut. Problémem jsou zejména jádřince od jablek nebo slupky od banánů.

    „Staré plechovky, obaly od nápojů, různé plasty nebo jednorázové cigarety jsou příklady předmětů, které představují nebezpečí pro divokou zvěř – především pro ježky, veverky, srny nebo lišky,“ řekl zástupce britské Královské společnosti na ochranu zvířat Geoff Edmond. Organizace v posledních třech letech obdržela jenom v Anglii více než 10 tisíc oznámení o zvířatech, která kvůli odhozenému jídlu utrpěla na silnicích zranění.

    Zhruba 45 procent dospělých Britů si myslí, že odhazování rozložitelného odpadu z potravin do volné přírody nemá negativní dopady. Více než 30 procent lidí si myslí, že je organický odpad pro životní prostředí prospěšný.