Malíř vězení Alén Diviš a kouzlo ponurosti

Alén Diviš je svéráz, který nemá v dějinách českého výtvarného umění obdoby. Většinu života strávil v zahraničí, měsíce za mřížemi a nemalou část dnů samotářsky na hraně existenční tísně.

Pražská Galerie Millennium uspořádala tomuto kreslíři, malíři a ilustrátorovi výstavu Alén Diviš – Kresby, která navazuje na stejnojmennou expozici pořádanou na podzim 2012 Českým centrem v Paříži. Postupně odhaluje jednotlivé cykly a témata, kterými se Diviš inspiroval. „Nacházíme se v první části výstavy, kde vidíme na jedné stěně dvě studie k témuž. Je to Svatební košile, vstávej, umrlče, hola, hou. Tady je vidět, že Diviš výsledný obrázek hledal,“ přibližuje jednu z ilustrací k baladám K. J. Erbena organizátor výstavy Adam Hoffmeister.

Vedle české literatury fascinovalo Diviše např. i dílo E. A. Poea nebo Oscara Wildea. Děsivost ponurých literárních námětů střídá v druhé části výstavy řada velkoformátových kreseb s procítěnými biblickými náměty. Ty Diviš zohledňoval především ve své pozdější tvorbě, kdy se uhlovým kresbám věnoval téměř výhradně. Na výstavě jsou však zastoupeny také tři malby. „Jednak je to kytice, součást podobné série. Všechny jsou dost temné a vzbuzují dojem, že jde o kytici uschlých květů. Dále je to barbarská socha, někdy taky barbarská maska, a pak kvaš – toaleta v Paříži – kde se jedná o ranní toaletu mladé černošky a průhledem z okna je vidět Eiffelova věž.“

Výstava Alén Diviš – Kresby |foto: Galerie Millenium

Alén Diviš patří ke generaci umělců, kteří po okupaci Československa v roce 1939 emigrovali do Paříže, kde pobýval už ve 20. letech. V Paříži se stýkal s řadou kolegů, kromě jiných i s Adolfem Hoffmeisterem, který v Paříži inicioval založení Domu československé kultury. Právě tam byli Diviš a Hoffmeister na podzim roku 1939 zatčeni a na 6 měsíců uvězněni ve věznici La Santé. Skupina českých intelektuálů byla totiž tehdy mylně považována za komunistické agenty. „Dokonce se myslelo, že jde o jakýsi ilegální ústřední výbor komunistické strany, což tedy nikdy nebyl. Pravdou je, že ten dům několikrát navštívil Vlado Clementis, a proto asi vzniklo to podezření,“ vysvětluje příčinu vězeňských peripetií svého otce a Aléna Diviše syn Adolfa Hoffmeistera.

Drsná vězeňská zkušenost – v následujících letech prohloubená pobyty v několika internačních táborech – postupně prosakovala do Divišova díla a dala mu přízvisko „malíř vězení“. „Diviš nejenže ztvárnil postavy typické pro vězeňský život, ale rovněž se inspiroval kresbami na zdech vězení, z kterých pak vytvořil nesmírně zajímavé cykly.“

Životní příběh Aléna Diviše můžeme bez nadsázky nazvat příběhem románové postavy. Mýty opředený nepříznivý osud dokázal Alén Diviš naštěstí přetavit v okouzlující ponurou podívanou. V malostranské Galerii Millennium je k vidění do 12. května.