„Máme málo herních vývojářů. Studia si programátory přetahují,“ říká Jaromír Plachý z Amanita Design

30. duben 2018

Česko patří v programování počítačových her mezi významné země. Tuzemská herní studia získávají zahraniční ocenění, Češi do světa posílají populární tituly. Mezi nejznámější hry patří Mafia, Hidden & Dangerous, Vietcong nebo třeba Operace Flashpoint a hry u nás produkují i menší nezávislá studia. Má ale herní scéna dostatečnou podporu?

„Řekni mi, kde je dostatek peněz?“ pokládá Jaromír Plachý řečnickou otázku. „Že by se třeba vývoj her financoval na školách, to od státu pokryté není. Teď se sice zakládá obor na FAMU, ale je to všechno ještě v plenkách. Je to stejné, jako kdyby zrovna začínal film na školách.“

Jaromír Plachý patří k výrazným postavám české herní počítačové scény. Je členem studia Amanita Design a jako herní vývojář a animátor se podílel na hrách Machinarium, Botanicula a Chuchel. Právě poslední zmiňovaná hra dostala od poroty IGF (Independent Games Festival) v konkurenci několika desítek dalších projektů cenu za nejlepší vizuální zpracování.

„To ocenění se nazývá herní Oscar, protože je to nejprestižnější cena za nezávislou hru. Chuchel měl tu kliku, že v opravdu dobré konkurenci v jedné oblasti uspěl. Díky ocenění se zvýšilo povědomí o hře, ale nepopírám, že se nezahřálo i ego,“ usmívá se Plachý. „Musím ale říct, že v Česku je celkem dost komerčních i nezávislých studií. Máme ale málo vývojářů, studia si často programátory přetahují,“ popisuje současné problémy tuzemské herní scény.

„Myslím, že v Česku lidi mají radost, když něco českého uspěje ve světě. Nejsou tu ale žádné lokální odchylky v tom, co Češi hrají,“ odpovídá Plachý na dotaz, co Češi hrají nejraději. „Já třeba hry úplně nehraju. Jsem rád, když je hrát nemusím,“ přiznává.

Podobný názor má i David Vávra, programátor skriptů a designér hry Attentat 1942. „Češi hrají to, co hraje svět. Nemyslím si, že je tu nějaká specifická podpora konkrétních žánrů. Samozřejmě, že když vyjde česká hra a je v češtině, tak si to Češi zahrají pravděpodobně víc. Čeští vývojáři dělají hodně speciální hry. Nemáme tu studia, která by plivala jednu hru za druhou, ale vždycky uděláme nějakou pecku a ta zasáhne trh hodně. Teď, když vyšel Kingdom Come: Deliverance, tak jsme ve světě zase o něco víc vidět, což je strašně super. Česká herní scéna už je ve světě známá a já předpokládám, že to bude lepší a lepší.“

Attentat 1942 je počítačová hra, která vypráví příběhy z období nacistické okupace. Přibližuje atmosféru v Protektorátu po atentátu na Reinharda Heydricha a hráčům umožňuje prožít dobové události třeba z pohledu běžných civilistů. „Tu hru bylo celkově hodně těžké naformátovat. Attentat 1942 je historicky přesná hra. To znamená, že člověk musí spolupracovat s historiky a všechno s nimi prokonzultovat.“ Jsou ve hře nějaké historické mezery? „Jsou. Ale tak drobné, že to pravděpodobně nikdo nenajde, pokud vám to neřeknu,“ odpovídá s úsměvem Vávra.

Jak často hrají počítačové hry samotní vývojáři? A co si myslí o současných podmínkách české herní scény? Poslechněte si i audiozáznam.

autor: Filip Titlbach
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.