Mega Čelisti: Elton John, Daenerys Targaryan, Jennifer Lawrence, Godzilla a dalších 16 recenzí

„Hra o trůny je seriál, který opravdu spojuje erotiku a umění, Dan Nekonečný by jásal,“ myslí si Tomáš Stejskal, který zhlédl všechny díly Hry o trůny během čtyř dnů. „Já nejel ten hype, takže mám trošku pocit, že řada z těch starších sérií je zbytečně přeceňována a ty poslední dvě jsou zase zbytečně podceňovány. Seriál skončil uspěchaně, ale to podivování se nad tím, že tvůrci melou z posledního a nic není logické, mi připadá úsměvné. Vývoj postav dává smysl, akorát ta poslední série měla mít normální stopáž a mohly se z toho udělat řady dvě a dopadlo by to důstojně,“ myslí si Tomáš. Tonda Tesař si zase myslí, že je poslední série jenom dokladem toho, že seriál není klasická fantasy sága, která spěje k jednoduchému konci. Jde podle něj spíše o model nekonečné soap opery, kde se postavy neustále vyvíjí. „Nedovedu si představit, jak by to mělo skončit tak, aby to všechny uspokojilo. Já byl nadšený z bitvy o Zimohrad. Sice nemá nic společného se zbytkem série, ale byla skvěle dramaturgicky a režijně zvládnutá,“ říká Tonda. „Fanoušci chtěli, aby Daenerys dokončila revoluci a všechno skončilo dobře, to by byl ale nejhloupější konec, jaký si lze představit,“ míní Tomáš. „To by chtěl i Slavoj Žižek,“ doplňuje Aleš, podle kterého je v seriálu rozvinuta také lásky kultura.

Soundtrack k sérii Černobyl zní jako srdce kolabujícího monstra. Děsí, ale zároveň probouzí soucit

• Upravit
• Smazat

Je bezpočet důvodů, proč vzývat minisérii HBO Černobyl, je bezpočet důvodů, proč obdivovat soundtrack, který pro ni složila islandská cellistka a skladatelka Hildur Guðnadóttir. Ta doprovodnou hudbu postavila na zvukové koláži, jejíž podklady vznikaly přímo v prostorách zavřené elektrárny, kde se i natáčelo. Výsledkem je tíživý mix stroze apokalyptického ambientu.

„Stále vidím Eltona Johna, jak v prvním záběru filmu Rocketman vbíhá takzvaně na Dana Nekonečného v oranžovém kostýmu do filmu a řítí se chodbou ne na stage, ale na terapii. Začíná tak základní hra snímku, hra mezi fantazií, realitou a mezi velkou muzikálovou pohádkou. Jako je to určitě lepší než Bohemian Rhapsody, který dokončoval stejný režisér. To samozřejmě neříká mnoho, protože Bohemian Rhapsody byl poměrně nesnesitelný film,“ myslí si Tomáš. Věří, že když už si životopisný film produkují lidé, o kterých pojednává, je lepší, když jsou ještě naživu. „Film je spíše epizodickou fantazií než životopisným snímkem. V tomto ohledu je to přiznané guilty pleasure. Pohádku o sobě tady vypráví přímo Elton John. Tematizování homosexuality je ve snímku mnohem otevřenější než v Bohemian Rhapsody. Film se méně pokouší to schovávat. Jsou v něm zobrazovány sexuální gay scény,“ říká Tomáš, který přiznává, že není úplně fanouškem muzikálů.