Membra Disjecta pro Johna Cage
V Centru současného umění DOX v Praze začala výstava, která je poctou legendárnímu Johnu Cageovi. Výstava Membra Disjecta pro Johna Cage: Chceme říct něco o Johnovi prezentuje desítky uměleckých děl, která byla inspirována Cageovými myšlenkami a filozofií.
Pocta Johnu Cageovi u příležitosti 100. výročí jeho narození a 20. výročí jeho úmrtí. Tak popisuje výstavu Membra Disjecta pro Johna Cage jeden z kurátorů – Jozef Cseres.
Mezi vystavujícími umělci je i několik českých tvůrců. Například konceptuální fotograf Jiří Šigut, který se na výstavě prezentuje digitálním portrétem Johna Cage.
Současná výstava v DOXu má obrovský záběr, kromě fotek, videí a obrazů tady najdete i řadu výjimečných instalací a objektů. Hned několik děl v DOXu odkazuje ke Cageově lásce k mykologii, mj. také interaktivní instalace britského umělce Michaela Primea.
Samotný John Cage je na výstavě zastoupen svým slavným dílem Já nechci o Marcelovi říct nic. Jak dodává druhý z kurátorů Georg Weckwerth, součástí výstavy jsou i dva krátké dokumenty, které přibližují Cageův myšlenkový svět.
„Máme tady i dvě videa, která prezentují přímo samotného Johna Cage. První je hned u vstupu do výstavy a uvidíte na něm Cage v jednom americkém televizním pořadu, kde vystoupil počátkem 60. let se svou skladbou Water Walk. Každý, kdo zatím nemá tak velké povědomí o tom, co byl John Cage zač, si díky tomuhle videu může udělat lepší představu, čím se tenhle umělec zabýval a o co mu šlo. Druhé video ukazuje Johna Cage jako starého muže v rozhovoru s novozélandským filmařem Frankem Schafferem. Ovšem nečekejte žádný tradiční rozhovor – to by nesměl být zpovídanou osobou John Cage.“
Připomenout si obsáhlý odkaz Johna Cage můžete v DOXu až do 20. srpna. Poté se výstava přesune ještě do Ostravy a Bratislavy.
Nejposlouchanější
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.