Milena Slavická se podívala na romány od Kundery či Bernharda očima žen
Jak by vypadaly slavné romány od mužských autorů, kdyby je nevyprávěli jejich hrdinové, ale vedlejší ženské postavy? Právě tuhle otázku si položila Milena Slavická a vznikla z toho kniha s názvem Ona.
„Poprvé mě to napadlo u Beckettova Murphyho. Říkala jsem si, jak by asi celý ten příběh prožívala ta irská prostitutka? Jak se vlastně tahle negramotná dívka na Murphyho dívala?“ vrací se Milena Slavická k momentu, kdy začala kniha Ona vznikat.
Pro své pastiše si nakonec vybrala sedm moderních spisovatelů, mezi kterými nechybí Henry Miller, Milan Kundera, Thomas Bernhard, Michel Houellebecq nebo Franz Kafka, a u každého hledala vedlejší postavy milenek, manželek, opatrovnic, sester a přítelkyň, které autoři při psaní tak trochu přehlíželi. „Překvapilo mě, jak obrovský problém byl najít postavu matky, zjistila jsem, že v moderní literatuře mužem napsaná postava matky skoro není. Tu jsem hledala strašně dlouho,“ přidává zajímavý postřeh Slavická.
V moderní literatuře se podle autorky hledají jen těžko ženské postavy, se kterými by se mohly čtenářky ztotožnit. „Nechci a nemůžu peskovat například Becketta za to, jak psal,“ dodává Milena Slavická. „Jen jsem si při psaní téhle knihy uvědomila, v jak velké výhodě muži jsou, protože jejich sebereflexe v literatuře probíhá někdy od doby rytířského románu, ale ženská asi jen 150 let.“
Rozhovor s autorkou včetně ukázky z knihy Ona si poslechněte v aktuální Liberatuře.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.