Million Dollar Hotel

…řekl Bono Bono Vox nejen jezdí do Prahy protestovat, nejen vydává skvělé desky a skládá výbornou moviemusic, ale už také píše náměty k filmům. Premiérku si odbyl v Million Dollar Hotel – filmu, který má být situován v blízké budoucnosti. Neřekla bych. Žádné futuro-snímky a zmínky jsem v průběhu spletitého děje nezaznamenala – co by se taky mohlo změnit během jednoho roku, když se ocitáme v léta páně 2001 v Los Angeles? Jediné, co by se být zdálo vskutku s podivem, by byl agent FBI, kterému byla odoperována třetí ruka. Hraje ho Mel Gibson a skoro byste nevěřili, že skutečně nenosí ortézu, jak úžasně prkenně se umí pohybovat a otáčet celým trupem. Drsňák Skinner by mohl být smělým konkurentem Jamese Bonda, nemít ovšem drobné postižení, které ho spojuje s podivným osazenstvem dějiště. Tam ovšem jako ohrožující vetřelec zároveň nezapadá, takže jeho úloha je věru nevděčná.

Milla Jovovich se opět zmocnila role éterické, takřka neexistující Eloise a ztvárnila ji velmi podobně jako excitovanou Johanku. Třeba mají obě hrdinky opravdu tolik společného, např. vnitřní charakteristika by se dala shrnout slovem hyperkřehká světice. Postřeh: oběma se podobně chvějí rty.

Jak řekl Bono, film je hlavě milostný příběh a já skromně dodávám: dvou ztracených, a právě proto asi čistých existencí.

Znáte sedm pater? Je to jedna z mých nejoblíbenějších povídek od jednoho italského spisovatele. Hotel se jí velmi podobá – také je obydlen neuvěřitelnými kreaturami, stejně jako slušňáky. Také tady je záminkou pro rozvíjení děje náhlé úmrtí syna mediálního magnáta. Není divu, že se o rozřešení musí starat sama FBI, není divu, že jeden svaluje vinu na druhého, a není divu, že vina je zcela jinde.

Umění a média Jednou z vedlejších kolejí příběhu je oceňování uměleckých děl – hodnotu mají až tehdy, když jim je přiznána známým kritikem. Poté se teprve stávají uměním, zlatým dolem a příležitostí ke zneužití, i kdyby byla z téru, pod kterým se skrývá kradený originál.

V podpaží vleče tato dějová linie svou kolegyni z branže – média, televizi, novináře a jejich moc. Slovo televize je jako magické zaklínadlo prosloveno asi 100x, být v televizi se stane pro lyrického mluvčího Tom Toma, jež hluboce miluje zmíněnou Eloise, osudným. Zesměšněna je oblíbená dramatizace, se kterou se novináři zhostí malicherného tématu, aby z něj udělali natřením načerveno kauzu, zesměšněn je žargon reportérů, styl záběrů kamery, otázky novinářů, jejich zářivé úsměvy. Každou chvíli pronese jeden z šílených, ale napůl vidoucích hrdinů některý z reklamních sloganů nebo televizních seriálových křiklavých frází.

Jak zahrát blázna, který není blázen aneb Wim Wenders rozhazuje perly … sviním?

Slavné Nebe nad Berlínem a Tak daleko, tak blízko; za Buena Vista Social Club Evropskou filmovou cenu a za Hotel Stříbrného medvěda z 50. Berlinale, tak je oceněna dosavadní práce prezidenta Evropské filmové akademie Wenderse. Jeremy Davies, to je ovšem něco. Moje babička by asi řekla "pan herec", načež já bych se oklepala, ale u Jeremyho se to nehodí taky vzhledem k jeho věku. Dvacáté Wendersovo dílo ozdobil svým brilantním hereckým výkonem.

The Million Dollar Hotel, USA/GB/Něm. 2000. 122 min. Režie: Wim Wenders. Hrají: Mel Gibson, Milla Jovovich, Jeremy Davies, Amanda Plummer.