Mladí jména cestovek už ani neznají. Dovolenou mají radši ve svých rukou, říkají lowcost výletníci

Výčet absurdních zážitků tím ale nekončí. „Na cestě vás čekají výzvy, jedna z nich byla třeba uvařit v restauraci s michelinskou hvězdou. Jednu jsme s kamarádkou uprostřed Francie našly, byla sobota večer, měli moc práce. Před restaurací ale stál elektromobil, což byla jedna z dalších výzev – stopnout si elektromobil. Chvíli jsme počkaly a přišel pán, který nás svezl, a mezi řečí jsme zjistily, že má vrtulník. Tak jsme splnily další výzvu – proletět se,“ vypráví nadšeně sympatická blondýnka, jak si stopla vrtulník.

Do LowCost Raceu se podle jeho zakladatele Mikyho Škody hlásí hlavně kreativní lidi. „Hledají alternativu a silnější zážitky. Když to začínalo, byli to víc studenti, teď je typickej člověk v závodu markeťák, zvyklý sdílet na sociální sítě. Věkově se pohybujeme někde mezi dvaceti a sedmadvaceti lety,“ říká mladý muž, který se jako sedmnáctiletý rozhodl cestovat, aby „utekl před čecháčkovstvím, protože si myslel, že je tu všechno špatně“. Cestováním se mu ale změnil pohled na Česko a domov. „Když jsem jezdil na krátký, třeba týdenní cesty, tak jsem viděl, že někde se víc usmívají, někde mají líp uklizeno. Když jsem tam ale trávil delší dobu, zjistil jsem, že všude je něco. A že se mi v Čechách žije nejlíp,“ popisuje příběh jako z kýčovitého filmu o mladíkovi, který má celou dobu štěstí pod nosem, Miky Škoda. „Smysl má vycestovat, něco tam poznat, ale podstatné je, jaký se vrátím sem a co tu dělám.“

V Africe se skvěle stopuje, říkají Jana Řezníčková a Slávek Král

• Upravit
• Smazat

Slávek Král stopoval půl roku po Africe. Začal v Keni, stopoval do JAR a potom zpět na sever. Na měsíc se k němu připojila Jana „Jahu“ Řezníčková.

Bez cestovek, ale šťastní

„Přichází doba, kdy chtějí mít lidé cestování ve svých rukách, mít jinačí zážitky,“ říká Lucie o generaci, která už ani nezná jména cestovních kanceláří. „Dovolené s rodiči, to si každý odžil a bylo to pořád to stejné. Teď lidé svoje cesty často ani neplánují, což je mi mnohem sympatičtější, být na tom místě, kde se ty věci prostě stanou,“ podotýká. Miky s ní souhlasí, mladší lidé podle něj hledají jiný komfort. „Starší lidé si připlatí, i když je to někdy na úkor toho zážitku. Zážitek často spočívá v improvizaci, v tom, že nevím, že nemám svoje jistoty,“ říká zakladatel úspěšného projektu.

Lucii desetidenní cesta změnila pohled na svět. „Z LowCost Raceu čerpám každý den. V Monte Carlu jsme v rámci výzvy vsadily všechny peníze na červenou a všechno prohrály. A byly jsme fakt šťastný, i když jsme ty peníze neměly. Navíc jsme přišly daleko víc do kontaktu s místními, dostaly jsme se k nim blíž. Ucítily jsme jejich kulturu. Dřív jsem cestovala za peníze, a nebylo to nikdy tak intenzivní jako tenhle zážitek,“ usmívá se dívka, která se na dobrodružství chystá už za pár dní znovu.