Mohlo (a nemělo by) vám uniknout: Airbnb, spartakiády a zadní trakty měst

Ubytovací služba Airbnb je poslední dobou velkým tématem především v zahraničí, kde se v některých metropolích dokonce stala předmětem protestů volajících po jejím zákazu. Protože právě v létě je intenzivně využívána, podívali jsme se na ni z několika různých úhlů. Jaké zkušenosti mají ti, kteří ji využívají i provozují? Starají se české úřady o to, jaký dopad může mít pořizování bytů ke krátkodobým pronájmům například na růst nájemného v dané oblasti? Zjistíte tady.

Festivalová sezona pokračuje a my pro vás máme další dávku reportáží – tentokrát z tuzemských Colours of Ostrava, které prý přestaly počítat návštěvníky, a z německého Melt!u, který letos do značné míry vynechal slavná jména. Přečtěte si, co tam zažili Jonáš Zbořil a Jarda Petřík.

Jedno slavné hudební jméno nás bohužel před několika dny definitivně opustilo. Připomeňte si, kdo byl Alan Vega, polovina dua Suicide. „Během 70. let Suicide nepřipomínali žádnou další kapelu z klubu CBGB, kde se vyskytovali, ale asi ani nikoho dalšího. Do zvuku bicího automatu a zkreslených varhan zpíval Vega jako vyznavač rockabilly, všechno nějak lícovalo s tehdejším punkem a překonávalo ho,“ píše Pavel Klusák.

A od legendy, která posouvala hudební hranice v minulosti, pojďme rovnou ke kolektivu Bala Club, který to samé dělá právě teď. „Od začátku letošního roku infiltruje londýnskou undergroundovou scénu akcemi pod hlavičkou Endless. Tuto klubovou noc a zatím nepříliš aktivní vydavatelství předchází exkluzivní pověst inkubátoru autentické mladé kultury. Dnes jsou silným článkem globální trendsetterské komunity i progresivní elektronické scény,“ tvrdí o nich Lumír Nykl.

V minulém týdnu vzbudila hodně pozornosti debata na půdě Poslanecké sněmovny týkající se novely zákona, která by umožnila registrovaným partnerům adopci dítěte svého protějšku. Rozhodli jsme se proto zeptat přímo LGBT rodičů, kteří už děti vychovávají, jak se jim v české společnosti a při stávající úpravě legislativy žije. Do studia za LGBT rodiče usedli Petra Hanzelínová a Zdeněk Sloboda. Poslechněte si, jak se jim u nás žije a jestli by na tom něco změnili.

Zdeněk Sloboda a Petra Hanzelínová|foto: Barbora Linková

„Na rozdíl od řady jiných rituálů komunistického režimu si většina lidí cvičení na spartakiádě užívala. Ti lidé, kteří se s hromadným cvičením dostali až na Strahov, na to dodnes vzpomínají jako na velmi silný zážitek,“ popisuje historik Petr Roubal, autor knihy Československé spartakiády. Mluvili jsme s ním o tom, jak masové sportovní akce vznikly, co na nich jejich účastníky a účastnice vlastně přitahovalo a kolik pravdy je na mýtu, že po každé spartakiádě následoval populační boom způsobený sexuální aktivitou cvičenců. Na značky se dostanete tudy.

Ponuré zadní uličky amerických měst, které většina z nás zná hlavně z filmů, s typickými požárními schodišti, potrubími a kontejnery na odpadky, kde se odehrávaly výhradně ponuré scény, se možná do budoucna stanou naopak zdravými centry městských komunit. Trend jejich oživování z nich dělá víc než původně zamýšlené spojovací koridory – po úklidu uliček je místní spolky vyplní dočasnými trhy, výstavami, instalacemi, hrami pro děti nebo jen neobvyklým designem nebo květinovou výzdobou. Ty do ulic přitáhnou skupiny lidí, kteří by se jim obvykle vyhnuli. Víc si přečtete tady.

V technologickém světě se děje docela často, že se pro nenápadnou službu najde využití dalece překračující její původní účel. Když Facebook do svého mobilního klienta zabudoval tlačítko pro vysílání živých přenosů, spustil tím očekávanou vlnu streamů z večírků, oslav a dalších banálních událostí – začátek července ale ukázal, že i jednoduchá funkce může mít politické i společenské dopady. Je live streaming, který umožňuje s bezprostředností větší než kdy dřív přinášet autentická svědectví a přes sociální sítě je pak dostat k velkému počtu lidí, skutečně nejnovější formou občanské žurnalistiky? Možnou odpověď hledejte v rubrice Děrné štítky.

A závěrem ještě jedno doporučení na inspirativní četbu: v češtině (téměř půl století po svém vzniku) vyšla kniha amerického sociologa a historika Theodora Roszaka Zrod kontrakultury. Zda je jeho popis společnosti ovládané čísly a diktátem racionality nad prožitky stále aktuální a jestli má jeho přelomové dílo co říct i k dnešnímu světu, se dozvíte zde.