Mohlo (a nemělo by) vám uniknout: Já, festival nahých Escobarů, Hřebejků a Siouxů
Pravidelný výběr toho nejzajímavějšího z programu Radia Wave za uplynulý týden bude hodně kinematografický, docela aktivistický a taky lehoulince pornografický. Vezmeme to od Pelíšků přes Narcos, Nicka Cavea, pop-upy a komunitní zahrady až k protestujícím původním Američanům. A skončíme s holým pozadím.
„Před 15 lety se kvůli Pelíškům a Pupendu psalo, jak hrozně relativizujeme, jak ty komouše omlouváme a věci zjemňujeme. Takže jednou jsou ty naše věci interpretované tak, že vyznívají pro komunisty, protože je to sranda, a podruhé, že je to antikomunismus. Každopádně, stejně jako není nadávka, že je někdo antifašista, tak pro mě není nadávka ani to, že je někdo antikomunista,“ říká režisér Jan Hřebejk v rozhovoru s Táňou Zabloudilovou. Poslechněte si celé interview, ve kterém je řeč mimo jiné o jeho snímku Učitelka, ambivalentních postavách, nových českých filmech i o tom, že kvalitní seriály si vzaly z kinematografie právě to, co se z ní nenápadně vytrácí.
Do aktuální české tvorby, jak ji představuje seriál České televize Já, Mattoni, se v názorové rubrice Prolomit vlny opřel Jan Motal. Ve svém komentáři tvůrcům vytýká, že v seriálu prezentují průzračnou modernistickou propagandu v jejím dobyvatelském étosu: „Seriál se vrací do devatenáctého století nejen tématem, ale i svojí mentalitou. Vrací se ke Kiplingově koloniálnímu dobyvatelství, v němž ‚pobitých junáků stín‘ klene vítězný oblouk bílého kořistníka. Tato doba vrcholné moderny, víry ve všemocnost člověka, znamenala vznik nacionalismu, průmyslového panství, třídního boje, rasových teorií.“ Víc si přečtěte tady.
Naopak jako jeden z nejpovedenějších televizních seriálů loňského roku byla obecně přijata americká kriminální série Narcos, zachycující boj s drogovým impériem krále kolumbijského podsvětí 80. let Pablo Escobara. Aktuální druhá sezona Narcos nachází Escobara v tom samém momentu, kdy ho první opustila. Zjevuje se jako duch v lesích chvíli po útěku ze své luxusní věznice. Zatímco první sezona frenetickým tempem odvyprávěla celou historii kolumbijského byznysu s kokainem, který Escobar začal brzy po jeho rozmachu ovládat, druhá pokrývá pouhý jeden rok života, který mu po útěku z vězení zbývá. Nejsilnější je seriál opět v momentech, kdy skrze archivní záběry připomíná, že přes všechny odchylky od reality je základní rámec příběhu takový, jak se skutečně stal. Přečtěte si článek Táni Zabloudilové, která se zaměřuje zejména na různé aspekty vypravěčské perspektivy a její souvislosti s politickým kontextem seriálu.
A ještě jednou kinematografie. Svůj film One More Time With Feeling totiž v minulých dnech celosvětově představil také australský bard Nick Cave. Snaží se v něm vyrovnat s drtivou ztrátou – během natáčení Caveova nového alba totiž po pádu ze skály zemřel jeho syn. „K One More Time With Feeling se chci vracet. Jak pro sentence o tvorbě, kterými se projekt blíží Caveově literární lekci Tajný život milostné písně, tak pro otřásající pohled na lidi, kteří se jedné z nejkrajnějších situací, jaká nás může potkat, staví čelem,“ píše hudební publicista Pavel Klusák. Jeho mimořádný text o mimořádném snímku najdete zde.
První pop-up vzniknul pravděpodobně v roce 2004 v nepoužívané budově v Berlíně, kde místní módní značka zřídila dočasný obchod, pop-upy v různých formách byly však ve městech nejspíš přítomné vždycky. Jednoznačnou kvalitu přinášejí do městských krajin i přes vzájemně konfliktní filozofie, které ztělesňují. Často pomáhají odemknout dlouho opomíjené městské kouty. Jak uvádí britský deník The Guardian, dělají to pro kulturu, komunitu i konzumerismus. O fenoménu pop-upů a o tom, jakou stopu po sobě v životě města zanechaly třeba ty pražské, píšeme tady.
Podobně jako pop-upy zabydlují v posledních letech česká města i komunitní zahrady, na kterých se setkávají všechny generace a společně se starají o kus půdy. Magistrát hlavního města je podporuje například granty ke zlepšení stavu životního prostředí. Pro jejich fungování a rozvoj je zásadní i komunikace s radnicemi. Hodně ale záleží na konkrétních zastupitelích, jestli jim jsou projekty sympatické, nebo ne, shodují se provozovatelé pražských komunitních zahrad. O aktuální situaci zahrady na pražské Smetance, která má být zrušena a pozemek využit k vybudování sportoviště ve správě školy, víc zjišťovala Hana Biriczová.
O něco razantněji se komunita staví proti (tentokrát čistě komerčním) záměrům třeba v americké Severní Dakotě. Mnohaměsíční spor o výstavbu ropovodu, který zasahuje do posvátných území původních Američanů, vyústil v minulých týdnech do střetů mezi jeho odpůrci a ochrankou stavební firmy. Po protestech byla z vandalismu obviněna dokonce i šéfka amerických zelených, která posprejovala buldozer. Vývoj celého sporu najdete přehledně shrnutý zde.
Minulý víkend proběhl ve Vraném nad Vltavou Festival nahých forem a náš reportér byl u toho. „Značně korpulentní žena sedí nahá na paletách a po nanesení rtěnky na své rty líbá sama sebe na různé části těla. Masa jejího těla se tak neustále pohybuje a vytváří bizarní uskupení jejích tukových laloků. Kolem ní sedí několik desítek přihlížejících, kteří pozorují tuto scénu více než hodinu. Vrhám se vstříc prvním zážitkům z festivalového programu a žasnu,“ říká ve své reportáži Dominik Čech. Až ji budete číst, určitě si pusťte i video. Kde jinde uvidíte svlékání pomocí srpu? Stydlivějším náturám doporučujeme nejdřív se osmělit rozhovory se třemi mladými fotografy, kteří se zabývají právě zachycováním nahoty různými způsoby a v různých kontextech.
Na závěr se podívejte na jen pár dní starý záznam Radio Wave Studio Session s kapelou Himalayan Dalai Lama nominovanou do letošního ročníku Czechingu. A nenechte si ujít další exkluzivní živá vystoupení – v následujících dnech vždy po popoledni sledujte přes webkamery minikoncerty Zabelov Group, February, Never Sol a členek sboru Elpida nebo Metronome Blues. Česká hudební scéna za vaši pozornost rozhodně stojí.
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
