Mojánek a pavouk

Podle statistického úřadu Evropské unie Eurostat využívalo loni umělou inteligenci 13,5 % firem v EU s více než deseti zaměstnanci, o rok dříve to bylo 8 %. Generativní AI navíc podle průzkumu Microsoftu a LinkedInu používá při práci 75 % tzv. knowledge workers – tedy odborníků a pracovníků v oborech založených na znalostech – po celém světě. Přestože má tato technologie zvyšovat produktivitu, může podle webu Euronews zároveň narušovat důvěru na pracovišti.

Studie publikovaná v International Journal of Business Communication zkoumala reakce více než tisícovky amerických zaměstnanců na e-maily napsané s různou mírou pomoci AI. Hodnotila také, jak často respondenti umělou inteligenci při práci používají sami.

Zatímco své vlastní nasazení AI lidé posuzovali shovívavě, u nadřízených byli kritičtější – zvlášť pokud bylo zřejmé, že technologie pomohla s více než jen pravopisem či stylistickými úpravami. U zpráv s vysokou mírou AI asistence považovalo nadřízeného za upřímného jen 40 % dotázaných, zatímco u e-mailů s minimální pomocí umělé inteligence to bylo 83 %.

Vnímání použití AI se navíc měnilo podle účelu zprávy. U čistě informačních e-mailů zaměstnancům použití technologie příliš nevadilo. Pokud ale šlo o motivační nebo osobní sdělení, přijímali její zapojení výrazně hůře. Píše o tom také web Univerzity v Arizoně.

Podle spoluautora studie Anthonyho Comana tak může používání AI při komunikaci ze strany nadřízeného snadno oslabit jeho autoritu – přestože k sobě samým jsou zaměstnanci v tomto ohledu podstatně smířlivější.

Za projektem stojí podle webu South China Morning Post devětadvacetiletý turista Thibaud Monney. V roce 2023 při výstupu na Dent de Broc zapsal do návštěvní knihy povzdech, že příště by rád stál na vrcholu ve dvou. Kolegové mu pak navrhli, aby na vybrané vrcholy umístil speciální červené sešity pro další „hledající“. Dnes je jich v horách sedm a stránky se plní vzkazy tak rychle, že je občas nestíhá pravidelně vyměňovat.

Princip je jednoduchý – ten, kdo do zápisníku napíše, má s ostatními něco společného: zvládl túru, má rád hory a přírodu. „Je to dobrý filtr,“ říká Cathy, která si prostřednictvím sešitu domluvila rande s Patrickem – vyrazili spolu na zimní procházku zakončenou piknikem.

Zápisníky obsahují podle webu Swissinfo vzkazy od romantiků i odvážných dobrodruhů. Jeden hledá „milovnici metalu a tetování“, jiný o sobě píše, že je „vášnivý lyžař a horolezec“. Myšlenka už se ujala i za hranicemi – zakladatel Monney dostal zprávy, že se sešity našly i v dalších švýcarských kantonech a dokonce i v Argentině.

Podle Monneyho má tahle metoda oproti seznamovacím aplikacím jasnou výhodu. „Nemusíte vybírat podle fotky a swipovat. Jediný algoritmus je tady dosažení vrcholu,” směje se. Samotné hory navíc fungují jako přirozený filtr i podle kondice přispěvatelů – od snadno přístupného La Vudalla až po náročný Vanil de l’Ecri, kam se dostanou jen ti nejzkušenější.

A Thibaud Monney? I on si našel lásku. Sice ne zapsáním vzkazu do červeného sešitu, ale díky odvysílání televizní reportáže o Horském Tinderu. „Teď jsem šťastný,“ uzavírá.

Ten dostal jméno Satyrex a zahrnuje pavouky, jejichž palpy – tedy specializované „nástroje” pro přenos spermatu – dosahují až čtyřnásobku délky hlavohrudi. U jednoho rekordního exempláře měří tato končetina dokonce pět centimetrů, zatímco celé pavoučí tělo má čtrnáct centimetrů. Podle hlavního autora studie Alireze Zamaniho z Univerzity ve finském Turku může být důvodem nutnost „bezpečnostního odstupu“ při páření. Samice některých sklípkanů mají totiž pověst kanibalek, které po aktu rády napadají svého partnera. Píše o tom server Vice.com.

Nové druhy Satyrex arabicus, ferox, somalicus a speciosus se podle serveru Science Alert podařilo před časem najít v Saúdské Arábii, Jemenu, Ománu a Somalilandu. Jeden z nich, Satyrex ferox, má kromě rozměrné výbavy i pořádně výbušnou povahu – při vyrušení se vztyčí a syčí, což mu vysloužilo latinský přívlastek, který v překladu znamená „divoký“. Rodové jméno Satyrex pak spojuje slovo „satyr“ – chlípného pokušitele z antických legend – s latinským „rex“, tedy králem. Výsledek? Titul pro nové šampiony v délce pavoučích genitálií.

To, že se pavouci v taxonomii často rozdělují podle velikosti a tvaru pohlavních orgánů, není nic neobvyklého. U těchto sklípkanů ale nejde jen o drobný rozdíl – jejich výjimečné proporce úplně změnily způsob, jak je vědci museli klasifikovat. „Alespoň u sklípkanů se zdá, že na velikosti opravdu záleží,“ dodává Alireza Zamani.

Denní poplatek ve „falešné kanceláři“ bývá podle serveru BBC asi 30 až 50 jüanů (zhruba 100–170 korun) a často zahrnuje přístup k internetu, vybavenému pracovnímu stolu a někdy i oběd, svačinu nebo nápoje. V městech jako Šanghaj, Šen-čen nebo Nanking tak nezaměstnaní lidé můžou několik hodin sedět u počítače. Jak čas využijí, to už je na nich. A tak někteří v „pracovní době“ hledají skutečnou práci, jiní třeba píšou online romány nebo zkouší rozjet vlastní start-up.

Třicetiletý Shui Zhou začal chodit do „Pretend To Work Company“ poté, co mu zkrachoval podnik s jídlem. Teď tam tráví čas od osmi ráno až do jedenácti večer, obklopený pěti „kolegy”, se kterými sdílí nejen prostor, ale i společné večeře. „Je to jako pracovat v týmu,“ říká Zhou, který falešnou kancelář navštěvuje už víc než tři měsíce a fotky od pracovního stolu čas od času pošle pro klid svým rodičům.

Zkušenost s předstíráním práce má i třiadvacetiletá absolventka Xiaowen Tang. Její univerzita požaduje, aby studenti do roka od promoce doložili pracovní smlouvu nebo praxi v oboru. Tang proto poslala škole fotky z pronajatého pracovního místa – ve skutečnosti ve vyhrazeném čase psala vlastní romány na internet. „Když už chceš podvádět, tak pořádně,“ směje se.

Podle odborníků z webu Trading Economics jde o důsledek vysoké nezaměstnanosti mladých, která v Číně přesahuje 14 %. Majitel jedné z těchto kanceláří říká, že neprodává pracovní místo, ale „důstojnost a pocit, že nejste k ničemu“. Sám byl po krachu svého obchodu také nějaký čas nezaměstnaný a ví, jak snadno člověk bez práce ztratí motivaci něco dělat.

Zatímco pro některé je „předstírání práce“ jen dočasným řešením, pro jiné je podle webu The Economic Times startem k opravdové kariéře. Třeba Shui Zhou ve své „kanceláři” aktuálně studuje umělou inteligenci – a věří, že právě tahle dovednost mu pomůže získat skutečné místo.

V současnosti můžou podle unijních pravidel žádat o odškodnění pasažéři, jejichž let se zpozdil o víc než 3 hodiny. Získat můžou částku mezi 250 a 600 eury. Podle webu Evropské rady by se nově mohly dálkové lety nad 3 500 kilometrů zpožďovat až o 6 hodin. Kratší cesty se budou moct protáhnout o 4 hodiny. Bolestné za čas strávený na letišti by se pak snížilo o 100 eur. Změna prošla těsnou většinou.

Iniciátor petice Alberto Alemanno serveru Euronews řekl, že vlády po mnoha letech zhoršují práva cestujících a Evropani by se proti návrhu měli ozvat. Zatím ale jde jen o předlohu Rady, kterou musí schválit Komise i europarlament. Aerolinky doufají, že návrh projde. 

„Letecké společnosti jsou dnes často nuceny rušit lety, které by jinak mohly provozovat se zpožděním, protože krátká zpoždění vedou k vyplácení odškodnění. Naše analýza ukazuje, že tato změna sama o sobě by mohla zabránit až 70 % zbytečných zrušení letů v celé Evropě,“ řekla pro Euronews ředitelka Airlines for Europe (A4E) Ourania Georgoutsakou. A4E zastupuje třeba Ryanair, easyJet nebo Lufthansu.

Model GROK, který je součástí sítě X miliardáře Elona Muska začal vyrábět explicitní klipy s americkou zpěvačkou Taylor Swift.

Americký server The Verge píše, že GROK nově obsahuje „lechtivý režim“ díky kterému můžou uživatelé vytvářet svůdná videa podle svých představ. To, že uživatel zaškrtne „spicy mód“ ale neznamená, že osoba na obrázku automaticky bude nahá. Některé modely GROK jen svůdně roztančil. Taylor Swift si naopak ve falešném videu okamžitě strhává šaty a tancuje jen ve spodním prádle. A to bez toho, aby o svlečení kdokoli žádal.

Pravidla sítě X přitom uživatelům umělé inteligence zakazují tvořit explicitní obrázky. AI je ale sama od sebe vyrábí. The Verge zároveň připomíná, že Swift se terčem podobných útoků stávala už v minulosti. V USA taky vznikl zákon, který lidem nařizuje smazat pravé i falešné pornosnímky, když o to zachycená osoba požádá. Za návrhem stála i první dáma Melania Trump. Ostatní poskytovatelé AI služeb, jako jsou Google nebo OpenAI už tvorbu podobných materiálů zakázali.

„Tohle není náhodná mysoginie, je to záměr,“ řekla britské veřejnoprávní BBC právnička Clare McGlynn, která se ve Spojeném království podílí na legislativě proti pornografickým deepfakům. BBC taky upozorňuje na to, že se GROK pro spuštění lechtivého módu nezeptal na věk, i když to nová britská legislativa požaduje.

Bezdrátová sluchátka se v posledních letech stala úplně běžnou záležitostí. Vyrábějí je všechny velké značky. Některé na wireless technologii přešly úplně, jiné nabízejí oba druhy nebo jejich kombinaci.

Server Euronews píše, že všechno odstartovalo vystoupení Harris v televizní talkshow Stephena Colberta. Moderátor jí ukázal několik fotografií z poslední doby, na kterých používá klasická „drátová“ sluchátka k telefonování. Na internetu se kvůli tomu stala terčem posměchu, což si sama Harris uvědomuje.

„Mám tahle sluchátka ráda. Působila jsem ve zpravodajském výboru Senátu a říkám vám, nejezděte ve vlaku s nasazenými sluchátky v domnění, že vás nikdo neposlouchá. Drátová sluchátka jsou prostě o něco bezpečnější,“ řekla v televizním vysílání.

Uživatelé sociálních sítí se proto začali ptát, jestli je stát opravdu odposlouchává. Vznikla ale i řada memů. Sledovatelností sluchátek se zabýval třeba server Techradar. Zjistil, že značky jako Sony, Bose, JBL nebo Marshall nejspíš využívají čipy se softwarovou chybou. Potenciálně tak jdou naproti hackerům, kteří by mohli snáz dostat k informacím. Web Euronews ale píše, že riziko špionáže hrozí hlavně veřejně známým lidem a běžní občané se nemusí ničeho bát.

Během školního dne si kamarádi teenagerku dobírali kvůli její opálené pleti a nazývali ji „Mexičankou“, i když jí není. Když se jí potom jiná dívka zeptala, co plánuje na čtvrtek, napsala: „Ve čtvrtek zabijeme všechny Mexičany“. Mathis pro agenturu AP řekla, že tyto poznámky byly „špatné a hloupé“, ale že z kontextu bylo jasné, že nešlo o hrozbu.

V Americe unavené střelbou na školách se několik států rozhodlo tvrdě postupovat proti hrozbám. Dohledové systémy ve školách tak stále častěji sledují vše, co studenti napíší na školní účty a zařízení. Tisíce školních obvodů po celé zemi používají software jako Gaggle a Lightspeed Alert ke sledování online aktivit dětí a hledají známky toho, že by mohly ublížit sobě nebo ostatním. S pomocí umělé inteligence se technologie dokáže ponořit do online konverzací a okamžitě upozornit jak vedení školy, tak orgány činné v trestním řízení.

Případ Lesley Mathis není ojedinělý. Studenti, kteří si myslí, že chatují v soukromí mezi přáteli, si často neuvědomují, že jsou pod neustálým dohledem, říká Shahar Pasch, právnička v oblasti vzdělávání na Floridě. Jedna z dospívajících dívek, kterou zastupovala na Snapchatu, v konverzaci vtipkovala o střelbě na školách. Automatický detekční software Snapchatu tento komentář zachytil, společnost upozornila FBI a dívka byla během několika hodin zatčena na půdě školy.

Za posledních 10 měsíců upozornil program Gaggle školní obvod Lawrence v Kansasu na více než 1200 případů. Téměř dvě třetiny z těchto upozornění však školní úředníci považovali za bezproblémové.

Zpráva organizace ACLU podle deníku Guardian navíc zjistila, že navzdory tvrzením společností technologie sledování ve školách v USA nezlepšuje bezpečnost studentů a neustálé sledování může ve skutečnosti studentům způsobit řadu škod, včetně toho, že studenti budou méně ochotní hlásit nebezpečné chování.

Nové pozorování teleskopem Jamese Webba naznačuje existenci plynného obra obíhajícího kolem Alfa Centauri A. Podle dvojice výzkumných zpráv v časopise The Astrophysical Journal Letters navíc planeta zřejmě obíhá ve vzdálenosti od hvězdy, kde by mohla být teplota dostatečně přívětivá pro život, píše americká stanice NPR.

Někteří vědci nevidí důvod, proč by planeta nemohla mít měsíc, stejně jako ve filmu Avatar. Astronomům se v posledních letech podařilo objevit tisíce planet obíhajících kolem hvězd mimo naši sluneční soustavu, ale bylo obtížné je hledat okolo planet kolem Alfa Centauri A a B. Ty totiž obíhají kolem sebe a gravitační interakce mezi těmito dvěma hvězdami komplikuje jednu z běžných metod hledání planet. A hvězdné světlo je v tomto případě velmi jasné, že může zahltit dalekohledy. Je to, jako když se snažíte vyfotit něco extrémně jasného – vše se rozmaže.

Podle Charlese Beichmana, astronoma z Caltechu a NASA, by tyto planety mohly mít i slušně velké měsíce, třeba o velikosti Marsu. „Myslím, že je to rozhodně prostředí, kde by se mohl potenciálně vyvinout život,“ říká Beichman a poznamenává, že i v naší sluneční soustavě mnozí vědci považují měsíce. Například podle webu SPACE je Jupiterův ledový měsíc Europa nebo Saturnův Titan bohatý na uhlovodíky – za nejlepší místa pro hledání života mimo Zemi.

Mohla by tedy tato hvězdná soustava mít Pandoru jako ve filmu Avatar? „Není to nemožné,“ myslí si David Kipping, astronom z Kolumbijské univerzity, ale zdá se mu to trochu přitažené za vlasy – vyžadovalo by to, aby se splnila celá řada okolností.

To, že by mohl existovat měsíc, na kterém by byl vůbec nějaký život, je však jiná věc než otázka, zda by tam mohla existovat složitá biosféra jako na Pandoře. Upozorňuje na to Mary Anne Limbach, astronomka z Michiganské univerzity. Přesto dodává: „Myslím, že je opravdu vzrušující, že by náš soused mohl mít obří planetu, a to tak blízko.“