Moneyball: Komorní homerun
Nevím o baseballu téměř nic, snad jen to, že se při něm odpaluje míček, běhá po metách, žvýká tabák a homerun umožní i těm největším tlouštíkům vykroužit triumfální kolečko. Pokud se mi při takové konstelaci znalostí podaří emocionálně angažovat do filmu tak vysoce specializovaného a natlakovaného sportovní terminologií, jako je Moneyball, je zřejmé, že tvůrci odvedli dobrou práci.
Aby také ne – pod scénářem filmu je vedle zkušeného Stevena Zailiana podepsaný Aaron Sorkin, tedy člověk, který vtiskl svůj nezaměnitelný punc Fincherově Sociální síti a bez debat patří k nejsvébytnějším autorům Hollywoodu. I když se to zpočátku může zdát, Moneyball není klasický sportovní doják dle skutečné události o outsiderovi, který se vyšplhá na vrchol. Je, podobně jako Sociální síť, příběhem člověka, který měl vizi – ta se sice zpočátku zdála spornou, ale v důsledku změnila svět. V tomto případě pouze specifický svět baseballu.
Oč tedy běží: Billy Beane je manažerem průměrného a podfinancovaného baseballového týmu Oakland A's, který po neúspěšné sezóně v roce 2002 přijde o největší hvězdy. Místo toho, aby se je snažil adekvátně nahradit, upne se Billy Beane na experimentální metodu, která kombinuje statistiku, ekonomii a počítačovou analýzu. S pomocí mladého absolventa Yalu Petera Branda tak postaví mužstvo z vyřazených a nepřizpůsobivých hráčů. Proti hvězdám nasadí tým specializovaných dělníků, proti hlasu konzervativních skautů revoluční metodu, která rozbíjí zažitý mýtus, že úspěšný tým rovná se drazí a talentovaní hráči.
Moneyball je podrobným záznamem uvádění teorie v praxi, bolestných selhání, pochybení i šokujících úspěchů. V žádném případě ale nekopíruje známou žánrovou křivku. Ve chvíli, kdy divák očekává velkolepou katarzi, film se opět stáhne do sebe, do světa hlavní postavy, která v něm hraje mnohem větší roli než dramatické zápasy a rozzářené stadiony. Místo vzrušení nabízí Moneyball dlouhé statické záběry Billyho Beana, který z pověry prožívá zápasy v útrobách stadionu. Skutečná dynamika nastupuje v kuloárech, při tradování hráčů, při náročných vyjednáváních s majitelem klubu i psychologických bitvách s problémovými svěřenci. Z tohoto pohledu nutno pochválit jak informacemi natlakované frenetické dialogy, tak citlivé režijní vedení Benetta Millera, který dokáže udržet rovnováhu mezi přívalem informací a scénami, kde se vše důležité děje beze slov (scény Billyho a jeho dcery evokují svou neokázalou vnitřní silou famózní Odnikud někam Sophie Coppoly).
Vynechat při pochvalách soustředěný a silně introvertní výkon Brada Pitta nelze. Ačkoli požitek z Moneyballu samozřejmě stoupá úměrně tomu, kolik toho divák o baseballu ví, díky výtečným postavám a živým dialogům se lze obejít i bez terminologické a faktografické znalosti. Občasná zmatenost a zahlcení jsou vyváženy civilním příběhem o svéhlavosti a oddanosti a hrdinou, s nímž se dá prostě soucítit. Je jistě možné filmu vytýkat, že když už vyběhne na samotné mety, není zdaleka tak přesvědčivý, jako když se pohybuje v útrobách stadionu. Někomu snad může scházet i závěrečná satisfakce. Ale přesně o tom Moneyball je – nezáleží na tom, co od vás druzí čekají, záleží na tom, čemu věříte.
Když Billy naslouchá písni vlastní dcery, ve které zpívá „you're such a loser, dad“, nelze se ubránit přirozeným sympatiím s někým, kdo jde tvrdohlavě proti proudu a zůstává věrný svému přesvědčení. I když vysněný titul třeba nikdy nezíská…
Hodnocení: 80 %
Nejposlouchanější
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
