Mongolsko mění své adresy podle nového trojslovného systému

Agentura AP píše, že soud nevysvětlil, jak Venezuela donutí TikTok, jehož mateřská společnost sídlí v Číně, zaplatit pokutu. Jihoamerická země v předchozích letech zablokovala desítky internetových stránek kvůli nedodržování předpisů stanovených její telekomunikační komisí. TikTok na žádost o komentář nereagoval.

V listopadu venezuelský prezident Nicolas Maduro obvinil TikTok ze smrti dvanáctileté dívky, která údajně zemřela po výzvě, při které měli uživatelé sociální sítě polykat prášky na uklidnění a spaní. Minulý měsíc ve Venezuele zemřel 14letý chlapec, který se účastnil výzvy TikTok, která zahrnovala šňupání látek. Podle webu Voice of America se kvůli výzvám v zemi zemřeli celkem 3 děti a otrávilo se jich na 200.

Za Madurova režimu se z Venezuely stáhly desítky rozhlasových stanic a televizních kanálů kvůli jejich zpravodajství. Podle skupiny VE Sin Filtro, která sleduje svobodu médií v této jihoamerické zemi, bylo letos v různých obdobích zablokováno více než 60 internetových stránek patřících lidskoprávním skupinám a zpravodajským společnostem.

V srpnu Venezuela zakázala platformu sociálních médií X, když tisíce Venezuelanů vyšly do ulic na protest proti znovuzvolení Madura.

Jednorázové e-cigarety, které se často označují také jako „vapy,“ obsahují nedoplnitelnou ochucenou tekutinu a nenabíjecí baterii. Po dokouření se nedají znovu použít a stává se z nich elektronický odpad. Informoval o tom americký web NPR.

„Jednorázové e-cigarety jsou navrženy tak, aby zaujaly mladé lidi a oslovily nové uživatele, kteří nikdy předtím nekouřili,“ uvedl belgický ministr zdravotnictví Frank Vandenbroucke. „Částečně tak přitahují zcela novou generaci kuřáků,“ dodal.

Podle zastánců elektronických cigaret může tento způsob kouření pomoci lidem přestat kouřit běžné cigarety. Zdravotnické úřady ale varují, že barevné provedení e-cigaret a jejich ovocné příchutě přitahují hlavně děti.

Podle průzkumu Světové zdravotnické organizace (WHO) z roku 2022 provedeném mezi dvaceti tisíci Belgičany ve věku od 11 do 18 let jich dvanáct procent uvedlo, že v posledních 30 dnech použili e-cigaretu. Proti roku 2018 je to dvojnásobný počet.

Ministerstvo zdravotnictví České republiky v současnosti připravuje vyhlášku, která by prodej e-cigaret regulovala. Experti na problematiku závislostí vyzývají například k zákazu pestrobarevných obalů a sladkých příchutí, aby elektronické cigarety nelákaly děti a dospívající.

Podobný zákon, který by zcela zakázal jednorázové e-cigarety, pracuje Francie a Německo. Velká Británie jejich prodej zakáže příští rok v červnu.

„Děti ve válečných zónách denně bojují o přežití a přicházejí o svoje dětství,“ říká ředitelka Dětského fondu OSN UNICEF Catherine Russell.

Britský server The Guardian upozornil, že podle statistik OSN z roku 2023 se počet dětí žijících ve válečných konfliktech od roku 1990 zdvojnásobil. Zatímco v devadesátých letech to bylo asi 10 %, teď je to podle nejnovějších dostupných dat skoro 19 %. UNICEF v roce 2023 zaznamenala rekordních 32 990 případů závažného porušení práv u více než 22 000 dětí, což jsou nejvyšší čísla za posledních zhruba dvacet let, odkdy OSN problematiku sleduje.

Vysoký počet dětských obětí sleduje UNICEF například v Pásmu Gazy, kde od konce roku 2023 bojuje Izrael proti hnutí Hamás. Podle tamních úřadů zemřelo v oblasti během 15 měsíců války více než 45 tisíc lidí, zhruba 44 % z nich byly děti. Na Ukrajině, proti které Rusko vede agresivní válku od února 2022, zase během prvních devíti měsíců letošního roku zemřelo více dětí než za celý předešlý rok.

„Skoro ze všech pohledů byl v historii UNICEF letošní rok pro děti ve válečných konfliktech nejhorší,“ říká Russell. „Jejich školy jsou bombardovány, domy ničeny a rodiny jsou rozdělovány. Nejenom, že tyto děti přicházejí o svoje bezpečí a přístup k základním potřebám, ale nemůžou si hrát, učit a být jenom dětmi. V roce 2025 musíme tento trend otočit a zlepšit životy těchto dětí,“ uzavírá Russell.

Oleje ze semen slunečnic, řepky nebo kukuřice mohou v těle člověka vyvolat chronické záněty. Nový výzkum tak opět vyvolává obavy, že kuchyňské oleje mohou způsobovat rakovinu. Studie provedená v laboratoři financované Národním onkologickým ústavem se zaměřila na roli tuků v mikroprostředí kolem nádorů tlustého střeva. Při zkoumání nádorů identifikovali výzkumníci u více než osmdesáti lidí s rakovinou tlustého střeva ve věku od 30 do 85 let tyto oleje jako možný faktor, který k zdravotním problémům přispívá, píše Independent. Výsledky ovšem neprokazují, že oleje na vaření způsobují rakovinu. Přední americké zdravotnické instituce upřesnily, že při konzumaci mírného množství olejů ze semen v rámci vyvážené stravy rakovina prokazatelně nehrozí.

Podle studie zveřejněné v časopise Gut ovšem zkoumané nádory vykazovaly zvýšenou hladinu bioaktivních lipidů, což jsou malé olejové molekuly vznikající při zpracování olejů ze semen. Bioaktivní lipidy nejenže zvyšují zánět, ale také brání přirozenému procesu hojení v těle a podporují růst nádorů.

Hlavní autor studie, profesor chirurgie na University of South Florida a Tampa General Hospital's Cancer Institute Timothy Yeatman, uvedl pro TODAY, že má obavy z vysoké spotřeby olejů ze semen, zejména z ultra zpracovaných potravin. „Je dobře známo, že pacienti s nezdravou stravou mají v těle zvýšený výskyt zánětů,“ řekl Yeatman. Zdůraznil, že podle výzkumů k zánětlivým reakcím, které vedou ke vzniku rakoviny tlustého střeva a dalších druhů rakoviny, přispívají oleje obsažené v ultra zpracovaných potravinách. Podle Yeatmana souvisí nedávný nárůst výskytu rakoviny tlustého střeva u mladých lidí s dramatickým nárůstem spotřeby zpracovaných potravin. Kvůli těmto zjištěním se chirurg domnívá, že je třeba přehodnotit tendence západního stravování, včetně přidávání cukrů, nasycených tuků nebo výroby ultra zpracovaných potravin, chemikálií a zánětlivých olejů ze semen.

Velrybí výkaly přináší do moře stálý přísun živin jako železo, dusík a fosfor. Podle Heidi Pearson, mořské bioložky z University of Alaska Southeast, obsahují chuchvalce velrybího trusu třikrát až sedmkrát vyšší koncentraci živin než typická mořská voda: „Díky nim je oceán obecně produktivnější.“ Pomocí fotosyntézy veškerý fytoplankton každoročně pohltí zhruba 22 milionů tun oxidu uhličitého – tolik ho za rok vypustí asi 4,8 milionu automobilů, píše web Smithsonian.

Intenzivní lov velryb ve 20. století ovšem výrazně poškodil oceánské ekosystémy a narušil klíčový mechanismus pohybu živin v mořských potravinových řetězcích. Jak ukázal výzkum posledních několika desetiletí, velryby hrají v posilování oceánských ekosystémů zásadní roli. Kvůli průmyslovému lovu však těchto savců v oceánu hlídkuje mnohem méně, než tomu bylo dříve, čímž dochází k menšímu koloběhu živin i vázání uhlíku.

Právě proto se mořská vědkyně Edwina Tanner a malá skupina spolupracovníků z nadace WhaleX Foundation pokouší vytvořit syntetický velrybí trus. Umělé výkaly navržené týmem WhaleX se skládají převážně z dusíku s příměsí fosforu a stopových prvků, jako je oxid křemičitý a železo, a mají přesně kopírovat originál jak formou, tak funkcí. V prosinci 2021 vypustila Tanner se svým týmem do Tasmanova moře u východního pobřeží Austrálie 80 galonů speciálně připravených falešných výkalů, což odpovídá jedné velrybí snůšce. Nyní se WhaleX připravuje na to, že začátkem příštího roku rozptýlí do stejného moře takových snůšek pět. Tentokrát ale bude zkoušet novou techniku.

Zatímco při prvním testu společnost WhaleX vypouštěla umělé výkaly přímo do moře z nádrží na palubě lodi, v roce 2025 bude tým používat dva nebo tři „biopody“ – asi 5 metrů dlouhé válce naplněné mořskou vodou a umělými výkaly. Poté, co výzkumníci nechají fytoplankton růst v lázni bohaté na živiny uvnitř biopodů po dobu čtyř až sedmi dnů, vypustí jejich obsah do oceánu. Tyto odolné plastové nádoby nejenže pomohou udržet živiny na hladině oceánu, ale také umožní společnosti WhaleX přesně měřit, jak dobře mikrořasy rostly, a vypočítat množství uhlíku zachyceného v tomto procesu.

WhaleX není jediným projektem, který se snaží takový produkt vyrobit, uvedl web Vice. David King, chemik z univerzity v anglické Cambridge, pracuje na projektu Regenerace mořské biomasy, který plánuje rozptýlit materiál bohatý na živiny po celé hladině světových oceánů.

Dvaadvacetiletý Sam je asistentem manažera v prodejně mražených jogurtů na Floridě. Nedávno se s portálem Reddit podělil o frustrující moment z práce, píše web Newsweek. V příspěvku sdíleném 15. prosince napsal ke snímku dvou bankovek: „Tyto bankovky zabavili dospívající pokladní a považovali je za ‚padělané‘.“

Nepravé se jim bankovky evidentně zdály kvůli opotřebovanému vzhledu. Co ovšem dopálilo asistenta manažera nejvíce, bylo zbrklé jednání prodavačů. Ti totiž po vyhodnocení situace bez konzultace oba kusy platidla popsali. „Kvůli čmáranici na bankovkách jsem uronil slzu,“ dodal spolu s fotografií skutečné deseti a pětidolarové bankovky, na které je napsáno: „FAKE“ a „Fake do not accept“ (padělek, padělek – nepřijímat“).

Po znehodnocení bankovek musel Sam svým podřízeným vysvětlit, že bankovky jsou pouze staré, nikoli falešné. „Bankovky jsou z doby před rokem 1999, co se týče datace, tedy nejméně 25 až 30 let staré,“ uvedl Sam. Dále připustil, že teenageři pravděpodobně už tolik nevyužívají hotovost vzhledem k rozšíření karet a platebních aplikací.

Nakonec mladý asistent manažera přiznal, že není od věci si předem ověřit finanční gramotnost náctiletých zaměstnanců, kteří už vyrůstali spíše na digitálních platbách. Navíc i samotné bankovky za posledních třicet let prošly několika změnami, upozornil New York Post. Průzkum společnosti Talker Research v roce 2024 zjistil, že téměř 30 % respondentů z generace Z se vyhýbá nošení hotovosti, protože se obává případné krádeže. Dalších 33 % respondentů z generace Z se bojí, že by mohli fyzické bankovky omylem ztratit.

Vědci také varují, že stoupající teploty, extrémní počasí a klimatické katastrofy, jako jsou požáry nebo sucho, budou stále častější, informoval web National Geographic. Podle Gavina Schmidta z NASA bylo posledních několik let “supernabitých,“ částečně kvůli jevu El Niño, ale také vlivem lidské činnosti, která neustále zvyšuje emise skleníkových plynů. Schmidt odhaduje, že během příští dekády překročíme hranici 1,5 °C oteplení natrvalo. Bez zásadních změn v klimatické politice by mohlo oteplení do roku 2100 dosáhnout až 3 °C.

Současnou dobu budeme přesto podle vědců v budoucnu vnímat jako období klidnějšího počasí a mírnějších teplot. Děti narozené ve 20. letech 21. století už budou teplejší a bouřlivější klima dokonce považovat za běžné kvůli psychologickému jevu známému jako syndrom posouvající se základny. Tento jev způsobuje, že si lidé přivykají na aktuální podmínky a postupně je považují za normu, což může vést k oslabení společenské vůle řešit klimatické problémy.

Syndrom posouvající se základny byl poprvé popsán v 90. letech v souvislosti s rybolovem. Výzkumy ukázaly, že mladší rybáři považovali aktuální stavy ryb za normální, i když starší generace je vnímaly jako drastické poklesy.

Podle Adama Arona z Kalifornské univerzity je pro řešení klimatické krize důležité zavádět sociální normy, které inspirují společnost k akci: „Pokud lidé vidí, že jejich sousedé instalují solární panely, pravděpodobně to udělají také“.

Podle rady pro školství zabírá přebalování dětí učitelům příliš mnoho času a omezuje proto jejich výuku. Vedení škol tvrdí, že přibývá dětí, které do zařízení nastupují, aniž by byly plně naučené na nočník. Někteří rodiče však tento přístup považují za „diskriminační“ a „nespravedlivý” s tím, že i přes veškerou snahu rodičů se ne všechny děti při nástupu do mateřské školy obejdou bez plenek. Informoval o tom lokální web Wales Online.

Matka tříletého chlapce, který má nastoupit do školky v lednu, zvažuje, že jej do zařízení raději nepošle. Argumentuje, že pro rodiče je nepraktické opouštět práci kvůli přebalení dítěte a upozorňuje, že to navíc naruší chod třídy. Podobné obavy vyjádřil i otec dalšího dítěte, který poukázal na zdravotní a bezpečnostní rizika, pokud by děti musely zůstat ve špinavém oblečení, než rodiče dorazí. Jeho syn se právě učí chodit na nočník a “nehody” občas mívá.

„Samozřejmě je odpovědností rodičů děti naučit na nočník, ale podle odborné literatury dosahují děti vývojových milníků v různém věku… Teď si nejsme jistí, zda našeho syna do školky příští pololetí vůbec pošleme,“ uvedl otec pro web Nottingham Post.

K nové politice se vyjádřila i Laura Doel, národní tajemnice Velšské organizace ředitelů škol. Podle ní si někteří vedoucí školek stěžovali na rostoucí počet dětí, které při nástupu nezvládají základní dovednosti, včetně sebeobsluhy. Ředitelé škol v oblasti Blaenau Gwent nové rozhodnutí podle ní přivítali, současně ale spolupracují s místními úřady na zajištění podpory pro děti.

„Samozřejmě tam, kde mají děti speciální potřeby, je nezbytné, aby ony i jejich rodiny dostaly potřebnou péči od příslušných organizací,“ zdůraznila Doel.

Albánský premiér Edi Rama v sobotu oznámil, že TikTok bude od nového roku v zemi blokován, přičemž obvinil platformu ze zvyšujícího se počtu případů násilí a šikany, zejména mezi mladými lidmi. Informoval o tom web Euronews.

Rozhodnutí albánských úřadů předcházelo na 1300 schůzek s učiteli a rodiči. Ty se uskutečnily v reakci na potyčku dvou teenagerů v polovině listopadu, která skončil smrtí jednoho z nich. Konflikt mladíků údajně začal na TikToku. 

Rozhodnutí vlády se u některých uživatelů setkalo s odporem. „Já a moji vrstevníci s tím nesouhlasíme, protože TikTok není tím, co mezi námi vyvolává konflikty. TikTok je něco, přes co sdílíme svůj každodenní život a bavíme se.“ řekl 18letý uživatel Samuel Sulmani.Kritika zákazu se ozývá i na politické úrovni.

„Diktátorské rozhodnutí uzavřít sociální platformu TikTok je vážným útokem na svobodu slova a demokracii,“ uvedla Ina Zhupa, poslankyně hlavní opoziční Demokratické strany.

TikTok v reakci na rozhodnutí Tirany požádal albánskou vládu o „naléhavé vysvětlení“ případu ubodaného teenagera. Společnost uvedla, že „nenašla žádné důkazy, že by útočník nebo oběť měli účty na TikToku, a více zdrojů potvrdilo, že videa vedoucí k incidentu byla sdílena na jiné platformě, nikoli na TikToku.“

Rama však v neděli řekl, že rozhodnutí zablokovat TikTok „není uspěchanou reakcí na jeden incident, ale pečlivě zváženým rozhodnutím přijatým po konzultaci s komunitou rodičů ve školách po celé zemi“.
„Buď TikTok ochrání albánské děti, nebo Albánie ochrání své děti před TikTokem,“ napsal v příspěvku v albánštině a angličtině na platformě X.

„Albánie je příliš malou zemí na to, aby přinutila TikTok změnit jeho algoritmus tak, aby nepropagoval nekonečné peklo nenávistného jazyka, násilí, šikany a podobně‘,“ uvedla Ramova kancelář.

Rozhodnutí Albánie přichází poté, co několik evropských zemí, včetně Francie, Německa a Belgie, zavedlo opatření omezující přístup dětí na sociální sítě. Ještě dál zašla Austrálie, která v listopadu zakázala sociální sítě všem uživatelům mladším 16 let.