Mrtví mazlíčci jsou pro Miley Cyrus zkouškou dospělosti
Popové hvězdy si občas rády odskočí od své přísně nalinkované kariéry ke kontroverzním bočním projektům, jen aby nám dokázaly, že prostě můžou. U2 mají své ambientní The Passengers, Bob Dylan desky coververzí a Paul McCartney klubové taneční projekty. „Vanity projects“ jsou ale málokdy tak monumentální a dotažené do posledního detailu jako devadesátiminutové psychedelické album Miley Cyrus & Her Dead Petz, které americká zpěvačka vypustila na konci srpna zdarma na web.
Miley Cyrus & Her Dead Petz na první pohled vypadá jako další kapitola ze série provokací, kterými se zpěvačka snaží vší silou zbavit své minulosti Disneyho náctileté hvězdičky. Desku ohlásila poté, co svým typickým stylem „neřízená střela“ uvedla ceremoniál MTV Video Music Awards, a úvodní skladba Dooo It! začíná výkřikem „Kouřím trávu“. Nedivím se, že spousta posluchačů vypnula desku (nebo svoji pozornost) po prvních vteřinách, ale devadesát minut, které následují, stojí za poslech. Jakkoliv nemá nahrávka příliš dobrou výchozí pozici, epický projekt natočený za vydatné pomoci členů kapely The Flaming Lips a hiphopového producenta Mike Will Made It je ale nakonec celkem příjemným překvapením a Miley Cyrus pomáhá složit konečně popovou zkoušku dospělosti.
Desku si zdarma poslechněte tady.
O minulé desce Miley Cyrus nazvané Bangerz i všech věcech kolem její propagace se dalo jednoduše napsat, že zpěvačka příliš tlačí na pilu. Troufám si říct, že místo rebelky, kterou se tak moc chtěla stát, funguje dnes v mediálním prostoru víc jako maximálně otravná celebrita závislá na pozornosti. Zkusme ale na to všechno zapomenout, na twerking, provokativní oblečky, šklebení do kamery, narážky na drogy i nahotu v klipech. Já vím, že je to docela těžké, ale za pokus to stojí. Miley Cyrus & Her Dead Petz je nakonec hlavně o hudbě, o kosmickém rocku střiženém hiphopovými beaty, o hudbě jako sféře svobody, v níž se může stát cokoliv. Třeba to, že se čtyřiapadesátiletý veterán psychedelické scény zavře do studia s hiphopovým hitmakerem číslo jedna a třiadvacetiletou popovou milionářkou a natočí dojemné album o mrtvých zvířecích mazlíčcích.
Když prý Miley dokončila desku, přesvědčovali ji její poradci, že je moc dlouhá. A zpěvačka natruc k dvaadvaceti trackům přidala ještě jeden. Historka skvěle dokresluje vznik nahrávky, která se nehodlá v ničem omezovat, a volnomyšlenkářská atmosféra místo chaosu rodí nečekané perly. Začátek alba je obzvláště silný – poskládaly se tady skladby jako bowieovská Space Boots, Karen Don’t Be Sad je pocta psychedelickému období Beatles a The Floyd Song (Sunrise) překvapuje uvěřitelnými emocemi. Místo agresivních trapových beatů teď Miley sluší atmosférický indie pop tracků, jako jsou Cyrus Skies, Lighter, Tangerine nebo Tiger Dreams se spřízněným podivínem Arielem Pinkem. Jsou tu samozřejmě i méně povedené skladby, jako balady Fweaky a I Get So Scared, zbytečně prvoplánové jsou mezihry (I’m So Drunk, Fucking Fucked Up) a texty rozhodně neaspirují na cenu za poezii. Uvolněná atmosféra desky, která se zdá být produktem lásky k hudbě, ale všechno vynahradí.
Předsudky stranou, Miley Cyrus natočila se svými hosty povedené album, které naznačuje, že pod mediální imagí provokatérky je i něco víc než jen nekonečná touha po slávě. Deska je chaotická a nevyrovnaná, ale chtít po Miley, aby svůj srdcový projekt pojala s odstupem a za dodržování všech marketingových příruček, by bylo vlastně neuctivé. Na Miley Cyrus & Her Dead Petz skládá zpěvačka účty jen sobě samé a deska je o to lepší.
Hodnocení: 80 %
Miley Cyrus – Miley Cyrus & Her Dead Petz (Smiley Miley Inc., 2015)
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
