Musíte se zbavit té nenávisti uvnitř a to nějakou dobu trvá, říká bývalý neonacista Christian
„Hass macht Spass.“ Nenávidět je zábavné, připomenul Christian Ernst Weissgerber mimo záznam pořekadlo německé krajní pravice. Christian byl jednou z předních postav německé neonacistické scény, po dlouhých letech se rozhodl s nenávistnou ideologií rozejít. V rozhovoru popisuje, co ho k extrémnímu nacionalismu přivedlo i jak je vůbec možné se z takové komunity vymanit. Dnešní extremisté podle jeho zkušenosti už dávno nejsou jen partou plešek, ale ochránci evropské kultury.
„Nikdo mě nenutil k tomu, stát se neonacistou. Ani jsem se nechytil špatné party. Byl jsem fascinován ideologií, tím radikálním zlem, suverenitou, uniformami,“ vysvětluje Christian, jak se dostal k extrémní pravici. Důvodů jeho radikalizace ale bylo více, vyrůstal v chudém východním Německu v nefunkční rodině s násilnickým otcem. „Můj otec vždycky říkal, že jsou dva druhy lidí – východní Němci, kteří pracují a jsou solidární, a zápaďáci, kteří nás jenom vykořisťují. Byl jsem vychován v tom, že existuje nějaká skupina nepřátel. Později tak pro mě bylo normální generalizovat celé skupiny obyvatel.“
Extrémní pravice nejsou dnes podle Christiana jen kovaní neonacisté, ale i identitáři, kteří se maskují za ochranu evropské křesťanské kultury a tradice. „Říkají, že nejsou rasisté, je to ale jen funkční nálepka. Jejich politika je založená na vyloučení odlišných lidí, zdůrazňuje historii a tradice, které stojí na krevním poutu. Je to stále stejný rasismus.“ Postupem let začal Christian o extrémně pravicových idejích čím dál víc pochybovat a rozhodl se ze scény stáhnout. „Trvá to samozřejmě nějakou dobu, protože se musíte zbavit nenávisti, kterou máte v sobě,“ snaží se svou zkušenost přiblížit Christian.
„Rozloučení se s neonacistickým hnutím mi otevřelo nové obzory. Naučil jsem se o problémech přemýšlet jinak, než jsem byl dosud zvyklý. Některé problémy, o kterých mluví rasisté, jsou navíc falešné.“ Christian upozorňuje, že pravicoví extremisté se vždy snaží komplexní sociální problémy svést na jednu skupinu obyvatel. „Na to je třeba lidi upozorňovat a vysvětlovat jim, že třeba migrace je jen zástupný problém. Musíme se snažit vybudovat solidární struktury, kde se budou lidé cítit v bezpečí. Ukázat jim, že jejich problémy mají širší pozadí, ať už jde o důsledky kapitalismu, nebo devastaci životního prostředí.“
Co se stane s vaším tělem, když se stanete militantním neonacistou? Bojí se Christian svých bývalých nohsledů? Jak jim uniknout a co by měli dělat lidé v podobné situaci? Poslechněte si celý rozhovor.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
