Muži, kteří nenávidí zmizelé ženy

3. říjen 2014

Někteří kritici se pozastavují nad látkou, kterou si David Fincher zvolil pro svůj nový film. Je přitom zřejmé, že americký režisér učinil ten nejlogičtější krok, když po adaptaci severské detektivky Muži, kteří nenávidí ženy natočil právě Zmizelou.

Stejnojmenný román „feminizátorky“ zločinu Gillian Flynnové je propracovaným mixem vztahové satiry, psychologického thrilleru i zneklidňujícího obrazu americké společnosti, která se zmítá v hluboké krizi – materiální i morální. Příběh o muži, kterému v den pátého výročí svatby zmizí žena, je koncipovaný jako strhující duel dvou spisovatelů – nespolehlivých vypravěčů. Na jedné straně sobecký, uhýbavý a ulhaný manžel Nick, na straně druhé nápadně dokonalá a křehká manželka Amy.

V krajině beznaděje

Ačkoli se může zdát, že Zmizelá je „prostě dalším sezonním bestsellerem“ bez hlubší literární relevance (někteří američtí recenzenti filmu ho mylně označují za letištní brak), jde o mistrnou ukázku skvěle zkonstruovaného románu i milimetrově přesného pozorovatelství, jehož výpovědní hodnota a bystrá kritika společnosti pokryteckého sebeklamu přesahuje křiklavé hřbety „měkkých vazeb z automatů“.

03220271.png

Způsob, jakým se Fincherovi podařilo do první poloviny filmu vtělit dynamiku mezi dvěma rovinami vyprávění, je hodný obdivu. Divák je podobně jako v knize donucený žonglovat se sympatiemi a potýkat se s nejistotou. Neobratný Nick, na kterého se postupem času sesype hněv mediálních strážců práva a podezření svatouškovských sousedů i policie, versus krásná, naivní a křehká Amy, jejíž deníkové líčení vývoje vztahu je modelové, plné patosu, roztomilosti i rostoucích obav z člověka, kterého si vyvolila za životního partnera. Kdo říká pravdu, kdo klame a proč?

Scénář z pera autorky předlohy sice není ani zdaleka tak vrstevnatý a plastický (logicky, možnosti vnitřního literárního monologu nejsou do filmu plně převoditelné), ale zachovává podstatné elementy: mrazivý obraz rozkládajícího se vztahu, drobnokresby charakterů, bryskně napsané dialogy i neokázalou schopnost postihnout ducha amerického města požíraného krizí. Genius loci města North Carthage v Missouri a kraje Marka Twaina na staré dobré Mississippi je živnou půdou pro fincherovské znepokojivé kompozice, v nichž se odráží plíživý civilizační úpadek. Románová rovina, zachycující práci mediální mašinerie, která supluje spravedlnost, je posílená a dotažená filmovou řečí až k mistrnému sarkasmu.

03220270.png

Ženy, které trestají muže

Zatímco detektivní část Zmizelé, v níž se hromadí indicie a podezření, je provedena brilantně, lehký zádrhel přichází po šokujícím twistu. Film se překlopí do výstředního thrilleru s celou řadou zvratů a ekvilibristických změn nálad. Z obětí se stávají monstra a delikátní psychologická hra přepouští místo poněkud méně rafinovaným kalibrům. Ne, že by se Fincherův film nedokázal s tímto zlomem vyrovnat zábavně, ale pokud se v některých pasážích pošklebuje zkratkovitým mediálním obrazům obětí a monster, ke konci se sám ocitá na hraně podobných redukcí. Tam, kde knižní Zmizelá těží ze strhujícího psychologického souboje dvou hlasů, jsou Fincherovy možnosti poněkud omezené. Filmová adaptace tedy v závěru vyznívá trochu jako brutálně zábavná (až cheesy) historka, jejíž satirické a kritické ostří se mohlo zaříznout ještě hlouběji.

S ohledem na komplikovanost předlohy je však namístě hovořit o filmové verzi s uznáním. Ben Affleck a Rosamund Pike v titulních rolích předvádějí nejlepší výkony kariéry a jsou přesně tím „podezřele dokonalým párem“, jaký si příběh žádá (byť první jmenovaný ve chvíli, kdy se musí přestat schovávat za zářivý úsměv a ďolíček na bradě, trochu kolísá). Fincher s překvapující lehkostí navazuje na svůdný portrét sociopatky a psychopatických jedinců z Mužů, kteří nenávidí ženy. Pokud adaptace románu Stiega Larssona mohla budit pochyby, do jaké míry americký filmař jen zručně plní studiovou zakázku, Zmizelá dává jeho novému „detektivně-vztahovému“ směru jasnější obrysy.

03220273.png

Ve spojení s nervním a patologickým elektro podkresem dua Reznor/Ross představuje Zmizelá typicky fincherovsky provokativní mainstream. Vyšinutý příběh o touze rozbít manželce lebku a podívat se, co se pod ní děje, o strachu z nevypočitatelných žen, o perverzním řešení manželské krize a společnosti zdrogované mediálními odrazy je už teď na nejlepší cestě stát se kultem – jako film jedním dechem zábavný i schopný jít přímočaře až na dřeň různých forem pokrytectví.

I přes zmíněné limity se totiž jedná o nejživotnější Fincherův počin za poslední roky. Mizogynie už dlouho nebyla tak cool.

Hodnocení: 75 %
Zmizelá (Gone Girl)
David Fincher, USA, 2014, 145 minut

autor: Vít Schmarc
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...

Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

hurvinek.jpg

3 x Hurvínkovy příhody

Koupit

„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka