Na Ježíška do galerií. Bude otevřeno!

Minulý týden představil výzkumný tým z Cambridgeské univerzity v časopise Communications Sustainability nový rámec pro hodnocení megaakcí z pohledu „klimatické udržitelnosti“. Studie si všímá časopis WIRED a vědci v ní analyzovali mistrovství světa ve fotbale v roce 2026, které skončilo v neděli, a evropské turné kapely Coldplay z roku 2024.

„Účinné klimatické strategie pro megaakce typu mistrovství světa dalece přesahují pouhé snižování provozních emisí na stadionech, protože to je jen zlomek celkové uhlíkové stopy,“ vysvětlil profesor z Cambridge Shaun Larcom v tiskové zprávě k výsledkům výzkumu.

Podle odhadů výzkumného týmu se očekává, že rozšíření světového šampionátu v roce 2026 na formát se 48 týmy zvýší celkové emise přibližně o 590 000 metrických tun ve srovnání s předchozím turnajem pro 32 týmů, čímž dosáhnou zhruba 4,23 milionu metrických tun ekvivalentu oxidu uhličitého. Z této částky připadá 82 procent na cestování fanoušků. Odhadované emise ze světového šampionátu v roce 2026 tak podle zjištění vědců odpovídaly celkovým ročním emisím Islandu a podle listu The Guardian tak jde o jeden z nejvíce znečišťujících světových šampionátů všech dob.

Pokud by se klimatické náklady těchto emisí přenesly přímo na diváky, znamenalo by to dodatečné náklady v průměru 114 dolarů (v přepočtu zhruba 2 650 korun) na jednu vstupenku. Při aplikaci stejného rámce na evropské turné Coldplay v roce 2024 (10 měst, 32 koncertů, 1,9 milionu vstupenek) by klimatické náklady bez mitigačních opatření činily 11 dolarů (asi 255 korun) na lístek.

Kapela Coldplay totiž vyvinula úsilí ke snížení emisí spojených s pořádáním své show, včetně využití mobilních bateriových systémů a výroby energie prostřednictvím solárních panelů a kinetického tanečního parketu. Výzkumníci ale odhadují, že přibližně 98 procent snížení emisí na turné Coldplay bylo způsobeno tím, že fanoušci dobrovolně přehodnotili způsoby svého cestování. K této změně chování přispěla speciální aplikace, kterou kapela nabídla a která fanouškům umožnila porovnávat nízkouhlíkové možnosti dopravy, a také slevy na propagační předměty pro ty, kteří cestovali s ohledem na životní prostředí. Výsledkem bylo, že se na turné Coldplay podařilo snížit emise z cestování fanoušků o 48 procent.

Místo toho se dav demonstrantů, který se v pondělí pokusil pochodovat k parlamentu, střetl s bezpečnostními složkami s obušky a připraveným slzným plynem. Jak shromáždění houstlo, policie tvrdě zasáhla. Běžela s obušky nad hlavou a demonstranty bila do holení, lýtek a zad. Ti na oplátku házeli boty a láhve s vodou, reportuje z místa list The New York Times. Mnozí se snažili uprchnout zadními uličkami a postranními cestami. Oblaka slzného plynu lidi dusila.

Zranění utrpělo na 180 lidí a asi 70 demonstrantů policie zadržela. Podle agentury AFP šlo o jednu z nejvýznamnějších demonstrací od nástupu premiéra Naréndry Módího k moci v roce 2014. Za demonstrací stojí Indické protestní hnutí Švábí lidová strana (CJP). To už den po protestu slíbilo, že bude pokračovat ve svých akcích, dokud kvůli skandálu ohledně uniklých otázek z testů neskončí ministr školství Dharmendra Pradhán.

V Indii v květnu unikly testy z celostátních přijímacích zkoušek na lékařské fakulty. To postihlo přes dva miliony studentů, kteří museli zkoušky absolvovat podruhé. Podle vlády bylo po skandálu zatčeno a uvězněno 13 lidí. Premiér Módí vyzval k zavedení bezchybného systému zkoušek a dodal, že opakované zkoušky proběhly úspěšně.

„Nezastavíme se. Ministr Pradhán musí být odvolán,“ uvedl ve zprávě na sociálních sítích jeden z představitelů hnutí Ašutoš Ranka, který bití ze strany policie označil za hanebný den v historii indické demokracie. O násilí chce v parlamentu mluvit také opozice, která protestovala před Módího bydlištěm.

Dva zástupci CJP se v pondělí setkali s ministrem zdravotnictví, aby s ním projednali své požadavky. Patří mezi ně rezignace ministra Pradhána a odškodnění deset milionů rupií (asi 2 miliony Kč) rodinám každého z asi dvanácti studentů, kteří kvůli skandálu s testy spáchali sebevraždu, nebo propuštění aktivisty Sónama Vangčuka, který za CJP držel hladovku a v sobotu byl násilně převezen do nemocnice. Soud v úterý povolil, aby byl převezen ze státní do soukromé nemocnice.

Patří k mnoha mladým lidem, kteří objevují krásy přírody. Jak uvádí jedno video na TikToku: „Psát si zprávy je fajn, ale společná túra je lepší.“. Trendu si všímá magazín Economist. Influenceři v poslední době doporučují malebné trasy, odpočívadla a horské chaty. Aplikace jako Mapy.cz nebo AllTrails usnadňují hledání stezek a cest. To je obzvlášť užitečné pro generaci, která je zvyklejší číst z obrazovky telefonu než z papírové mapy.

Problém spočívá v tom, že fanoušci kráčejí ve stopách influencerů, aniž by plně chápali, co může výprava do divočiny obnášet. Nadšení průzkumníci se tak mohou snadno dostat do potíží. Ve Skotské vysočině se od roku 2022 počet horských incidentů, do nichž byli zapojeni lidé ve věku 17 až 25 let, téměř zčtyřnásobil. V roce 2018 tvořili 17– až 25letí pouze 15 % zachráněných osob, loni to bylo už 25 %. Nebylo tomu tak ale vždy: na počátku minulého desetiletí to byli především turisté středního věku, kdo potřeboval pomoc záchranářů nejčastěji.

Nejde navíc pouze o skotský trend. Podíl amerických dobrodruhů ve věku od 18 do 25 let, kteří potřebují pomoc, rovněž roste. Také Francie, Itálie a Švýcarsko zaznamenaly v posledních letech prudký nárůst tísňových volání od mladých lidí. Několik případů hlásili záchranáři i ze sousedního Slovenska. V prosinci například pomáhali ve Vysokých Tatrách šestadvacetiletému Čechovi, který měl na botách jen řetízkové nesmeky, další vybavení potřebné pro pohyb v horském terénu mu ale chybělo. Z hory nebyl schopen bezpečně sejít, a zavolal proto o pomoc.

Program prvního večera zahájí v 18.00 vernisáž choreograficko-sochařského díla Ungrounded od sochaře Stanislava Zábrodského a tanečníka a vizuálního umělce Kristiána Mensy. Události bude přecházet taneční workshop, jehož účastníci na vernisáži také vystoupí.

Následovat bude debata s tématem Uložená místa, v rámci které si moderátorka Tereza Havlínková a její hosté položí otázku, jak moc si místa, ze kterých pocházíme, neseme s sebou – jak se k nim vracíme a jakým způsobem se je snažíme přepisovat. Diskutovat budou rapper Anki, novinářka a hudebnice Aneta Jetmar Martínková a filmová režisérka Katarína Gramatová, která mimo jiné natočila oceňovaný snímek Nahoře nebe, v dolině já.

Večer zakončí dvojice koncertů. Jako první vystoupí zlínský hudebník Čaba Laciga, který v tomto roce vydal album Prima Love a jako druhá experimentální kytarová kapela Market, která koncem minulého roku po dlouhých pěti letech přišla s deskou Love Bombing.

Těšíme se na vás!

Studie dozorčí rady společnosti Meta zkoumala deset velkých komerčních jazykových modelů včetně těch od společností Meta, Anthropic a OpenAI. Požádala je o vytvoření různých typů kritického obsahu, například letáků nebo satirických říkanek. Výsledky ukázaly, že AI na požadavky pro země jako Japonsko, Velká Británie nebo USA, kde je svoboda slova, celkově mnohem častěji zareagovala obsahem kritickým vůči státnímu aparátu a politikům. V Číně, Saúdské Arábii nebo Turecku, kde je kritika úřadů zákonem omezena a hrozí za ni tresty, si to nedovolila.

Studie tak naznačuje, že modely umělé inteligence odrážejí omezení svobody projevu i mimo země, kde tato omezení platí. Zpráva přitom uvádí, že nebylo možné přesně určit, proč se to děje. Naznačuje ale, že příčina může spočívat v datech, na kterých jsou modely trénovány, a také v tom, že společnosti mohly přijmout určitá opatření, aby se v některých částech světa vyhnuly právním postihům.

„Existuje reálné riziko, že pokud vývojáři modelů nebudou věnovat náležitou péči oblasti lidských práv, vybudují infrastrukturu umělé inteligence, která – ať už záměrně či ne – bude mít za následek globální rozšíření neoprávněných omezení svobody projevu,“ cituje zprávu server ABC.

Výzkumníci také varují před rostoucími rozdíly mezi výstupy umělé inteligence v angličtině a jiných jazycích. Studie vědců z amerických univerzit totiž odhalila, že i AI modely vyvinuté v USA jsou náchylné k zahraniční kontrole, pokud jsou trénovány na datech v jiných jazycích. Server Euronews uvádí jeden z příkladů tohoto rozdílu: Na otázku v angličtině, zda je Čína demokracií, ChatGPT odpověděl, že obecně za ni není považována. Na otázku v čínštině však model odvětil: „Záleží na tom, jak definujete ‚demokracii‘.“

Předstírání produktivity podle nového výzkumu společnosti Software Finder přiznává až 80 procent zaměstnanců generace Z, u mileniálů je to přitom 68 procent a u generace X 58 procent. Do průzkumu se zapojilo přes 1000 respondentů ze Spojených států amerických pracujících na plný úvazek, z nichž 66 procent uvedlo, že po skončení své práce zůstávají online nebo aktivní, aby vypadali produktivněji. V průměru jde až o pět hodin týdně, takže do roka takto mladí lidí předstírají práci téměř celý jeden pracovní týden.

Podle serveru Vice jsou metody, které zaměstnanci pro předstírání práce používají, různorodé. Může jít o pravidelné pohybování myší, ponechání otevřeného dokumentu nebo záložky v prohlížeči, pomalé odpovídání na zprávy, které nejsou urgentní, nebo používání takzvaných „mouse jigglers“ – tedy zařízení, která udržují v pohybu kurzor.

Paradoxní přitom je, že častější je předstírání práce ve firmách, které mají nástroje na sledování produktivity. Až 63 procent respondentů uvedlo, že jsou kvůli těmto nástrojům k předstírání náchylnější a pouze 3 procenta, že je tyto nástroje od falešné práce odrazují.

Důvodem předstírání je podle průzkumu zejména ochrana vlastního zdraví. Víc než polovina zaměstnanců uvedla, že svou práci záměrně zpomalovala, protože rychlé splnění úkolů by u nadřízených vedlo ke zvyšování očekávání. Na vině je přitom podle jejich odpovědí hlavně obecná kultura na pracovišti a manažeři, kteří upřednostňují přítomnost zaměstnanců v práci před jejich skutečným výkonem. Ani předstírání ovšem není bez následků. Téměř polovina zaměstnanců uvedla, že i pouhý tlak na to, aby vypadali zaneprázdněně, přispěl k jejich vyhoření.

Varování přitom nejsou nová. Už před dvaceti lety si lidé lékařům stěžovali na takzvaný Blackberry palec – právě kvůli delšímu a delšímu času, který s telefonem v ruce strávili.

Lékaři doporučují několik jednoduchých rad, jak případným bolestem ruky předejít. Jednou z těch nejdůležitějších je změna držení těla. Hodiny a hodiny ve stejné poloze neprospívají zejména loktům a zápěstí, píše server Euronews. Tím ale asi úplně nejjednodušším řešením je omezit čas na mobilu a nebo si alespoň mezi jeho používáním dávat malé pauzy, uvádí ve své studii Maureen O 'Shaughnessy z HealthCare Hand Center při Univerzitě v Kentucky.

Dalším tipem je speciální příslušenství, které zajistí lepší rozložení váhy telefonu v ruce. Navíc může sloužit i jako stojánek, třeba při sledování delších videí. Bolesti rukou taky může zmírnit protahování. Ohýbejte zápěstí tak, že ho dlaní nakláníte směrem k sobě a od sebe. Druhou rukou ho přitom držte a vyvíjejte mírný odpor. Pak můžete také třeba kroutit palci v malých kruzích a protahovat každý prst zvlášť.

Pokud bolest nebo necitlivost a brnění přetrvávají, nepomáhá ani menší screentime nebo ledování, určitě neodkládejte návštěvu praktického lékaře. Byť jen krátká a záměrná přestávka v držení těla se může zdát jako maličkost. V průběhu času ale může mít skutečný význam. Mobily s námi totiž, jak připomíná Euronews, ještě nějakou chvíli budou.

Asi nejznámější tvůrkyní videí tohoto typu je Američanka Sandra Lee. Na Tiktoku má víc sledujících, než Beyoncé a Britney Spears dohromady. A další miliony lidí sledují její videa na Instagramu nebo Youtube. Součástí jejího úspěchu je podle New York Times třeba připodobňování lidských nedokonalostí na pleti k různým strukturám jídla. Vnitřek cysty je podle ní podobný bramborové kaši, jindy je zase na povrchu podobná olivě.

Díky jejímu úspěchu nejen na sociálních sítích za ní teď míří lidé doslova z celého světa. Lee, jak popisuje New York Times, ordinuje v malém městě východně od Los Angeles. Její businessmodel je ojedinělý. Výměnou za souhlas se zpracováním videozáznamu ze zákroku poskytne lékařskou péči zdarma. Na tom je založená i celá její reality show „Dr. Pimple Popper“.

Fanoušci jejího obsahu na sítích, takzvaní „popaholics“, za to ale vlastně nemůžou. Podle „hypotézy sociálního mozku“ si náš mozek evolučně cení doteku jako důležitého média pro komunikaci. Autor hypotézy Robin Dunbar tvrdí, že lidský mozek je uzpůsobený tomu, aby zajistil přežití větších skupin lidí. A k tomu patří taky třeba vzájemné vybírání srsti mezi primáty.

Samotná Lee to popisuje tak, že její videa některé diváky udržují skoro až v hypnotickém stavu. Při sledování toho, jak Lee mačká někomu pupínky uvolňuje v naší hlavě endorfiny. Možná je to jistý aspekt autonomní smyslově meridiánové reakce (ASMR) v jejích videích. Tak jako tak se nad podobným obsahem budeme pohoršovat. A budeme se koukat dál.

Deník The Guardian popisuje příběh starosty italského města Bacoli severozápadně od Neapole. Josi Gerardo Della Ragione, devět-a-třicetiletý dlouhovlasý starosta města bojuje za volné pláže už posledních 17 let. Kvůli jeho snahám mu někdo vypálil rodinné řeznictví a od mafie mu chodí výhružky smrti. Přesto se mu povedlo z písku v Bacoli odstranit podivné domky a stavení, kde seděli hlídači a pokud jste neznal správného člověka, na pláž vás prostě nepustili.

„Snažili jsme se,“ říká starosta, „vrátit město jeho občanům. Podle nás by veřejná správa neměla fungovat na službičkách a laskavostech.“

Bojovat musí s klientelismem ze strany mafie, ale taky úřadů. „K plážím lidé vystavěli velké ploty a zprivatizovali si tak vlastně i výhled na písek a na moře,“ dodává Della Ragione. Většina z takzvaných lidos, jak se plážím říká, vznikla nelegálně. Jejich provozovatelé neplatí za pronájem, ale platí každoroční pokuty úřadům. Na oficiálně městských plážích pak staví ploty, hlídače a vybírají vstupné.

Právě proti takovým se teď Della Ragione a další snaží v Itálii bojovat. A zatím se mu to daří.

„Nechceme žádnou válku s bezpečnostními složkami“ říká starosta. „Chceme ale, aby se počítalo s realitou: jsou to soukromé kluby, které popírají myšlenku, že pláž je pro všechny. A to je v roce 2026 naprosto nepřijatelné.“

Itálie se snaží najít kompromis. V poslední době vláda zvedla minimální roční nájemné na 3225 eur, to je v přepočtu asi 78 tisíc korun. Zabetonované resorty si ale takové částky často vydělají za jediný den. Dodává to studie italského sdružení realitního průmyslu Confindustria Assoimmobiliare.