„Na narození dítěte jsem se mohla připravit.“ Kratší pracovní týden? Pomohl by těm, kdo mají děti

5. listopad 2018

Britové patří mezi zaměstnance, kteří v Evropě tráví v práci nejvíc času. Zároveň jsou ale podle žebříčků nejméně produktivní. I proto se tu některé společnosti rozhodly zkrátit pracovní týden – aby u svých lidí zvýšily efektivitu, zdraví i spokojenost.

Čtyřdenní pracovní týden přijala například reklamní agentura Radioactive PR. Zaměstnanci i nadále dostávají plat za pět dní práce, do zaměstnání ale docházejí jen čtyři dny v týdnu. Než firma novinku zavedla, nejprve ji šest týdnů testovala. Ukázalo se, že se jí podařilo dosáhnout stejného úspěchu jako v předchozích měsících, objevily se dokonce i známky růstu. Klíčem je podle ředitele společnosti Riche Leigha spokojenost zaměstnanců. „Existují jen dva způsoby, jak naše firma může vydělávat peníze. Udržet si klienty a získávat nové. Naštvaný a unavený personál nedokáže ani jedno.“ Přechod na čtyřdenní pracovní týden s sebou podle Leigha ale přinesl taky několik ústupků od zaměstnanců. Pauza na oběd byla zkrácena na 45 minut a roční dovolená o 20 %. Angharad Planellové, která pro Radioactive PR pracuje, změna usnadnila přípravu na narození jejího prvního dítěte. „Lidé můžou tvrdit, že za čtyři dny nemusíte v práci stihnout všechno, co potřebujete. Proto jsme najali další zaměstnance, abychom u nikoho nepřekročili určitou míru stresu.“ Píše o tom britský deník The Guardian. Předpokládá se, že zkrácený pracovní týden by měl pozitivní dopad především na život žen, které mají děti. „Neumím si představit, že bych se po mateřské dovolené vracela do práce, kde bych pracovala od pondělí až do pátku. Víte, kolik matek nám poslalo životopis, když se dozvěděly, že je u nás jen čtyřdenní pracovní týden?“ usmívá se Angharad. Běžný britský pracovník využívá jen 34minutovou pauzu na oběd a každý týden si napracuje 10 hodin přesčasů (většinou je nedostává zaplacené). I tak produktivita ve Velké Británii pokulhává za jinými evropskými státy, kde lidé naopak tráví v práci méně času. Třeba ve Francii je z pozice zaměstnavatele nelegální požadovat po svém zaměstnanci, aby po pracovní době odpovídal na e-maily, připomíná web Fortune. Průměrný francouzský zaměstnanec má přitom větší produktivitu práce už ve čtvrtek než jeho britský kolega za celý týden.

autor: Filip Titlbach
Spustit audio
  • Stonehenge měl sjednotit pravěkou Británii. Vědci přišli s dalším vysvětlením původu památky

    20. prosinec 2024
    Stonehenge

    Vědci letos učinili významný objev spojený se Stonehenge, nejznámější megalitickou památkou na světě. Zjistili, že oltářní kámen, ikonický monolit v srdci kruhové stavby, pochází ze stovky kilometrů vzdáleného Skotska. A mohl tak být darem nebo znamením politického spojenectví. Pět tisíc let stará stavba tak možná vznikla proto, aby sjednotila rané britské zemědělské komunity.

    Už víc než sto let se ví, že některé části pravěkého monumentu pocházejí z více než 20 kilometrů vzdáleného místa a jeho tzv. „modré kameny“ mají původ ve Walesu. Ovšem objev, že oltářní kámen má skotský původ, způsobil archeologickou senzaci a zaujal novinové titulky po celém světě. Píše o něm například The Guardian nebo CNN.

    Megalitické památky postavili lidé, kteří po sobě nezanechali žádné písemnosti. Proto se o účelu těchto gigantických staveb můžeme jen dohadovat. Vznikly už stovky teorií, protože přemisťovat několikatunové balvany na vzdálenost desítek nebo i stovek kilometrů v podmínkách doby kamenné a bronzové se zdá téměř nemožné.

    Mike Parker Pearson, jeden z předních archeologů a odborníků na Stonehenge, teď přišel s překvapivým vysvětlením, proč byly kameny přepravovány na tak ohromující vzdálenosti. Tvrdí, že důvodem pro stavbu pravěkého monumentu mohla být snaha o sjednocení rané zemědělské komunity na celém ostrově Británie v době kulturního napětí. Oltářní kámen mohli pravěcí lidé dopravit ze vzdálené skotské památky jako dar nebo znamení politického spojenectví.

    „Proto bychom měli Stonehenge považovat za politickou i náboženskou památku“, řká Pearson. „Není to chrám - to byl po staletí hlavní omyl. Není to ani kalendář, ani observatoř,“ dodal. Slavná orientace prehistorické stavby na zimní a letní slunovrat je podle něj jen ozvěnou dřívějších staveb, jako je Newgrange v údolí Boyne v Irsku a nemusí být jejím hlavním účelem.

    Ačkoli je tato stavba jedinečná z mnoha důvodů, součástí žádné jiné památky v Británii nebo Irsku nejsou kameny z tak vzdálených destinací, říká Pearson. „Stonehenge vyniká tím, že je materiálovým mikrokosmem celých Britských ostrovů,“ doplňuje.

  • Japonští zločinci perou špinavé peníze pomocí Pokémon kartiček

    19. prosinec 2024
    Pokémon karty

    Zločinecké skupiny v Japonsku využívají k praní špinavých peněz kartičky Pokémonů. Prozradil to bývalý šéf jednoho ze zločineckých syndikátů. Podle něj organizace využívala kartičky k převádění peněz do zahraničí.

    Na celém světě už se prý prodalo celkem 64 miliard karet Pokémonů. Podle japonského média Shunkan Gendai je ale teď využívají i zločinci, aby mohli prát peníze a přesouvat velké množství hotovosti přes hranice. Bývalý člen vedení zločineckého syndikátu vysvětlil: „Mnoho zločinců, kteří se dopouštějí podvodů s bankovními převody, převádí ukradené peníze na karty Pokémon. Podezřelé peníze nelze uložit v bance, a pokud je držíte v hotovosti, existuje vysoké riziko, že vám je někdo ukradne. Karty Pokémon se dají snadno ukrýt, a pokud je odvezete do zahraničí a tam je zpeněžíte, nelze vás vystopovat.“

    Zločinci pochopitelně obchodují hlavně s vzácnými kartičkami. Je ale těžké je rozpoznat, protože kartičky se prodávají vždy v balení po pěti kartách. Existuje ale prý důmyslný způsob, jak zjistit, jestli je v balení najdete. Vzácné karty nad určitou hodnotou jsou totiž potaženy hliníkem, takže pokud celé balení projdete detektorem kovů, můžete je rozpoznat.

    Pokémonní karty fungují lépe než umělecká díla, starožitnosti nebo vzácné kameny, nepodléhají totiž celním kontrolám a neobjeví se na skeneru. Jde přitom o obrovské peníze. Třeba karta s názvem Pikachu Illustrator CoroCoro Comics Promo se prodala za přepočtu 122 milionů korun. Nejdražší karta, která se aktuálně prodává, je Pikachu s šedou čepicí a jedná se o speciální Van Gogh edici. Ta stojí zhruba 23 milionů korun.

  • Japonské město Fukušima veřejně zostudí lidi, kteří poruší pravidla pro nakládání s odpadky

    19. prosinec 2024
    Odpadky

    V japonském městě Fukušima bude nově městská správa procházet pytle s odpadky. Pokud zjistí, že porušují předpisy, třeba tím, že odpad není správně vytřízený, nebo že překračuje velikostní limity, mohou nově veřejně identifikovat jejich majitele. Na úterním zasedání to schválilo městské zastupitelstvo.

    Fukušima v loňském roce zaznamenala víc než 9 tisíc případů nevyhovujících odpadků. V současné době, pokud popeláři odhalí nějaké pochybení, na pytel s odpadky nalepí samolepky, které informují o porušení pravidel. Majitel odpadků pak musí odnést pytel zpět dovnitř a znovu ho roztřídit. Informuje o tom server BBC.

    Teď, podle nových pravidel, pokud zůstanou odpadky déle než týden nevytříděné, můžou pracovníci města pytle projít a podle zbytků se pokusit identifikovat pachatele. Tito lidé pak budou ústně varováni, následovat bude písemné upozornění, a pokud ani to nezabere, jejich jména zveřejní vládní internetové stránky.

    Nové pravidlo přichází v rámci dlouhodobého úsilí Japonska o zlepšení systému nakládání s odpady. Fukušima není jediná, která v souladu s tímto cílem zavedla vlastní iniciativy. Obyvatelé japonského města Kamikatsu třeba třídí odpad do 45 kategorií. Prefektura Kagošima zavedla pro obyvatele povinnost psát na pytle s odpadky svá jména. A v loňském roce město Čiba pilotně zavedlo asistenta s umělou inteligencí, který obyvatelům pomáhá správně likvidovat odpadky.

  • Kalifornské veverky začaly lovit přemnožené hlodavce. Reagují tak na změnu prostředí

    19. prosinec 2024
    Kalifornská veverka

    Změnou prostředí se z veverek mohou stát masožravci. Zjistili to vědci, kteří pozorovali chování veverek v Kalifornii. Veverky doteď byly považovány hlavně za býložravce, kteří se živí převážně rostlinami a semeny. Nová zjištění nabízejí první dokumentaci o tom, že tento druh aktivně loví jiné živé obratlovce –⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠což podtrhuje jeho schopnost reagovat na změny v ekosystému.

    Výzkum je součástí projektu Long-Term Behavioral Ecology of California Ground Squirrels v Briones Regional Park v okrese Contra Costa. Zkoumal, jak kalifornské veverky přizpůsobují své chování v reakci na změny prostředí. Studijní tým shromáždil podrobné údaje o každé veverce, včetně jejího pohlaví, reprodukčního stavu a tělesné hmotnosti. Každé zvíře označil dvěma identifikačními značkami a jedinečnou značkou na srsti pomocí barviva. Informuje o tom server CNN.

    Výzkumníci rozdělili veverky do tří skupin a pozorovali jejich chování. Tým zaznamenal 74 interakcí mezi veverkami a hraboši. Ve 42 % veverky (a to i samice a mláďata) hraboše aktivně lovily. „Už jsme věděli, že (kalifornské veverky) mohou žít v různých nadmořských výškách a živit se různými rostlinami, ale nejpozoruhodnější a nejneuvěřitelnější je rychlost, s jakou změnily své chování v závislosti na místním nárůstu počtu hrabošů,“ uvedla hlavní autorka studie Jennifer Smith, docentka biologie na University of Wisconsin-Eau Claire.

    Výsledky studie naznačují, že veverky by bylo nejlépe klasifikovat jako oportunistické všežravce na základě jejich ochoty lovit a konzumovat živou kořist, zejména pokud je jí dostatek. Bílkoviny jsou pro veverky omezeným, ale nezbytným zdrojem, aby se jim dařilo. Lov hrabošů jim pravděpodobně poskytuje rychlejší a dostupnější přísun potravy než semena.

    Ačkoli se tento objev může někomu zpočátku zdát znepokojivý, ale podle odborníků je taková změna stravy pro zvířata zcela normální. Hraboši často zažívají prudký nárůst populace a jsou považováni za škůdce, takže přítomnost nových predátorů, jako jsou kalifornské veverky, pomůže udržet počet hrabošů pod kontrolou.

  • Florida bude bez Pornhubu. Nový zákon není podle provozovatele nejslavnějšího pornowebu bezpečný

    18. prosinec 2024
    porno

    Od Nového roku nebudou mít obyvatelé Floridy přístup na Pornhub, nejnavštěvovanější pornografický web na světě. 

    Společnost Aylo, mateřská firma Pornhubu, potvrdila, že zablokuje přístup všem uživatelům ve státě na protest proti nové legislativě, která v roce 2025 zavádí povinnost ověřování věku pro přístup na pornografické stránky.

     „Bohužel způsob, jakým mnoho oblastí, včetně Floridy, implementuje ověřování věku, je neefektivní, chaotický a nebezpečný,“ uvedla společnost Aylo v e-mailu podle webu Florida Politics. „Povinnost shromažďovat velké množství citlivých osobních údajů stovkami tisíc stránek ohrožuje bezpečnost uživatelů. Navíc, jak ukazují zkušenosti, lidé se jednoduše obrátí na stránky, které zákon neplní, nebo najdou způsoby, jak tyto zákony obejít.“ 

    Nový floridský zákon vyžaduje ověřování věku nejen na pornografických stránkách, ale i na všech dalších platformách nabízejících obsah potenciálně „škodlivý pro nezletilé.“ Zákonodárci rozhodnutí webu kritizují. „Fakt, že se rozhodli stránku zavřít místo toho, aby zajistili, že se k ní nedostanou děti, ukazuje, kdo je jejich skutečným cílovým publikem,“ uvedl poslanec Chase Tramont, hlavní autor návrhu zákona.

    Aylo však argumentuje, že ověřování věku podporuje, současný návrh zákona ale dostatečně nezohledňuje bezpečnost a soukromí uživatelů. Podobné zákony vedly v minulosti k protestům a omezení přístupu i v dalších amerických státech. Například v Louisianě, kde Pornhub zákon o ověřování věku dodržel, došlo k poklesu návštěvnosti webu o 80 %. Uživatelé se ale podle společnosti Aylo pouze přesunuli se na nelegální a nebezpečné platformy bez jakékoliv regulace, píše The Palm Beach Post

    Společnost proto navrhuje, aby se ověřování věku provádělo na úrovni zařízení, například prostřednictvím výrobců chytrých telefonů. „Nejlepší řešení pro zajištění bezpečnosti internetu a ochranu dětí je ověřování věku přímo na zařízení,“ uvedla společnost. Dodává, že moderní technologie a rodičovské kontroly dnes umožňují snadné způsoby, jak zabránit dětem v přístupu k nevhodnému obsahu bez nutnosti shromažďování citlivých údajů.

  • Tlamouni vám ukážou, na co je horečka! Když jsou ryby nemocné, plavou do teplejší vody

    18. prosinec 2024
    Tlamoun nilský

    Ryby tlamouni nilští, zvané také tilápie nilské, se při nemoci přesouvají do teplejších vod. Napodobují účinky horečky u teplokrevných zvířat. Prastará taktika pomáhá zlepšit metabolismus, posiluje imunitu a potlačuje patogeny.

    Před 600 miliony lety, během evolučního výbuchu, který planetě přinesl první živočišné formy, zjistili někteří tvorové, že pobyt na teplejším místě přináší úlevu při nemoci. Zvýšení teploty totiž zlepšuje metabolismus, optimalizuje imunitní funkce a potlačuje růst patogenů. Tento obranný mechanismus si studenokrevná zvířata, jako jsou ryby či ještěrky, uchovala dodnes – jedna hledají teplé vody, druhá tráví více času na slunci. U teplokrevných zvířat, včetně lidí, se tento proces během evoluce objevil znovu. Díky schopnosti regulovat si vlastní tělesnou teplotu ale lidé, savci a ptáci už nemusí zdroj tepla hledat. 

    Studie publikovaná v pondělí v časopise PNAS ukazuje, že strategie využívání horečky vznikla dávno před příchodem teplokrevných zvířat. Tým výzkumníků z Východočínské University v Šanghaji (ECNU) a Centra mořských věd a technologií v Čching-tao použil k pochopení, proč horečka pomáhá při infekcích tlamounovi nilskému, běžné sladkovodní rybě vyskytující se v Africe, na Blízkém východě, nebo v Jižní Americe.

    V laboratorním experimentu vědci podle španělského webu El País pozorovali, že tlamoun infikovaný bakterií Edwardiella piscicida se na pět dní přesunul do teplejší části nádrže. Tento „horečnatý“ proces spustil v těle ryby řadu změn, které jí pomohly bojovat s infekcí. Produkce enzymů ničících T-buňky, klíčové prvky adaptivní imunity, se zpomalila, což umožnilo jejich větší aktivitu. Rybám současně klesla chuť k jídlu, byly letargické a spustily v organismu proces autofágie – recyklaci buněk, která poskytuje energii pro boj s infekcí.

    Autoři zdůrazňují, že schopnost zvýšit tělesnou teplotu, ať už automaticky, nebo přesunem do teplejšího prostředí, je zásadní pro přežití během infekčního onemocnění u většiny živočichů. Experimenty ukázaly, že potlačení horečky léky nebo omezením pohybu zásadně zvyšuje úmrtnost infikovaných organismů. Horečka tedy není jen nepříjemný příznak, ale základní evoluční nástroj v boji proti nemocem.

  • Varšava má první queer muzeum ve střední Evropě. Na boty první polské drag queen stála fronta

    18. prosinec 2024
    Otevření prvního polského Queer muzea ve Varšavě

    V centru Varšavy nově vzniklo muzeum, které připomíná bohatou historii LGBTQ+ komunity v Polsku. Expozice, kterou vytvořili tým umělců, historiků a dobrovolníků, ukazuje příběhy odvahy, emancipace a odolnosti tváří v tvář útlaku. 

     

    Na otevření Queer muzea 6. prosince se na varšavské Marszalkowské ulici vytvořila dlouhá fronta návštěvníků, informoval web Balkan InsightMalý prostor o rozloze 60 m² přivítal během jednoho dne stovky lidí, kteří si prohlédli expozici věnovanou queer historii od středověku po současnost. Historik Piotr Laskowski, jeden z kurátorů, vysvětlil, že tvůrci při organizaci expozice nevyužili tradiční dějinné členění, ale vytvořili vlastní, relevantní pro queer komunitu. 

    Mezi exponáty je například sítotiskový obraz od umělce Karola Radziszewského, zobrazující Josefa Pilsudského při rozhodování, že nebude kriminalizovat homosexuální činy v trestním zákoníku z roku 1932. Meziválečné Polsko tím tehdy bylo jednou z nejprogresivnějších zemí na světě. Dále je zde nahrávka dopisu skladatele Frederica Chopina jeho příteli Tytusovi Woyciechowskému s „erotickými nuancemi“, boty Andrzeje Szwana/Lully La Polacy, nejstarší polské drag queen, a dokumenty o prvním pokusu legalizovat gay partnerství v Polsku z roku 2003, který nebyl nikdy přijat (civilní partnerství v Polsku stále není legální).

    Muzeum vzniklo díky iniciativě Lambda Warsaw, nejstarší LGBTQ+ organizace v Polsku. Vychází mimo jiné z archivu, který skupina shromažďovala přes 30 let. Vstup je aktuálně zdarma, provoz expozice je hrazen městským grantem i příspěvky dárců. Organizátoři zdůrazňují, že muzeum má být nejen připomínkou útlaku, ale hlavně oslavou emancipace a odolnosti queer komunity, která v Polsku stále čelí různým formám diskriminace. 

    „Otevření tohoto muzea je také politickým aktem,“ řekl Jakub Gawkowski, kunsthistorik a člen správní rady muzea. „Není jen v centru, ale také přístupné z hlavní ulice, na úrovni země. Neschováváme se v suterénu nebo ve skříni. Jsme svobodní.“

  • Muž strávil 100 dní pod hladinou. Experiment ho prý omladil

    17. prosinec 2024
    Voda

    Americký vědec v oblasti biomedicíny žil přes tři měsíce pod vodou. V rámci experimentu s názvem Neptun 100 popsal vliv, který měla mise na jeho tělo. Chtěl zjistit, zda jsou lidé připraveni žít v extrémních podmínkách při budoucích pokusech o obývání jiných planet.

    Joseph Dituri, známý také jako Dr. Deep Sea, sledoval, co s tělem udělají více než tři měsíce pod vodní hladinou. Během výzkumu pozoroval účinky v prostředí podobném dlouhodobému cestování vesmírem, píše britský Independent. Výzvu vysloužilý velitel amerického námořnictva zahájil 1. března 2023 v pokoji o necelých deseti metrech čtverečních v Jules’ Undersea Lodge v Key Largo na Floridě. Místnost se nacházela 9 metrů pod vodou a muž se musel potápět, aby se do ní dostal.

    Účinky pobytu v prostředí podobném dlouhodobému cestování vesmírem sledovali psycholog a psychiatr. „Je to izolované, uzavřené a extrémní prostředí. Lidé musí přijít na to, jak budeme v takovém prostředí žít, pokud chceme rozšířit naše bydliště na jinou planetu,“ stojí v tiskové zprávě.

    Zkušenost pod vodou Dituriho podle jeho vlastních slov omladila. Po vyplutí na hladinu v červnu 2023 se mu údajně zlepšila řada zdravotních funkcí, včetně delších telomerů, což jsou struktury na chromozomech, které jsou často spojovány s prodloužením života. Při hodnocení mise Dituri tvrdil, že krevní testy prokázaly snížení všech zánětlivých příznaků v jeho těle o 50 procent. Podařilo se mu také stát se držitelem Guinnessova rekordu v počtu dní strávených pod vodou, když překonal starý rekord 73 dní.

  • Lidské teplo jako továrna na udržitelnou energii. Budeme si nabíjet hodinky vlastním teplem?

    17. prosinec 2024
    Lidské ruce

    Využívání tělesného tepla k napájení přístrojů je o krok blíže realitě. Vědci tuto alternativu již nějakou dobu testují kvůli stoupajícímu tlaku na planetární zdroje. Nyní se zdá, že si dokázali poradit s počátečními problémy týkajícími se ergonomie a ekonomické dostupnosti.

    Ukazuje se, že všichni máme potenciál stát se udržitelnými zdroji energie pro přenosnou elektroniku. Podle údajů skupiny E.ON se průměrný výkon lidského těla v klidném režimu pohybuje okolo 100 wattů, při cvičení pak dosahuje 300-400 wattů. To je ekvivalent 2 000 kcal spotřebovaných za den nebo venkovního LED reflektoru zapnutého po dobu 24 hodin. Zachycení byť jen několika wattů energie by mohlo hrát důležitou roli při vytváření udržitelnější budoucnosti.

    Aby bylo možné technologii efektivně využít, měla by být nabíjecí přenosná zařízení dostatečně flexibilní. Výzkumníci z Queenslandské technologické univerzity (QUT) v Austrálii proto vyvinuli novou, ultratenkou ohebnou fólii, díky níž jsou zařízení nejen účinná, ale i pohodlná k nošení, píše web Euronews. „Přizpůsobivá termoelektrická zařízení lze pohodlně nosit na kůži, kde účinně přeměňují teplotní rozdíl mezi lidským tělem a okolním vzduchem na elektřinu,“ vysvětluje hlavní autor nové studie o tomto průlomu, profesor Wenyi Chen.

    Většina termoelektrických prototypů je vyrobena z telluridu bismutu: polovodiče, který se dobře hodí k přeměně tepla na elektřinu pro přístroje s nízkou spotřebou energie, jako jsou měřiče srdečního tepu, teploty nebo pohybu. Kvůli dosavadním obtížím s flexibilitou, složitými výrobními procesy a vysokými náklady byla distribuce této technologie limitovaná. Tým z QUT však nyní v článku zveřejněném v časopisu Science představil drobné krystaly známé jako „nanovazby“, které tvoří souvislou vrstvu z plátků telluridu bismutu. Jde tak o ekonomicky úspornější technologii, která s sebou přináší velký potenciál.

    Očekává se tak vývoj v oblasti nabíjení malých přenosných zařízení, jako jsou chytré hodinky. Díky nové technologii by se ale daly chladit i elektronické čipy, díky čemuž by mohly být výkonnější chytré telefony nebo počítače. Podle Chena potenciál sahá až k osobnímu řízení tepla, kdy by samotné tělo mohlo pohánět tělesný systém vytápění, větrání nebo klimatizace.