Na tlumočníka do znakového jazyka si v Česku počkáte i 14 dnů, MUNI pro ně proto otevírá nový obor

„Že se všichni neslyšící domluví pouhým odezíráním ze rtů, je fáma. Je to vloha, kterou člověk buď má, nebo na ní musí tvrdě pracovat,“ zdůrazňuje Olga Blahovcová a dodává, že u situací typu svatby nebo soudního jednání je možnost tlumočníka daná zákonem. „V České republice máme Českou komoru tlumočníků znakového jazyka a pak jsou tu celorepublikové i lokální neziskové organizace, které mají registrovanou tlumočnickou službu a mohou tlumočníky zaměstnávat,“ popisuje Blahovcová a dodává, že oficiální číslo udávající počet znakových tlumočníků v podstatě neexistuje, podobně jako u neslyšících. „Poslední statistika je z roku 1998, novější čísla bohužel neznáme.“

Hana Strachoňová a Olga Blahovcová|foto: Tereza Kunderová

Na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně se od září otevře nový studijní program Tlumočnictví českého znakového jazyka, jehož garantkou je Hana Strachoňová. „Celý proces akreditace trvá přes dva roky a už na jeho začátku jsme oslovovali tlumočnické organizace a předběžně s nimi domlouvali možné praxe studentů. Vyučující jsme ale zatím zvládli pokrýt z řad Masarykovy univerzity a jejích spolupracovníků,“ říká Strachoňová, podle které byl zájem o nový obor nečekaně velký, a přijat tak nejspíš bude zhruba každý šestý zájemce o studium.