Národy a pronárody
Když jsem byl malý, moc mi nedávalo smysl, proč vedle sebe některé národy nedokáží žít v poklidu. Popravdě ono mi to nedává smysl dodnes, jen už trochu jinak vnímám to „v poklidu“.
Postupem času jsem se smířil s tím, že sem patří i drobná hašteření, rozmíšky, diplomatické nóty či ostrá politická rétorika. Zkrátka jsem dospěl k názoru, že každý národ se ke svému „oblíbenci“ občas chová jako pronárod.
V tomto Zpoždění jsem se tedy nezabýval bilaterálními vztahy, které vybočují ze stavu „v poklidu“, ale formálně zcela přátelskými vztahy, ve kterých to často skřípe. Přesně do této kategorie spadají slovensko-maďarské a polsko-ruské vztahy, o nichž jsem hovořil s Petrem Ballou a Karlem Svobodou z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd. O sociologický pohled obohatil vysílání analytik Jan Červenka z Centra pro výzkum veřejného mínění.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
