Národy a pronárody

02414975.jpeg
02414975.jpeg

Když jsem byl malý, moc mi nedávalo smysl, proč vedle sebe některé národy nedokáží žít v poklidu. Popravdě ono mi to nedává smysl dodnes, jen už trochu jinak vnímám to „v poklidu“.

Postupem času jsem se smířil s tím, že sem patří i drobná hašteření, rozmíšky, diplomatické nóty či ostrá politická rétorika. Zkrátka jsem dospěl k názoru, že každý národ se ke svému „oblíbenci“ občas chová jako pronárod.

V tomto Zpoždění jsem se tedy nezabýval bilaterálními vztahy, které vybočují ze stavu „v poklidu“, ale formálně zcela přátelskými vztahy, ve kterých to často skřípe. Přesně do této kategorie spadají slovensko-maďarské a polsko-ruské vztahy, o nichž jsem hovořil s Petrem Ballou a Karlem Svobodou z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd. O sociologický pohled obohatil vysílání analytik Jan Červenka z Centra pro výzkum veřejného mínění.