Našlápnutí Japandroids mají Desku týdne!
Před třemi roky ještě neexistovali. V předloňském roce nahráli první demo EP, v letošním roce posadili na zadek indie-rockovou veřejnost obou břehů Atlantiku. O kom je tu řeč? O dvojici Japandroids, jejichž debut Post-Nothing napnul plachty nečeřenou rockovou energií.
Pokud bychom se na kanadskou dvojku Japandroids dívali okem nezúčastněného pozorovatele, tak by nám důvod jejich bleskové popularity zůstal asi navždy odepřen. Jako polovina rockových kapel na této planetě se dali dohromady na vysoké škole. Hrají sice ve dvou ve složení zpěv, kytara, bicí, ale takových kapel se v poslední době prosadilo také velké množství. Téměř každý večer plení jeden rockový klub za druhým, ale takto se chová také neuvěřitelné množství hudebních spolků.
Ti dva se potkali na University of Victoria, kde Brian King studoval přírodní vědy a David Prowse antropologii. Po prvních zkouškách chtěli mezi sebe přibrat ještě zpěváka, ale nakonec zjistili, že když si mezi sebe rozdělí vokální povinnosti, tak vše funguje tak, jak si to představovali. Smontovali si jméno ze dvou návrhů (Prowsův Japanese Scream a Pleasure Droids Briana Kinga), oťukli terén dvěma EP All Lies a Lullaby Death Jams ve vlastní režii a poté se po hlavě vrhli do zběsilého koncertování napříč celou domovinou.
Díky vzrůstající reputaci je k vydání debutové desky Post-Nothing upsalo malé indie vydavatelství Unfamiliar Records a od dubna letošního roku, kdy osmička kompozic spatřila světlo světa, se šílenství rozběhlo na plné obrátky. Přesto stačilo málo, aby se slibně narýsovaná kariéra Japandroids proměnila v noční můru. Těsně před odpálením jejich prvního ambiciózního turné po celém severoamerickém kontinentu byl Brianu Kingovi při běžné kontrole objeven mírně krvácející vřed, který místo klubového pódia ihned přemístil nešťastného kytaristu na operační sál.
Naštěstí zákrok dopadl dobře, rekonvalescence uběhla jako voda a od června Japandroids rozjeli svou mašinu opravdu naplno. Navíc přibývající popularita jim přihrála licencování desky Post-Nothing labelem Polyvinyl nejdříve pro americký a posléze i pro evropský trh. A jak by sama kapela ráda popsala svůj sound? Prý by rádi vytvořili písničky v duchu "Guns'n'Roses, kteří se potkali s The Stooges Iggyho Popa, Sonic Youth a Rolling Stones dohromady". Skromně ale podotýkají, že k dosažení tohoto cíle jsou ještě na úplném začátku. Našlápnuto k tomu, aby to mohli nakonec dokázat, mají rozhodně slušně.
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
