Nechcete dárky z vězení?

Do kovodílny v pankrácké věznici se návštěvník zvenku dostane vlastně stejně jako její zaměstnanec, pouze s doprovodem. Kolemjdoucímu na ulici vězeňský komplex s nenápadnou šedivou fasádou vůbec neodhalí svoji rozlehlost. Člověk si ji uvědomí, až když prochází několikátý dvůr. Na jednom stojí nízká budova, ze které vychází nepříjemně hlasité zvuky. Stačím v nich odhalit pouze soustruh a kladivo bušící do plechu, ale to už mě vítá Jana Bradová, tisková mluvčí věznice. „Jsme na půdě vazební věznice Pankrác. Je to příjmová věznice pro spádovou oblast Prahy a okolí, kdy po prvotních úkonech jsou odsouzení dále přemisťováni do okolních věznic. Nachází se zde jak oddělení vazby, tak oddělení trestu. Máme zde dohled, dozor, ostrahu a v některých případech i zvýšenou ostrahu. V současné době máme zhruba tisíc vězňů, z toho 380 obviněných.“

Ovšem v dílně mohou pracovat jen odsouzení, protože ti, kteří na svůj proces teprve čekají, jsou velice nejistí zaměstnanci, takže mají trošku smůlu. Do kanceláře nás uvede dlouholetý vedoucí provozu, pan Bohumil Khol, a začne mluvit o jeho historii. „Je to historický relikt z doby první republiky. V tomto okamžiku mám zařazeno třicet pracovníků, ale bývaly doby, kdy bylo čtyřicet, a za totality dokonce až dvě stě.“

Zajímá mě, jestli vězni dostávají plat. „Samozřejmě, vězni dostávají plat, mají tři platové kategorie. Myslím, že neprozradím žádné tajemství, když prozradím, že nejvyšší možný plat je okolo devíti tisíc korun pro inženýra s praxí v oboru a běžného pracovníka čtyři a půl tisíce.“

Dílna a e-shop ve Vazební věznici Pankrác|foto: Hana Biriczová

Jejich pracovní den se nijak neliší od toho venku – ovšem až na úkony jako pravidelné povinné sčítání. Právě v době před Vánoci pracuje pankrácká kovovýroba na plné obrátky. Normální jsou přesčasy i pracovní soboty. Vězni si ale nestěžují, naopak. Stejně jako pan Vláďa jsou rádi, že mají práci a možnost smysluplně trávit dlouhé dny svého trestu: „Jsem vyučen klempíř-karosář, takže jsem před dvaceti lety dělal hodně s kovem. Pak jsem chvilku dělal něco jiného, ale jsem rád, že jsem se k tomu mohl vrátit. V rámci svého pracoviště jsem si udělal znovu svářecí oprávnění.“

A jaký výrobek pana Vláďu nyní nejvíce zaměstnává? „Teď je před Vánoci, takže se vyrábí například držáky na vánoční stromeček.“

Takový zájem o kovové bytové doplňky z rukou vězňů ale nebyl vždycky. Před dvěma lety dostal Bohumil Khol nápad založit internetový obchod a zákazníky oslovit masově. Do té doby byly hlavními odběrateli především ostatní věznice. Kovovýroba Pankrác totiž vlastní patent například na poutací opasek Medvěd. Pro inspiraci ke změně musel pan Kohl odjet až za oceán, protože vězeňský e-shop je česká rarita. V Evropě existuje další například v Německu.

„Kdysi jsem byl v Americe a tam jsem zjistil, že je to docela běžné. Byla doba krize, kdy nebyl odbyt na nic, a firmy krachovaly. Tak jsem přišel s nápadem, že bychom se mohli zkusit zviditelnit e-shopem. Jediné, co jsem na e-shopu vymyslel, je název, který máme patentovaný, všechno ostatní, a na to jsem velmi pyšný, jsou nápady a práce odsouzených.“

Za patřičných bezpečnostních pravidel dostali od vedení věznice volnou ruku k tomu, aby vymýšleli sortiment, vytvářeli programy pro provoz internetového obchodu, starali se o logistiku, a výrobky, mezi kterými je i bytový a kancelářský nábytek, dokonce sami designovali. „Máme tu i architekta nebo inženýry z různých oborů,“ říká docela pyšně Bohumil Khol.
Na Pankráci, jak se tady s oblibou říká, totiž může skončit v podstatě každý.