Největší metalový pekla 2015: Mlha, ledovce a toxické blues

Užijte si Největší metalový pekla a i v roce 2016 se pevně držte kovu. Především za bouřky.

Violet Cold – La Petite Mort, 4:26 (samizdat)
Za experimentálním one man projektem Violet Cold se skrývá Emin Guliyev z ázerbájdžánského Baku, který se sám nebo s různými spolupracovníky klidně pustí i do funerálního ambientu, noisem sycené lounge music, chillwave nebo witch houseu. Jeho dubnové album Desperate Dreams se ovšem nese v duchu hipsterského post blacku, jehož pozitivní atmosféra vás skoro dojme, byť žánroví puristi budou asi slzet z úplně jiného důvodu.
violetcold.bandcamp.com

Intronaut – Fast Worms, 6:55 (Century Media)
Hudba Intronautu je nesmírně fluidní a proměnlivá, nepředvídatelně meandruje mezi ztišeními a explozemi energie. Novinka The Direction of Last Things na tomto osvědčeném schématu nic zásadního nemění, nabízí ho ovšem v naprosto vybroušené formě. Kaliforňané provzdušnili aranže a jednotlivé skladby komponují z tříště polyrytmických kytar, překrývajících se melodických fragmentů, jimž až matematický řád dodává členitá hra bubeníka Dannyho Walkera a především neuvěřitelně tučná basa Joea Lestera, která funguje jako nekompromisní páteř ve změti spletitých motivů. Metal nového milénia.

Čtěte také

Mgla – Excercises in Futility IV, 4:43 (Northern Heritage, No Solace)
Polsko je poslední roky pro black metal zemí zaslíbenou, po Behemoth je dalším důkazem dvojice Mgla, která v roce 2015 vydala třetí studiové album Exercises in Futility a zaznamenala výrazný ohlas v metalové blogosféře. Ta letos přísahala na návrat ke kořenům žánru a Mgla hrají přesně takový přímočarý black, který svými nekomplikovanými riffy vlastně nemá moc daleko k rock’n’rollu. Z textů prosakuje žánrová apokalyptická melancholie, jinak je ale album s očíslovanými tracky vyloženě heroickou záležitostí.
no-solace.bandcamp.com

Goatsnake – Elevated Man, 4:35 (Southern Lord)
Ze stoner-doomových luhů a pouští vybíráme červnové album Black Age Blues, kterým se po patnácti letech vrací kultovní Goatsnake, tedy all-star parta veteránů experimentálního metalu, klasického doomu, hardcore punku i desertrockové pohody. Je paradoxní, že pod nejvíc staromilskou a lidsky vřelou hudbou z letošních Pekel je podepsán Greg Anderson, který se jinak snaží celý život dekonstruovat metalový riff na samou hranici abstrakce.
goatsnakesl.bandcamp.com

Goatsnake |foto: Southern Lord

Glaciation – La mer, les ruines, 5:19 (Osmose Productions)
Fanoušci plodné francouzské školy black metalu by měli při vyslovení jména Glaciation náležitě zpozornět. Skupina založená v roce 2011 Françoisem Duguestem a Hugem Moermanem, podporovaná famózním grafikem Valnoirem, se od svých počátku definovala v návaznosti na špinavé DIY a punk-garážové kořeny žánru s výrazným přesahem k jeho nazírání jako uměleckého artefaktu. Odtud dokonalá souhra téměř puristicky černobílé grafické složky, dirty soundu a výstředních experimentů. Debut inspirovaný stejnojmenným románem Ernsta Jüngera je velkolepou hudební nekromancií pro všechny milovníky pokřiveného černokněžnictví.
osmoseproductions.bandcamp.com/album/sur-les-falaises-de-marbre

Tribulation – Strange Gateways Beckon, 4:25 (Century Media)
Švédský kvartet Tribulation bývá řazen do všech možných škatulek – gotický metal, death metal, melodický black metal, jejich letošní The Children of the Night ale nejvíc evokuje osmdesátkový heavy metal – zpracovaný ovšem někým, kdo do sebe nasál následný vývoj v extrémních žánrech. K Tribulation patří varhany, kytarová sóla a stylové černobílé klipy, u kterých každou chvíli čekáte, že se musí zjevit sám King Diamond.
tribulation.se

Sumac – Thorn in the Lion’s Paw, 5:47 (Profound Lore / SIGE)
Každý nový hudební projekt členů legendárních postmetalových Isis je okamžitě pod drobnohledem fanoušků i kritiky a nejinak je tomu u kapely SUMAC, v níž spojili síly Aaron Turner a bubeník Nick Yacyshyn z Baptists (za externí spolupráce s basákem Russian Circles Brianem Cookem). Stejně jako Isis i SUMAC jsou na albovém debutu The Deal vydatnou potravou pro mozek a pro srdce zároveň – chytře si pohrávají s neobvyklými strukturami skladeb, ale přitom je to možná vůbec nejbrutálnější nářez, jaký kdy Turner zplodil.
https://profoundlorerecords.bandcamp.com/album/the-deal

SUMAC - The Deal |foto: Profound Lore Records

Panopticon – Sleep to the Sound of the Waves Crashing, 3:15 (Bindrune Recordings)
Milovník horníků, bendža a Kentucky Austin L. Lunn se vrací s albem laděným stylově do podzimních barev. A je nad slunce jasné, že milovníci post větve black metalu, která inklinuje k plachým melodiím a netradičním náladám, mají zase červený poplach. Po desce Roads to the North, která skvělým způsobem evokovala všechny cesty metalové zimy, končící u harmonického krbu bluegrassových odrhovaček, je novinka Autumn Eternal o poznání monolitičtějším albem. Albem, kterému nicméně nechybí podmanivý drive, intenzita a zvukomalebnost vhodná pro mlžné zadumání.
thetruepanopticon.bandcamp.com

Čtěte také

High on Fire – The Black Plot, 5:31 (E1 Music)
Sedmá řadovka kalifornských heavymetalistů s názvem Luminiferous představuje trio Matta Pikea ve vrcholné formě – je nehorázně nabroušená a zároveň chytlavá, je tu všechno, co tihle trochu nenápadní hrdinové současného metalu přivádí k dokonalosti už sedmnáctý rok: riffy, které zní jako Motörhead na steroidech, rytmika, která dělá díry do hrudníku, a konspirační texty.

Deafheaven|foto: Anti-

Deafheaven – Luna, 10:14 (Anti-)
Kalifornské blackgaze kvarteto Deafheaven, mohutně protlačované „hipsterskými“ médii, potvrdilo s novým albem New Bermuda, že rozhodně není jen sezonní záležitostí. Oproti předchozí průlomové desce Sunbather novinka do rovnice screamo + black + atmosféra přidává ještě masivní thrashové riffy. Vypadá to trochu jako metalový Eintopf, ale zní to fantasticky.

Čtěte také