Největší světový výrobce nábytku podle ochránců přírody kupuje dřevo nelegálně vytěžené na Ukrajině

29. červen 2020

Ze zprávy britské nevládní organizace Earthsight vyplývá, že společnost IKEA vyrábí nábytek ze dřeva nelegálně vytěženého v ukrajinských Karpatech.

V úvodu zprávy se píše: „18měsíční pátrání organizace Earthisght ukázalo, že společnost IKEA prodává bukové židle vyrobené ze dřeva, které bylo nezákonným způsobem vytěženo v lesích ukrajinských Karpat na místech, kde žijí ohrožení rysi a medvědi.“ Podle tvrzení Earthsight se z nezákonně vytěženého dřeva zhotovují různé známé výrobky, například skládací židle Terje nebo jídelní židle Ingolf. IKEA každý rok prodá po celém světě desítky tisíc židlí. Dřevo z Ukrajiny navíc prý používá i v podobě dřevotřísky. Zástupci Earthsight tvrdí, že nezákonnou těžbu umožňuje zkorumpovanost státních lesnických podniků, které většinu ukrajinských lesů spravují. Konkrétně zpráva britské nevládní organizace popisuje kácení v okolí městečka Velykyj Byčkiv (česky také Velký Bočkov) na Zakarpatí, které leží nedaleko Rachovských hor, hojně navštěvovaných i českými turisty.

IKEA obvinění popírá. Britskému listu Guardian společnost sdělila: „Žádné nezákonně vytěžené dřevo nepoužíváme. Jakmile se setkáme s informací, která napovídá, že se do našeho zásobovacího řetězce mohlo dostat dřevo, které neodpovídá našim požadavkům, okamžitě reagujeme.“ Nábytkářská firma také uvádí, že její lesničtí specialisté provedli během minulého roku na Ukrajině a v Rumunsku několik auditů, a žádné nezákonně vytěžené dřevo neobjevili. Poslední audit týkající se zmiňovaného dodavatelského řetězce proběhl v dubnu 2020. Ani ten prý nenaznačil, že by docházelo k používání nelegálně získaného dřeva. Přesto chce nyní IKEA podrobit ukrajinskou společnost VGSM, o které Earthsight ve své zprávě hovoří jako o dodavateli dřeva pochybného původu, dalšímu auditu. „Problémy, kterými se organizace Earthsight zabývá, bereme velice vážně a všechny partnerské společnosti, které v této souvislosti zmiňuje, okamžitě prošetříme.“

autor: mit
Spustit audio
  • Čínská rybářská flotila plení vody v okolí Galapág, loví ohrožené druhy a používá nelegální postupy

    18. září 2020
    Srpnový protest před čínskou ambasádou v Quitu, hlavním městě Ekvádoru. Lidé se dožadují přísnějšího monitorování rybolovu v okolí Galapág

    Nejnovější data odhalila, že čínská rybářská flotila během jednoho měsíce strávila v okolí Galapág rybolovem 73 000 hodin a vylovila tisíce tun chobotnic a ryb.

    Podle analýzy, kterou provedla nezisková organizace pro ochranu moří Oceana, se během léta vyskytovalo v okolí Galapág téměř 300 čínských plavidel – 99 % rybolovu z období mezi 13. červencem a 13. srpnem tohoto roku je jejich práce.

    Flotila lovila hlavně chobotnice, které tvoří nezbytnou položku v jídelníčcích lachtanů galapážských a ohrožených kladivounů bronzových, ale také tuňáky a mečouny, kteří jsou zase důležitou složkou místní ekonomiky. „Svět to celý měsíc sledoval a přemýšlel, co dělá obrovská čínská rybářská flotila v okolí Galapág. Teď už to víme,“ říká analytička Marla Valentine z organizace Oceana.

    Oceana pomocí mapovacího nástroje navrženého nevládní organizací Global Fishing Watch ve spolupráci se společností Google a neziskovou kontrolní organizací specializující se na životní prostředí SkyTruth zdokumentovala čínská plavidla, kterým se zřejmě povedlo deaktivovat veřejná sledovací zařízení. Díky mapovacím nástrojům se dostaly na povrch informace, které jsou v rozporu s těmi oficiálními.

    Zjistilo se, že některá plavidla provádí podezřelé postupy překládky ulovených ryb, které možná usnadňují nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov. Čína je podle Indexu nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu z roku 2019 označena jako nejhorší země světa. Její flotila je zdaleka největší a pravidelně se podílí na nadměrném rybolovu, zaměřuje se na ohrožené druhy, nezákonně narušuje jurisdikci, má falešné licence, dokumentaci úlovků a využívá nucenou práci.

    Národní rezervace v Ekvádoru Galápagos Marine Reserve je zapsána na seznamu světového dědictví UNESCO a pokrývá více než 133 000 čtverečních kilometrů kolem souostroví. Je oázou pro biologickou rozmanitost oceánů a více než 20 % jejích mořských druhů se nenachází nikde jinde na světě. Následky pokračujícího nadměrného nezákonného rybolovu by tak mohly být fatální.

  • Britský umělec Banksy prohrál soudní spor o ochrannou známku se společností vyrábějící blahopřání

    18. září 2020
    Banksy: The Flower Thrower

    Umělecké dílo zobrazující maskovaného demonstranta, který se chystá hodit kytici květin, se objevilo na zdi v Jeruzalémě v roce 2005. Poté si jej přivlastnila britská společnost Full Colour Black a neustále ho používá jako potisk na svých pohlednicích a přáních.

    V roce 2014 zažádal Banksy pro toto dílo o ochrannou známku EU, to zpochybnila společnost Full Colour Black, která tvrdila, že umělec na ochrannou známku nemá nárok, protože ji nechce používat k obchodním účelům. Na základě tohoto tvrzení otevřel Banksy v říjnu 2019 vlastní obchod, kde se prodávají různé varianty jeho děl. V rozhovoru umělec připustil, že obchod byl otevřen „pouze za účelem splnění kategorií ochranných známek“.

    Soudci Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví ale nyní rozhodli ve prospěch společnosti Full Colour Black. Jako jedny z faktorů, které ovlivnily jejich rozhodnutí, uvedli Banksyho volbu sprejovat graffiti na veřejný majetek a jeho dřívější projevy nezájmu o zachování autorských práv k jeho vlastním dílům.

    Banksy dlouhodobě pohrdá duševním vlastnictvím a tvrdí, že „autorská práva jsou pro nuly“. Soudci také dále říkají, že by pro něj bylo velmi komplikované splnit zákon o autorských právech a zároveň zůstat i nadále v anonymitě. Umělec totiž stále úspěšně tají svou pravou identitu.

    Právní zástupce společnosti Full Colour Black Aaron Wood z advokátní kanceláře Blaser Mills uvedl, že rozhodnutí je pro Banksyho zničující. „Měl by se zamyslet nad tím, zda jsou vůbec nějaké ochranné známky jeho uměleckých děl platné,“ prohlásil Wood.

  • 220 nahých dobrovolníků oděných pouze v rouškách vytvořilo v Londýně živou uměleckou expozici

    18. září 2020
    Spencer Tunick a jeho instalace Everyone Together pro Sky Arts

    Před londýnskou budovou Alexandra Palace se minulou sobotu objevila živá expozice. Hlavní roli v této umělecké instalaci hrálo 220 nahých dobrovolníků.

    Dílo nazvané Everyone Together (Všichni společně) zaštiťoval americký umělec a fotograf Spencer Tunick, který je znám pro své rozměrné umělecké instalace, při kterých pracuje s lidskou nahotou. Lidé, kteří se umělecké instalace účastnili, pózovali v sobotních ranních hodinách pouze s bílými rouškami na ústech. Objevili se zde lékaři, pečovatelé, učitelé a další. Tunick řekl, že chce dílem „prolomit bariéry“. 

    Pro jednoho zúčastněného lékaře byla účast na akci také o širším zdravotním sdělení. „Myslím, že je důležité oslovovat lidi ohledně nošení roušek a dodržování jiných preventivních opatření různými způsoby. Tradiční poučná forma může veřejnost někdy příliš otravovat, ta má pak tendenci ji ignorovat. Tohle je něco nového a myslím, že jde o skvělý projekt,“ řekl třicetiletý muž, který během vrcholící pandemie pracoval na jednotce intenzivní péče. 

    Na jedné z fotografií pořízených během instalace stojí modelky a modelové ve dvojicích naproti sobě, objímají se a pokouší se přes roušky políbit. „Chvíle, kdy se lidé ocitnou v blízkosti druhých, doslova tělo na tělo, v současné době nejsou reálné. To však neznamená, že lidé po tomto přirozeném propojení netouží, možná více než kdy dřív,“ řekl Tunick.

    Celá akce probíhala ve spolupráci s televizním kanálem Sky Arts, který ji zaznamenával a zároveň oznámil, že je od nynějška dostupný zdarma pro každého. Tunickova instalace je zřejmě prvním uměleckým dílem od počátku pandemie, na kterém se podílela větší skupina lidí.

  • Datové centrum pod vodou? To není sci-fi, ale možná budoucnost cloudových úložišť

    17. září 2020
    Microsoft Natick

    U skotského pobřeží skončila druhá fáze projektu Natick. V rámci něho Microsoft umístil do neprodyšné kapsle servery a poté ji uložil na dno moře. Voda ji přirozeně ochlazovala, a tak nepotřebovala tolik elektřiny.

    Microsoft na začátku léta vyzdvihl z moře poblíž Skotska ocelovou kapsli velikou jako lodní kontejner. Jak píše magazín CzechCrunch, který na událost upozornil, uvnitř se nachází něco, co by pod vodou čekal asi málokdo: datové centrum.

    Technologický gigant zkoušel, zda jde o proveditelné a efektivní řešení. A podle dosavadních výsledků to vypadá, že ano. Microsoft se o tento způsob ukládání zajímá i proto, že úložiště dat známá jako cloudy tvoří podstatné příjmy společnosti.

    Experiment prokázal, že oproti suchozemským zařízením nespotřebuje podvodní varianta tolik energie na chlazení. Hluk byl prý menší než ten, co vydávali okolní korýši, a teplota vody se v okolí schrány zvýšila jen zanedbatelně. Servery byly navíc až osmkrát spolehlivější než jejich kolegové na souši. A výčet pozitiv zakončuje fakt, že celé zařízení poháněla obnovitelná elektřina, dodává server TechCrunch.

  • V okolí Zlína se pohybuje mladý medvěd. Místní se ho ale příliš nebojí

    17. září 2020
    Medvěd hnědý, Fulufjället NP

    U Březnice a Bohuslavic u Zlína pobývá medvěd. Je ještě mladý a místní z něj nemají strach. Přesto je nutné mít se na pozoru.

    „Vidělo jej několik lidí nezávisle na sobě. Naposled byl spatřen ve středu,“ říká starosta obce Březnice Josef Hutěčka pro Valašský deník, který informaci přinesl jako první. Lidé by podle něj měli zvážit, zda se vydat do lesů okolo vesnice. A pokud tam přece jenom půjdou, měli by být ostražití.

    Při setkání s medvědem je podle bývalého předsedy zlínského Okresního mysliveckého spolku Zdeňka Hluštíka důležité zůstat v klidu a dodržet tři základní pravidla. „Neutíkat, nedívat se mu do očí a neobracet se k němu zády. Medvěd na krátkou vzdálenost dokáže vyvinout rychlost jako dostihový kůň, umí i vylézt na strom,“ upozorňuje Hluštík.

    Jak sám říká, nejspíše se jedná o mladého medvěda, který hledá své teritorium. „Pohybuje se v neproniknutelných houštinách, kde padají trnky a to mu vyhovuje,“ dodává myslivec.

    Lidé z Březnice i sousedních Bohuslavic se ale medvěda nebojí. „Starosta nás vyzval rozhlasem, abychom byli ostražití, ale my se nějak medvěda neobáváme, je plachý, určitě by utekl,“ říkají pro Deník členové rodiny Krkoškovy z Březnice.

  • Kanye se vyčural na svou Grammy. V nejnovější ze svých „epizod“ kritizuje hudební průmysl

    17. září 2020
    Kanye West při koncertě

    Americký rapper Kanye West zveřejnil video, na němž čurá na svou cenu Grammy. Příspěvek je součástí nejnovější umělcovy „epizody“, která se tentokrát soustředí na údajně drakonické podmínky v hudební branži. Konkrétně se zaměřil na vydavatelství Universal.

    Jak píše britský deník The Evening Standard, video přišlo poté, co Kanye na svém Twitteru přirovnal hudební průmysl k otrokářským lodím. V čerstvých tweetech se umělec pohoršuje nad podmínkami svých smluv, které zároveň částečně zveřejnil v sérii desítek příspěvků. Téměř stránku po stránce.

    „Věděl jsi, Kanye, že na Twitteru můžeš do jednoho tweetu přidat až čtyři obrázky? Je to docela fajn věc! Navrhuju ti, abys ji používal,“ poznamenal jeden z komentujících wade (@hibbetsports).

    V tweetech, kde cituje z Bible a prohlašuje o sobě, že je nový Mojžíš, se velmi konkrétně opírá do svých vydavatelství. „Všichni v Universalu a Vivendi, pochopte prosím, že udělám všechno, na co mám právo, a využiju svého postavení, dokud se všechny umělecké smlouvy nezmění…,“ napsal ve středu. Podle americkéh magazínu Variety se vydavatelství k věci zatím nijak nevyjádřilo.

  • Louvre shání milion eur na výsadbu jilmů v Tuilerijských zahradách

    17. září 2020
    Výhled na Tuilerijské zahrady z Musée des Arts Décoratifs

    Pařížské muzeum umění Louvre hledá mecenáše pro obnovu velkého stromořadí v přilehlých Tuilerijských zahradách. Nahradit by mělo kaštanovou alej, která zahrady zdobila do konce 18. století.

    Vegetace dnes pokrývá jen 42 % plochy pozemku, přitom v 18. století plnila prostor ze 71 %. Zahrady se proto hlavně v horkých letních měsících stávají nehostinným místem. To by měl změnit rozsáhlý pětiletý program obnovy, jehož součástí je i výsadba 92 jilmů. Ty dobře zvládají změny klimatu a v budoucnu mají dorůst až do výšky 17 metrů. Návštěvníkům tím poskytnou tolik potřebný stín. Dočteme se o tom na webu deníku La Croix.

    Tuilerijské zahrady nechala zřídit v polovině 16. století Kateřina Medicejská v italském, renesančním duchu. Francouzský, klasicistní styl zahradám dodal o století později dvorní zahradní architekt Ludvíka XIV. André Le Nôtre. Právě v této době vzniklo i zmíněné kaštanové stromořadí, které nyní vystřídají jilmy.

  • Odborníci se bojí o poslední ze starověkých divů světa. U pyramid v Gíze se staví dvě široké dálnice

    16. září 2020
    Egypt

    Jak píše britský deník The Guardian, plány na dálnice u pyramid existovaly už v minulosti, v 90. letech se však od nich po mezinárodní kritice upustilo. Vládnoucí vojenská junta, kterou ztělesňuje prezident Abd al-Fattáh as-Sísí, bývalý náčelník egyptského generálního štábu, se k nim ale vrátila. Dálnice mají spojit Káhiru s nově budovaným hlavním městem země.

    Severní úsek bude od pyramid dělit přes 2,5 kilometru. Jižní povede mezi dvěma oblastmi, kde se nachází pyramidy. Každá z nich bude mít osm pruhů, píše přímo z místa agentura Reuters v původní zprávě. Stavba začala už vloni v pouštních oblastech mimo zřetel veřejnosti. Ačkoli úřady říkají, že jsou dálnice potřebné a že úseky okolo pyramid budou stavěny s ohledem na starověké památky, mnozí památkáři a egyptologové se obávají následků staveb. Podle nich hrozí, že se postaví na dosud netušených nalezištích, naruší integritu pyramid nebo zvýší znečištění, které poškodí památky. Ty jsou na seznamu světového dědictví organizace UNESCO, jež případ sleduje a ráda by na místo vyslala pozorovatelskou misi. Zatím jí však nebylo vyhověno.

  • Íránci se podle nového průzkumu sekularizují. 78 % z nich věří v Boha, za muslimy se považuje 40 %

    16. září 2020
    Írán, íránské ženy

    Íránské úřady tvrdí, že drtivá většina obyvatel je islámské víry. Nový průzkum ale přišel na to, že muslimové tvoří pouze dvě pětiny populace. V zemi tak, jak tvrdí autoři, probíhá sekularizace.

    Na otázky odpovědělo téměř 40 tisíc Íránců z různých demografických skupin žijících přímo v Íránu, a to čistě digitálně. Udělat průzkum klasicky totiž není v islámské republice možné, píší výzkumníci v článku na vědeckém serveru The Conversation.

    Hlavním zjištěním je to, že pouze 40 % dotázaných se označilo za muslimy. To je v rozporu s oficiální statistikou, která udává, že 99,5 % obyvatel se řadí mezi muslimy. Z nabízených možností si nevybralo přes 22 % účastníků. Necelých 9 % se označilo za ateisty, téměř 8 % praktikuje zarathuštrismus, lehce přes 7 % se považuje za duchovní a bezmála 6 % za agnostiky. Další víry, jako křesťanství či židovství, mají pouze nepatrný podíl. 78 % Íránců tak věří v Boha, avšak pouze 37 % je přesvědčeno o tom, že existuje posmrtný život, a jen 30 % věří v existenci nebe a pekla.

    Autoři průzkumu Pooyan Tamimi Arab a Ammar Maleki si proto dovolují tvrdit, že v Íránu dochází k sekularizaci. Podle jejich názoru je to vidět i na tom, jak se dotázaní staví k propojení náboženství a politiky: většinově jej odmítají a nesouhlasí ani s tím, aby všechny ženy musely nosit hidžáb.