Neprodané stromečky sežerou zvířata v pražské zoo

Lék zvaný nitisinon, běžně používaný k léčbě vzácné poruchy metabolismu, dokáže udělat lidskou krev toxickou pro komáry. Stačí nízká dávka léku a hmyz po nasátí krve do pár hodin uhyne. Účinek přitom trvá více než dva týdny. Informoval o tom web National Geographic. 

Nitisinon byl původně vyvinut jako herbicid, ale od 90. let pomáhá lidem s poruchami odbourávání tyrosinu. Vědci nedávno zjistili, že krev sající hmyz – jako komáři nebo mouchy tse-tse – je na tuto látku mimořádně citlivý. Nedokáže totiž tyrosin správně zpracovat a následkem toho hyne.

Lék sám o sobě tedy člověka před malárií nechrání, může ale přerušit řetězec malarické nákazy tím, že zabije komára dřív, než stihne naklást vajíčka a infekci dál šířit. Fungovat by proto mohl jako kolektivní ochrana – podobně jako vakcíny. Navíc je už schválený pro použití i u dětí nebo těhotných žen.

Nevýhodou zatím zůstává vysoká cena léku. Nitisinon se dnes běžně používá jen u malé skupiny pacientů, takže není levný. A přesvědčit lidi, aby užívali lék, který je samotné neochrání, nebude snadné.

Přesto vědci věří, že by mohl být důležitou součástí širší strategie – spolu s vakcínami, moskytiérami nebo geneticky upravenými komáry. Jak říká profesor Álvaro Acosta Serrano z Liverpoolské School of Tropical Medicine: „Proti malárii neexistuje zázračná pilulka. Ale kombinací chytrých řešení se dá zachránit spousta životů“.

Obrázky ve stylu slavných filmů jako Cesta do fantazie nebo Můj soused Totoro se v posledních dnech šíří sociálními sítěmi. Nová verze generátoru obrázků od ChatGPT totiž umožňuje nahrát fotku a nechat ji převést do téměř jakéhokoli stylu, včetně stylu připomínajícího japonské Studio Ghibli.

Fanoušci si tak generují vlastní „ghibli memy“ nebo portréty domácích mazlíčků. Třeba Janu Lingeswaran z Německa si nechal v „ghibli stylu“ vykreslit svou kočku a z výsledku byl nadšený, jak napsala agentura AP. Radost ale nesdílí všichni.

Společnost OpenAI, která ChatGPT provozuje, čelí už delší dobu výtkám ohledně porušování autorských práv. Zásadní otázkou totiž je, na základě jakých zdrojů AI napodobuje právě ghibliovský styl – a zda k jejich použití vůbec měla svolení. Podle právníků je sice „styl“ sám o sobě obtížné chránit, pokud se ale jedná o konkrétní vizuální prvky, zákon už může být na straně autorů.

Studio Ghibli se zatím k novince nevyjádřilo, média ale připomínají starší výroky jeho spoluzakladatele, výtvarníka a režiséra Hajaa Mijazakiho, který se k výtvorům AI staví odmítavě.

Umělkyně Karla Ortiz, která sama žaluje některé generátory AI obrázků kvůli porušování autorských práv, označila ghibliovské výtvory z ChatGPT za „využívání jména, stylu a reputace Studia Ghibli k propagaci cizích produktů.“ Na sociálních sítích se objevila i ostrá slova o „zneuctění krásy Mijazakiho díla.“ K definitivnímu rozuzlení ale zatím nedošlo – Studio Ghibli mlčí a společnost OpenAI na dotazy ohledně použití autorských děl neodpověděla.

Laboratorní zkoumání hostie s červeným zabarvením, která vypadla z ciboria během mše v kostele svatého Antonína Paduánského v americkém městě Morris, nepotvrdilo žádné nadpřirozené jevy. Podle arcidiecéze v Indianapolis šlo o výskyt běžných mikroorganismů – konkrétně plísně a tří druhů bakterií, které jsou typicky přítomné na lidské kůži. Žádné stopy domnělé krve se v hostii nenašly.

Případ zaujal veřejnost i média především proto, že v katolické víře se během mše chléb a víno symbolicky proměňují v tělo a krev Ježíše Krista – tomuto rituálu se říká eucharistie. Když se na hostii objevilo červené zabarvení, mohlo to některým věřícím připadat jako tzv. eucharistický zázrak, tedy okamžik, kdy se tato proměna projeví i navenek – například fyzickou přítomností krve. Katolická církev ale podobné případy posuzuje velmi opatrně a obvykle nechává vše nejprve pečlivě prozkoumat vědci.

„V historii katolické církve došlo k dobře zdokumentovaným zázrakům a zjevením a každé z nich bylo důkladně a pečlivě přezkoumáno,“ uvedla arcidiecéze v prohlášení, které nadšení věřících ochladilo. Před zveřejněním výsledků se totiž mezi farníky objevily naděje, že by mohlo jít o skutečný zázrak. „Jsme tak malinké město. Projedete ho a ani si toho nevšimnete,“ řekla televizi WKRC-TV farnice Shari Strassell. „Znamenalo by to pro nás celý svět. A skutečně si myslím, že náš kostel je něčím výjimečný.“

Odborníci ale mají jasno: červené zbarvení může způsobit třeba bakterie Serratia marcescens, která vytváří rudý pigment s poetickým názvem prodigiosin. A protože se tyhle mikroorganismy dobře daří ve vlhku, kontaminace může nastat úplně běžně – třeba při skladování nebo neopatrné manipulaci. Zkrátka: žádné nebeské znamení, jen pár mikrobů.

Moře na ostrově Anglesey u severozápadního pobřeží Walesu vyplavilo karetu menší pojmenovanou Rhossi koncem roku 2023. Podle serveru BBC se uzdravovala pomalu, už je ale v dobré kondici a podle mořské zoologické zahrady na velšském ostrově se může vrátit do volné přírody u pobřeží Spojených států.

Karety menší jsou kriticky ohroženým druhem a podle odhadů jich na světě žije posledních asi 7 000 samic. Pocházejí z Mexického zálivu, a pokud se někde objeví, musejí se vrátit do těchto vod.

Podle Trumpova exekutivního nařízení je ale veškerá pomoc těmto živočichům zmražená. Americký prezident totiž v lednu nejméně na tři měsíce pozastavil veškerou zahraniční rozvojovou spolupráci.

„Je to obrovský problém⁠⁠⁠⁠⁠⁠ –⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠je to velmi frustrující,“ řekla pro BBC Frankie Hobro, majitelka a ředitelka velšské zoo, která se o želvu stará. Zvířata podle ní nerozumí politice ani hranicím.

Rhossi tak zatím zůstane v britské zoo, dokud zaměstnanci nenajdou způsob, jak ji vrátit zpátky domů. Řešení by ale Hobro možná měla.

„Můžeme to vzít přes Mexiko, což je něco, co bychom mohli dělat v budoucnu a pro budoucí želvy,“ dodala majitelka zoo na ostrově Anglesey.

„Někdo jednou napsal, že v mojí restauraci jedl panna cottu,“ řekl majitel restaurace se dvěma michelinskými hvězdami El Molin italskému deníku La Repubblica. Alessandro Gilmozzi přitom tvrdí, že tento dezert v restauraci nikdy nepřipravoval.

„Jako jiná zařízení i my jsme se setkali s recenzemi, které neodrážejí skutečnost, jsou výsledkem nekalé konkurence nebo zkrátka očekávaní neodpovídají nabízeným službám,“ řekla Simona Lollini z hotelu Revenues et Palazzo di Varignana nedaleko Boloni.

Proslulý italský šéfkuchař je podle serveru Euronews jedním z bojovníků proti falešným recenzím hotelů a restaurací a prosazuje proto přísnější předpisy jak pro zákazníky, tak podniky.

Každý, kdo bude chtít napsat recenzi, bude muset předložit důkaz, že podnik opravdu navštívil, a to například v podobě ofocené účtenky. Prokázat se také bude muset občanským průkazem. Návštěvník bude mít 15 dní od návštěvy na to, aby recenzi napsal. Návrh zákona počítá také se zákazem placených recenzí, kdy například restaurace nabídnou zákazníkovi pokrm zdarma výměnou za pozitivní hodnocení.

Zákon se snaží prosadit ministryně turismu Daniela Santanché, jejíž rezort legislativu připravil. Zákon ještě musí schválit parlament, upozorňuje Euronews.

„Recenze budou díky tomuto nařízení skutečně pravdivé a budou zásadní pro úspěch firem a pro důvěru spotřebitelů a turistů,“ uvedla ministryně.

„Celkem 38 chovů zachycených na videích ochránců zvířat spadá pod 34 firem. Mezi lety 2022 až 2024 vyplatil 32 z nich dotace na welfare Státní zemědělský intervenční fond, který je podřízený ministerstvu zemědělství,“ napsal Deník N, který o tom poprvé informoval.

Peníze podle serveru farmy získaly z evropských dotací na dobré životní podmínky zvířat nebo z národních dotací na zlepšení životních podmínek dojnic. Patří mezi ně Mlékárna Kunín ze skupiny Lactalis CZ, Madeta nebo Moravia Lacto. Peníze obdržela také firma Savencia Fromage & Dairy.

Státní zemědělský fond spadající pod Ministerstvo zemědělství u všech podaných žádostí o dotaci na welfare kontroluje předloženou dokumentaci.

„Dále provádí kontrolu dodržování podmínek na místě na vzorku podaných žádostí. V případě evropské dotace je kontrola podmínek delegována na Státní veterinární správu (SVS) a Českou potravinářskou inspekci,“ uvedla mluvčí fondu Eva Češpiva.

Spolek Zvířata nejíme v posledních měsících zveřejnil několik videí týrání krav v mléčných chovech po Česku. Aktivisti tajně umístili kamery na vybraných farmách. Zachytili tak situace, kdy zaměstnanci zvířata mlátili tyčí, kopali do nich nebo jim dávali elektrošoky. Dotace na welfare podle Deníku N získaly téměř všechny společnosti zachycené ve videích.

Vyvrcholení Czechingu 2025 proběhne oproti předešlým ročníkům už v květnu. Harmonogram projektu, který si klade za cíl představit domácímu i zahraničnímu publiku výběr tří výrazných interpretů současné tuzemské scény, se tak posouvá z podzimu na jaro. Vítěz či vítězka pak v lednu 2026 vystoupí na největším evropském showcaseovém festivalu Eurosonic Noorderslag (ESNS) v nizozemském Groningenu. S finanční podporou Radia Wave natočí singl a videoklip nebo ve spolupráci s českou exportní kanceláří SoundCzech absolvuje koučing s někým z předních odborníků z hudebního byznysu.

Yasha 96|foto:archiv interpreta Yasha 96

Odborná porota složená z hudebních dramaturgů rozhlasových stanic, festivalů i hudebních klubů z celé Evropy vybere v následujících týdnech vítěze. Ten pak kromě vystoupení na ESNS, finanční podpory a networkingu získá navíc před svým vystoupením v Nizozemsku ještě příležitost představit se na dalších showcaseových festivalech. „Předsunutí harmonogramu na jaro nám dovoluje získat pro vítěze další koncertní příležitosti, které mohou posunout jejich kariéru kupředu a lépe je připravit na vystoupení na ESNS,“ přibližuje letošní plány hudební dramaturg Radia Wave Filip Černý.

Slavnostní vyhlášení proběhne v pražském prostoru ARCHA+, a to ve čtvrtek 22. května v rámci akce Czeching 2025, kde kromě třech nominovaných vystoupí ještě speciální hosté (FB událost zde).

Madhouse Express|foto:archiv kapely Madhouse Express, Gabriela Balvínová

Czeching je hudebně exportní projekt Radia Wave, jehož prostřednictvím dává Radio Wave od roku 2013 každoročně příležitost tuzemským talentům udělat krok blíž k zahraničnímu publiku a posluchačům. Czeching svým vítězům umožňuje pořídit profesionální nahrávku, natočit videoklip, zajišťuje jim mediální podporu, umožňuje představit se na největším evropském showcaseovém festivalu Eurosonic Noorderslag a otevírá jim cestu do evropských rádií. Mezi předchozí vítěze Czechingu patří například Aiko, Amelie Siba, Island Mint, VR/NOBODY, Never Sol, Hellwana, Viah, Tea Sofia nebo vítězná kapela loňského ročníku sunnbrella.

Více informací o projektu a nominovaných najdete na wave.cz/czeching.

Lidstvo zná více než tisíc druhů ryb, které vydávají zvuky, ať už při páření nebo na obranu před predátory. Například rejnoci podle britského serveru Independent vydávají zvuky ke komunikaci, při sledování kořisti nebo pro bezpečný pohyb pod vodou. 

Mořští biologové se ale podle australského veřejnoprávního serveru ABC dlouho domnívali, že žraloci, kterých existuje více než 500 druhů, pod vodou žádné záměrné zvuky nevydávají. 

Výzkumníci objev popsali ve vědeckém časopise Royal Society Open Science. Podle nich zkoumaní žraloci záměrně vydávali krátký zvuk podobný cvakání s relativně vysokou frekvencí. Vědci se domnívají, že tento druh žraloka vydává zvuky tím, jak silou cvaká svými zploštělými zuby.

„Když jsem ten zvuk slyšela poprvé, tak jsem si myslela, že to zní jako elektrické výboje,“ řekla pro CNN vedoucí studie Caroline Nieder z oceánografického institutu ve Woods Hole v americkém státě Massachusetts. Že jde o záměrný zvuk, jí došlo, až když uslyšela něco, co připomínalo cvakání. 

Ačkoliv si vědci myslí, že žralok vydával zvuk kvůli stresu, jsou podle ABC potřeba další studie, které by důvody podrobněji vysvětlily. 

Hladkoun novozélandský, který zvuk vydával, dorůstá maximálně 150 centimetrů a vyskytuje se ve vodách u Nového Zélandu. Jak připomíná web ABC, tak je to oblíbená pochoutka v restauracích známá jako žralok citronový, který je podávaný s hranolky.

O překvapivém objevu informovali italští vědci vedení profesorem Corradem Malangou z Univerzity v Pise. Podle nich radarové snímky dokazují existenci obrovských vertikálních šachet, spirálovitých schodišť, kanálů, které připomínají vodovodní potrubí a svět staveb skrytých více než 600 metrů pod povrchem. Podle serveru Euronews, kde si snímky můžete prohlédnout, vědci dokonce naznačují, že by součástí komplexu mohla být i mýtická Síň záznamů. 

„Až jednou zvětšíme tyto snímky, tak zjistíme, že se tam opravdu nachází něco, co můžeme popsat pouze jako opravdové podzemní město,“ uvedli italští vědci.

Ne všichni odborníci jsou ale o existenci podzemního města pod pyramidami v Gíze přesvědčení. Například expert na radarovou technologii, profesor Lawrence Conyers z Univerzity v Denveru označil tvrzení za „obrovské přehánění“ a řekl, že použitá technologie nemůže proniknout tak hluboko do země.

Skepticky se k objevu staví i egyptolog a senátor zvolený za hnutí STAN Miroslav Bárta. Na síti X napsal, že technologie, která by dokázala odhalit skryté podzemní město, v současnosti neexistuje. 

Uznávaný egyptský archeolog Zahi Hawass Euronews řekl, že se vědci v tomto případě mýlí a jejich objev postrádá jakýkoliv vědecký základ.