Neprší u vás? Postavte si umělou horu

Ruské velvyslanectví v souvislosti s demolicí vzneslo vůči polským úřadům námitku, napsal server Polsat News. Předseda Vyšetřovacího výboru Ruské federace Alexandr Bastrykin nařídil celou událost prošetřit. Podle Moskvy jde o pokus falšovat historii a vymazat vzpomínky na činy sovětských vojáků.

Demolici financoval polský Institut národní paměti, podle něhož byl monument symbolem ruské propagandy. Odstranění proběhlo v souladu se zákonem o dekomunizaci veřejných prostranství. Normu v roce 2016 zavedla vláda strany Právo a spravedlnost, uvádí server Notes from Poland. Bourání památníků ze sovětské éry zesílilo v roce 2022 po invazi Ruska na Ukrajinu. Od té doby jich v Polsku zmizely desítky.

Památník v Pyrzycích byl věnovaný sovětským vojákům, kteří padli ve druhé světové válce. Ve městě stál od poválečných let, později byl však přepracován a jeho konečná podoba vznikla až v roce 1984. Šlo o obdélníkovou betonovou konstrukci o hmotnosti několika set tun s reliéfem hlavy sovětského vojáka. Při demolici se v pátek shromáždilo přibližně 150 lidí.

Operace Zelený štít 2026 je jedním z největších koordinovaných zásahů proti environmentální kriminalitě, jaké kdy byly v největším deštném pralese provedeny. Misi, která probíhala od 15. do 31. července, podle agentury AP koordinovala Mezinárodní iniciativa pro vymáhání práva v oblasti klimatu z kolumbijského hlavního města Bogoty. Iniciativu podpořily také Spojené arabské emiráty, které podle deníku The National stály v čele sedmnáctidenní akce.

Úřady podnikly 1045 terénních operací, během nichž zadržely 839 podezřelých. Zároveň zabavily přes 280 tisíc metrů krychlových nelegálně vytěženého dřeva i 195 tun nerostných surovin, jako je zlato, uhlí, železo a měď spolu s vybavením používaným při nelegální těžbě. Kromě toho byly zachráněny nejméně tři tisíce zvířat.

Úřady z Bolívie, Brazílie, Kolumbie, Ekvádoru a Peru uvedly, že při akci bylo nasazeno přes 3600 policistů. Ti se zaměřili na nelegální těžbu nerostů i dřeva, obchodování s divokými zvířaty, pašování paliva a nelegální zabírání půdy, které je často spojené s následným kácením lesů. Environmentální kriminalita se podle agentury AP stala jedním z nejvýdělečnějších byznysů v Amazonii. Je totiž poháněná globální poptávkou po zlatě, dřevě a volně žijících živočiších.

Čtvrtý díl o pavoučím superhrdinovi v podání britského herce Toma Hollanda při svém domácím debutu vydělal zhruba 7,5 miliardy korun. Jako největší otevírací víkend všech dob nahradil o pár milionů korun film ze stejného filmového světa Avengers: Endgame z roku 2019, informuje web Variety. Vyvrcholení dekády plné superhrdinů bojujících na samém konci bok po boku proti vesmírnému záporákovi Thanosovi představovalo závěr zlatého věku Marvel Cinematic Universe (MCU).

Krizi zaznamenali superhrdinové s vypuknutím pandemie. Tu měl Marvel přejít díky televizním projektům jako She-Hulk, Ms. Marvel či Tajná invaze. Většina těchto počinů si však od diváků vysloužila na IMDB i tuzemské Česko-Slovenské filmové databázi méně než 60 procent, a skončila tak po první sérii. Ačkoli se našly i světlé výjimky v podobě sérií Loki či Moon Knight, převážely výraznější přešlapy.

Na stříbrném plátně mezitím držely Marvel nad vodou pokračování o osvědčených tvářích představených ještě za dob vzestupu superhrdinů. Mezi ně patřil například Black Panther: Wakanda Forever z roku 2022, Guardians of the Galaxy Vol. 3 z roku 2023 a trhák Deadpool & Wolverine z roku 2024 – jediný titul Marvelu mimo Spider-Mana, který překročil miliardovou hranici od Endgame.

Tím nejatraktivnějším superhrdinou zůstal v záplavě méně i více povedených filmů právě Peter Parker alias Spider-Man. Proč tomu tak je, zjišťoval server Hollywood Reporter. Ve svém článku zmiňuje, že filmy, ve kterých Tom Holland ztvárnil pavoučího muže a které předcházely filmu Brand New Day, byly zábavné a mezi diváky konzistentně oblíbené.

Postava Petera Parkera měla totiž nepřetržitou, důslednou kontinuitu vedoucí až k novému filmu. Oproti nedávným superhrdinským filmům má navíc současný Spider-Man realističtější atmosféru, která vychází z běžného života. I proto si tento film získal srdce diváků více než Supergirl či Fantastic Four, kde se tvůrci do značné míry spoléhali na nadpřirozené počítačové efekty.

V neposlední řadě jde o samotné obsazení a chemii mezi herci. Holland a jeho filmová i skutečná partnerka Zendaya fanoušky okouzlují i vzhledem ke svému vztahu mimo filmový plac. Potvrzují tím, že na oblíbených hvězdách, chtě nechtě, stále záleží. To ostatně dokazuje i očekávaný střet nově představených i starých známých superhrdinů ve filmu Avengers: Doomsday. Do kin se velkolepá podívaná dostane v prosinci tohoto roku.

Nepokoje vyvolalo rozhodnutí vlády o zrušení výsledků přijímacích zkoušek pro přibližně 2 miliony studentů. Došlo totiž k úniku zkušebních otázek. To se ale nestalo poprvé, podle analýzy agentury Reuters byly od roku 2014 zkoušky prohlášeny za neplatné právě kvůli úniku informací minimálně dvacetkrát.

Tyto zkoušky přitom mladým otevírají cestu do střední třídy a umožňují jim přístup k pracovním místům ve veřejném sektoru. Úspěch může být, jak popisuje Reuters, náročnější než přijetí na Harvardovu univerzitu. Kladný výsledek ale představuje celoživotní jistotu a důchodové nebo bytové výhody, které v soukromém sektoru nejsou k dispozici.

Kvůli demonstracím minulý měsíc rezignoval indický ministr školství Dharmendra Pradhan. To podle BBC pomohlo premiéru země Naréndru Módímu překonat největší krizi. Zároveň předseda vlády zavedl zrychlené soudy pro osoby obviněné z úniku informací.

Problém ovšem stále existuje. Nezaměstnanost absolventů se za posledních 25 let v Indii pohybuje kolem 35 až 40 procent.

Indie má největší populaci mladých lidí na světě. Celkově jde o 360 milionů lidí ve věku od 15 do 29 let. Nicméně míra jejich nezaměstnanosti je čtyřikrát vyšší než u starší populace a také přesahuje celosvětový průměr. V posledních letech se tento problém zvýraznil kvůli růstu počtu lidí vstupujících na trh práce a zlepšení výsledků ve vzdělávání. Navíc 8 až 12 procent pracovních míst je podle zprávy Wall Street Bank Goldman Sachs ohroženo nahrazením umělou inteligencí a dopady se projevují už nyní.

Srpen se ponese především ve znamení festivalů. Chybět nebude Radio Wave na Prague Pride (3. - 9. srpna), kde v sobotu 8. srpna vystoupí KEWU se svým DJ setem v 16.00 na Yellow Stage. Kromě letního počasí rozpálí příchozí 5. srpna v kinosálu Pride House také hotcast POT, ve kterém Karel Vladyka a Eliška Soukupová vyzpovídají drag queen Miss Petty.

Na brněnském festivalu Pop Messe se představí Adéla Šponerová s podcastem Impakt, který živě natáčí v pátek 7. srpna od 17.30 na POPTALKS stage.

O několik pořadů Radia Wave nebude ochuzen ani festival Povaleč (7. - 9. srpna). V sobotu 8. srpna od 10.30 se můžete v rámci zahradního programu těšit na živé Podhoubí s Májou Kořenovou a Prokopem Pithartem, chybět nebudou ani Startér živě či Bojs, podcast Kryštofa Šimka o tom, co dnes znamená „být chlap“.

Na Letní podcastové scéně v Trojském pivovaru v Praze odhalí své strasti herci a kamarádi Petr Uhlík a Adam Ernest v podcastu Chudáčci, a to 6. srpna od 19.00.

V srpnu také pokračuje koncertní a kulturní série Riviéra, kterou Radio Wave pořádá společně s Galerií hlavního města Prahy v zahradách zámku Troja. Zbývající edice s podtitulem Ráj konfliktu a Nehledat a najít nabídnou opět debatu naší moderátorky Terezy Havlíkové. První srpnový termín 11. 8. hudebně doprovodí například Wodehn & sxilence, finální večer uzavřou koncerty DirtyThePressa & arty nebo CANDY PUMPS.

Na konci měsíce ještě čeká pár zastávek výše zmíněné Chudáčky. Ti nejprve vystoupí ve čtvrtek 28. srpna na Dejvickém podcastovém létě a o den později, 29. srpna, zamíří na Filmový festival Litoměřice (FIFELI).

Létu pak Radio Wave zamává 11. září na multižánrovém Festivalu Vimperk. Zastupovat ho tam budou Kryštof Šimek s Bojs a Podhoubí s Májou Kořenovou a Prokopem Pithartem. Více informací o nadcházejících akcích už poskytne facebook či instagram Radia Wave. Pro veškeré novinky nás nezapomeňte sledovat!

Od neděle musí být občané Evropské unie informováni, když interagují se systémem umělé inteligence nebo prohlížejí obsah, který tato technologie vytvořila či upravila. Nová pravidla transparentnosti jsou součástí unijního Aktu o umělé inteligenci, který vstoupil v platnost 2. srpna. Cílem zákona je omezit klamání a manipulaci a pomoci lidem činit informovaná rozhodnutí v rámci širší snahy o podporu důvěryhodné AI v Evropě.

„Pokud bude poskytovatel skutečně dodržovat povinnosti týkající se transparentnosti, začne být velmi viditelné, jak moc se umělá inteligence využívá,“ řekla magazínu WIRED Frederiek Fernhoutová, advokátka pro oblast technologií z právní kanceláře Stibbe. „A to zejména v marketingu.“

Reklamy nebo firemní příspěvky na sociálních sítích využívající deepfakes budou muset být opatřeny štítkem, který upozorní, že byly vytvořeny umělou inteligencí. Chatboti a informační linky vyřizující stížnosti a další problémy budou muset jasně uvést, že fungují na bázi AI. Call centra využívající strojové učení ke sledování emocí volajících a detekci jejich frustrace budou mít povinnost to oznámit hned na začátku hovoru.

Dosah nového zákona by mohl podle kritiků vést k informačnímu přehlcení. „Nadměrné označování může způsobit takzvanou ‚bannerovou slepotu‘ v důsledku nekonečných upozornění,“ varoval v prosinci Boniface de Champris, vedoucí oddělení pro politiku AI v asociaci Computer & Communications Industry Association. „Pokud budeme muset označovat vše, od jednoduchých e-mailů s kontrolou pravopisu až po fotografie s filtrem, ztratí označování obsahu s umělou inteligencí jakýkoli smysl.“

Na dodržování pravidel v Česku bude dohlížet po schválení českého zákona o AI Český telekomunikační úřad, jak připomíná web iRozhlas. Firmám mohou hrozit vysoké pokuty, které v případě porušení pravidel transparentnosti mohou dosáhnout až 15 milionů eur nebo tří procent celosvětového ročního obratu společnosti.

Odborník na sledování vesmírných objektů Bill Gray pro agenturu AP předpovídá, že k nárazu dojde rychlostí 8 700 kilometrů za hodinu (což odpovídá sedminásobku rychlosti zvuku) poblíž Einsteinova kráteru na sluncem zalitém západním okraji Měsíce. Vzhledem k tomu, že k události dojde v časných ranních hodinách, nejlepší podmínky pro pozorování by měly panovat ve východní části Spojených států a Kanady a na většině území Jižní Ameriky.

Přestože vědci z tohoto konkrétního kusu vesmírného odpadu nemají větší obavy, událost upozorňuje na rostoucí hrozbu v podobě stále většího množství objektů hromadících se na oběžné dráze.

„Začíná tam být trochu těsno,“ uvedl Gray, který plánuje sledovat následky nárazu z kanadské provincie Nový Brunšvik.

Záblesk z nárazu, který potrvá necelou sekundu, bude podle odborníků pravděpodobně příliš slabý na to, aby byl viditelný pouhým okem. Proud vymrštěného materiálu by však mohl dosáhnout vzdálenosti několika kilometrů a zůstat pro teleskopy viditelný po dobu desítek minut.

Snímky místa dopadu před srážkou a po ní pořídí sonda Lunar Reconnaissance Orbiter americké vesmírné agentury NASA a jihokorejská lunární sonda Danuri. Ta se pouhé dvě minuty před nárazem přiblíží k raketě SpaceX na vzdálenost několika kilometrů.

Opuštěná část rakety, která měří zhruba 12 metrů a váží 4 500 kilogramů, vynesla 15. ledna 2025 dva soukromé lunární moduly, připomíná stanice NPR.

Pro účely prvního vysílání vzniklo provizorní studio, které sídlilo v prostorách dnešní Moyzesovy síně v budově Filozofické fakulty Univerzity Komenského. V té době šlo o vládní budovu a sál sloužil jako důstojnické kasino, jak připomíná slovenské Centrum vědecko-technických informací.

Až do října vysílal rozhlas každý druhý den. Každodenní program odstartoval 2. října 1926 přenosem opery La traviata od Giuseppe Verdiho ze Slovenského národního divadla.

V roce 1930 získal Slovenský rozhlas nové prostory. Budovu, která dodnes stojí na Jakubově náměstí 12 v Bratislavě, navrhli architekti Alois Balán a Jiří Grossmann. V roce 1985 se pak vysílání přesunulo do Mýtné ulice, a to do budovy dnes již ikonické obrácené pyramidy. Tu navrhl Štefan Svetko s kolektivem (Štefan Ďurkovič, Barnabáš Kissling a Marta Skočková).

Podle britského deníku The Telegraph jde sice o 23. nejošklivější stavbu na světě (Žižkovský vysílač mimochodem na stejném seznamu figuruje na 26. místě), od roku 2018 je však budova slovenskou národní kulturní památkou a uspěla i v anketě Stavba století.

K jubileu připravila Slovenská televize a rozhlas (STVR) v prostorách galerie Slovenského rozhlasu unikátní výstavu. Připomíná si jí 100 let rozhlasového a 70 let televizního vysílání na Slovensku.

Koncept expozice s názvem 100/70 je rozdělený do tří tematických celků. Část „Svět rozhlasového vysílání“ chronologicky provede návštěvníky počátky rádia na Slovensku a přiblíží historii budovy pyramidy. Výstavu doplňují desítky historických přijímačů a další techniky. „Dětský svět“ je pak věnovaný tvorbě pro nejmenší, a to od rozhlasové přes animovanou až po hranou pohádkovou tvorbu.

Výstavou v deseti jazycích provede návštěvníky audioprůvodce. Výklad nahráli redaktoři národnostního vysílání a Radia Slovakia International, a to čistě bez využití umělé inteligence. Zastoupena je mimo jiné i romština a rusínština. Expozice 100/70 je koncipována jako multigenerační projekt a jde o první společnou akci takového rozsahu, kterou Slovenský rozhlas a Slovenská televize dosud uspořádaly.

Výstava 100/70 bude veřejnosti přístupná od 3. srpna do 3. listopadu 2026.

Magyar ubezpečil, že dodávky energie v Maďarsku zůstávají pro podniky i domácnosti plně zajištěny. Upozornil, že dovozní infrastruktura země zvládne pokrýt 3600 až 3800 MW, jak píše web Euronews.

Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné, jak oznámil premiér v pátek ráno na svém Facebooku.

Provozovatel elektrárny ve čtvrtek uvedl, že její odstavení bude kvůli nedostatku vody nevyhnutelné do 72 hodin. Podle premiéra by se stalo poprvé za 42 let provozu elektrárny, že by byly současně odstaveny všechny její bloky. Situaci může zhoršit zvýšení spotřeby kvůli vlně veder očekávané v nejbližších dnech.

Paks, kde elektřinu vyrábějí čtyři reaktory, už při červnové vlně veder snižoval výkon kvůli vysoké teplotě vody v Dunaji. Hladina Dunaje od té doby klesla na rekordní minimum, což narušilo i říční plavbu.

Maďarská vláda začala připravovat pohotovostní plány k zajištění dodávek energie pro případ, že se sucho zhorší. Úředníci chystají krizový plán, který určí, jací velcí spotřebitelé ve veřejném a průmyslovém sektoru by v případě nutnosti museli dočasně omezit svou spotřebu.

Magyar zdůraznil, že plán by se nedotkl poskytovatelů veřejných služeb, zdravotnických zařízení ani sociálních institucí a týkal by se pouze velkých energeticky náročných průmyslových podniků.

K situaci v blízkém Rumunsku se vyjádřila Reuters. Rumunský výrobce jaderné energie Nuclearelectrica ve čtvrtek oznámil, že jeho druhý reaktor zůstává prozatím připojen k elektrické síti, jelikož mu to současné podmínky i přes nízkou hladinu Dunaje umožňují. Státní společnost Nuclearelectrica provozuje v elektrárně Cernavoda na řece dva reaktory o výkonu 706 megawattů. Ty zajišťují zhruba pětinu celkové rumunské produkce elektřiny.