Nesmělá facka Sherlocka Holmese

25. leden 2010

Zapálená lulka opět osvětluje pokoje domu v Baker Street číslo popisné 221b. Londýnskou nocí zni krom blekotání opilců, klapání fiakrů a vyvolávání žen nevalné pověsti jeho legendární housle. A zločinci se musí třást, protože neomylný slídivý intelekt postřehne každý titěrný detail. Největší detektiv všech časů znovu úřaduje.

Jen jaksi zpustl a zhrubl. Zatímco kdysi dokonalý řád jeho myšlenek kotvil ve spořádaném životním stylu, dnes ústí do chaosu - podivínského bordelářství, nepředvídatelných výstřelků a dokonce do záchvatů agresivity, které je třeba léčit v pouličních pěstních zápasech. Voila, Sherlock Holmes vrací úder.

NECHCETE ČÍST? POSLECHNĚTE SI CELÝ PŘÍSPĚVEK!

Ambiciózní záměr učinit z legendy detektivní literatury komiksově agilního, výbušného a problematického hrdinu, měl od začátku rukáv plný es. Charismatického flamendra Roberta Downeyho jr. v hlavní roli, sympaticky zrajícího Judea Lawa po jeho boku a mistra stylových komedií ze spodiny Guye Ritchieho na kapitánském můstku. Žel, co podle ukázek slibovalo vskutku nevšední blockbuster s břitkým smyslem pro humor, dopadlo ve finále dosti polovičatě.

01080659.png

Zdá se, že talentovaný režisér se s látkou Sherlocka Holmese jaksi nepotkal. Pokud tedy nepočítáme fantastický úvod, kde dynamický střih, nápaditá kamera a rtuťovitý hudební doprovod Hanse Zimmera diktují čertovské tempo. Jinak se ale nová dobrodružství muže s lulkou mají tendenci vlekle překlápět do jalové "konverzačky", která je špikována přímočarou zápletkou a efektními akčními sekvencemi. Co vlastně má nový Sherlock Holmes být zač, zůstává zahaleno mlhou hustoty vskutku anglické.

01080660.png

Sherlock Holmes je nejlepší tam, kde nenutí hlavní představitele škrobeně vtipkovat a využívá geniální mimiky a uličnického charismatu Roberta Downeyho jr.. Též prosperuje tam, kde dovoluje Ritchiemu rozehrát fyzický a dravý pouliční styl se všemi špinavými fintami a podpásovkami (především parádní sekvence rvaček ve stylu baritsu). Ke své vlastní škodě ale většinu vyměřeného času tráví film jalovou snahou fúzovat klišovitý gotický horor, nejapný konspirační thriller a nedotaženou staromilskou detektivku. Často vyšlehne nadějný plamen, ale rychle ho zadusí žánrové výpůjčky a neschopnost scénáristů vymyslet něco, co by alespoň trochu vyzvalo na souboj divákovy šedé buňky mozkové.

Navzdory prvotřídnímu hereckému obsazení a několika brilantním scénám, které uhýbají ze striktního hollywoodského rutinérství, nesvede být Ritchieho Sherlock Holmes dostatečně napínavý, vtipný a originální. Škoda, neboť v aktualizaci detektivova charakteru kráčí správným směrem, jen dotáhnout ji nedokáže. Vinou okatých digitálních efektů sem tam sklouzne i do levného průměru, odkud jej ale vždy spolehlivě vytáhne nadhled a šarm Roberta Downeyho jr..

01080663.png

Uvidíme, zda se Guy Ritchie v Baker Street zabydlí alespoň v již jistém pokračování. První díl má svoje neoddiskutovatelné klady, náznaky akčního švihu i svérázně pojatého dandismu, ale při všech okázalých nápřazích v něm dochází jen na nesmělé facky. Na ránu pěstí se čeká marně.

Hodnocení: 60%

autor: Vít Schmarc
Spustit audio