Nizozemská muzea a koncertní síně se proměnily v kosmetické salony. Protestují proti koronavirovým nařízením

Ženy byly jmenovány dvojkami v některých vatikánských úřadech už předtím. Jmenování Simony Brambilla je ale prvním případem, kdy žena zastává funkci prefektky dikasteria nebo kongregace v rámci kurie Svatého stolce, ústředního řídícího orgánu katolické církve. Do funkce se dostala díky tomu, že Papež František reformoval zakládací ústavu Svatého stolce. Zároveň ale trvá na tom, že ženy nemohou být vysvěceny na kněze. Musel jí tak přidělit „spoluvedoucího“, který za ní bude sloužit mše a konat další funkce, které v současné době můžou dělat jenom muži.

59letá sestra Brambilla pochází z Itálie a původní profesí je zdravotní sestra. Působila jako misionářka v Mosambiku a svůj řád Consolata vedla jako představená od roku 2011 do roku 2023. Informuje o tom server Euronews.

Katolické ženy vykonávají velkou část práce v církvi ve školách a nemocnicích a také se snaží předávat víru dalším generacím. Mnohé si však stěžují na druhořadé postavení v instituci, která vyhrazuje kněžství mužům. Podle statistik, o nichž informoval server Vatican News, vzrostl během pontifikátu papeže Františka počet žen ve vedoucích pozicích z 19,3 % v roce 2013 na současných 23,4 %. Jen v kurii je nyní 26 % žen. Mezi dalšími ženami ve vedoucích funkcích je sestra Raffaella Petrini, vůbec první žena na pozici generální sekretářky Vatikánu, která je zodpovědná za zdravotní systém, policii a vatikánská muzea.

Británie zavedla tzv. „elektronické cestovní povolení“ (ETA) – nový digitální registrační systém, který má usnadnit bezpečností kontroly. Jeho zavedení ale znamená, že cestujícím už nestačí jenom pas, nově budou muset získat před cestou do země povolení. Platí to i pro návštěvníky, kteří doteď žádné vízum nepotřebovali, a stačil jim právě jen pas. Informuje o tom například CNN.

Systém měl v minulém roce premiéru pro občany zemí Rady pro spolupráci arabských států v Zálivu (tedy např. Saudské Arábie, Ománu, nebo Spojených arabských emirátů). V další fázi se rozšíří na další mimoevropské cestovatele včetně šesti milionů cestujících z USA, Kanady a Austrálie. Úplný seznam 48 států, které vyžadují ETA, naleznete zde. 

ETA se bude vztahovat na každého, kdo navštíví zemi na dobu do šesti měsíců za účelem turistiky, návštěvy rodiny a přátel, podnikání nebo krátkodobého studia. Je možné ho koupit online. Žadatelé musí odpovědět na několik otázek a poskytnout svou fotografii. Odpověď úřadu obvykle žadatel dostane do tří dnů. Podle britského statistického úřadu navštívilo zemi během roku 2023 38 milionů lidí, což je o 6,7 milionu víc než v roce 2022.

Kim už před časem prohlásil, že prodávání párků v rohlíku bude bráno jako akt zrady Severní Koreje. Reagoval tak na rostoucí oblibu tohoto pokrmu v sousední znepřátelené Jižní Koreji. Tvrdí, že lidé přistižení při vaření nebo prodeji hotdogů mohou být zatčeni a odsouzeni k těžkým pracím v pracovních táborech. Informuje o tom server New York Post a NZ Herald.

Párky v rohlíku nejsou jediným jídlem, které Kim Čong-un zakázal. Nově lidé také nesmí jít budae-jjigae, což je jihokorejsko-americká polévka z hustého vývaru bohatého na umami, korejské pálivé paprikové pasty, vločky, kimči, fazole a párek. Polévka se začala vařit v 50. letech 20. století. Američtí vojáci v regionu vyhazovali zbytky masa, ze kterých si Korejci začali vařit právě tuto polévku. Podle Rádia Svobodná Asie (RFA) zakázala Severní Korea také dušené rýžové placky tteokbokki, které jsou v Jižní Koreji oblíbeným pouličním jídlem.

Potraviny nejsou jedinou věcí, kterou KLDR zakazuje. Lidem, kteří se rozvedou, údajně v Severní Koreji hrozí za jejich „zločin“ jeden až šest měsíců v pracovních táborech. Rozvod je považován za protisocialistický čin a každý, kdo se chce rozvést, potřebuje k žádosti o rozvod schválení vlády.

Ve středu zemřela zakladatelka proslulé italské módní značky Rosita Missoni ve věku 93 let. Svou firmu založili manželé Missoni v roce 1953. Značka se stala populární hlavně díky barevným pleteným oděvům s geometrickými vzory a pruhy.

Rosita Missoni pocházela z historického srdce italského textilního průmyslu v severní Lombardii. I když se Missoni proslavila po celém světě, zůstala věrná svému kraji. Všechny umělecké a řemeslné technologické principy, které ve své módě využívala, pocházely právě z této lokality. O její smrti informovaly weby The Guardian a CNN.

V roce 1967 jejich značka způsobila módní skandál v paláci Pitti ve Florencii tzv. „bitvou podprsenek“. Missoni se totiž rozhodla, že modelky půjdou na molo bez podprsenek, aby prosvítající spodní prádlo nekazilo zamýšlený efekt barev a vzorů. Ale pod osvětlením přehlídkového mola jejich oblečení zcela zprůhlednělo a incident vyvolal senzaci. Missoni se pak začala objevovat na obálkách velkých módních časopisů, jako jsou Vogue, Elle a Marie Claire.

Ottavio zemřel v květnu 2013 ve věku 92 let. Od roku 1997 vede úspěšnou značku Missoniových dcera Angele.

Od prvního ledna se Florida připojila k několika dalším republikánským státům, které zavedly zákon o ověřování věku pro přístup k obsahu pro dospělé. To ale vyžaduje ověření totožnosti a s tím provozovatelé stránek Pornhub nesouhlasí. Rozhodli se tedy stránky na Floridě zablokovat úplně, informovaly weby VICE a The Register.

Pokud web požadavek nesplní, může mu stát Florida udělit pokutu až do výše 50 000 USD, tedy v přepočtu zhruba jeden milion dvě stě tisíc korun. Florida tvrdí, že se tak snaží chránit děti. Podle webu VICE se ale republikánské státy spíš snaží sledovat, jaký typ porna jejich občané sledují. Jde o velký zásah do soukromí a zároveň je to velké bezpečnostní riziko.

Údaje Google Trends ukázaly, že 31. prosince 2024, v předvečer platnosti floridského zákona o ověřování věku, došlo na Floridě k výraznému nárůstu vyhledávání souvisejícímu s VPN. I když nejde přesně potvrdit, že zájem o VPN způsobil právě tento zákon, podobný trend se objevil i v jiných státech, které porno omezily. Například v květnu 2023 vedl zákaz uživatelů Pornhubu v Utahu k 967% nárůstu poptávky po VPN a texaský zákon v loňském roce zaznamenal 234,8% nárůst.

Zhruba před týdnem průmyslové kamery zachytily, jak zaměstnanci v kanceláři Janainy Limy odstraňují toaletní zařízení, které bylo instalováno při jejím nástupu do funkce před osmi lety. V prohlášení na sociálních sítích Lima uvedla, že renovace záchodů byla zaplacena z vlastních peněz a nepatří tedy radě. Teď se rozhodla předměty vrátit, informuje server BBC.

„Daruji vybavení, které jsem pořídila z vlastních prostředků, komoře,“ uvedla v prohlášení na síti X s odvoláním na vyjádření právního oddělení, které uvedlo, že všechny osobně instalované prostředky by měly být z kanceláře odvezeny. Dodala, že ostatní zařízení, která do kanceláře pořídila - například skleněnou příčku a svítidla - zůstanou na místě i pro jejího nástupce.

Janaina Lima působila jako radní za Novou stranu do 1. ledna. Místo ní nastoupil Adrilles Jorge z Brazilské strany práce. Při svém pondělním uvedení do funkce zavtipkoval, že jeho tým bude „používat společný nočník“, dokud se situace nevyřeší.

Tohle však nebyl první incident Limy spojený se záchody. Politička se v listopadu 2021 dostala na titulní stránky novin, když ji Nová strana zbavila členství poté, co se na jedné z toalet městské rady poprala s kolegyni z téže politické strany – Crisou Monteirmerovou.

Začalo to jako žert na sociálních sítích, teď se to ale mění v neobvyklou tradici. Místo bujarých oslav a ohňostrojů se někteří obyvatelé Tchaj-peje scházejí v městském parku, aby společně plakali nad nezdary uplynulého roku. Akce, kterou student Harry Li vymyslel z recese, má překvapivě silný ohlas a přináší lidem uvolnění a pocit sounáležitosti.

Hlavního pořadatele k nápadu inspirovala ikonická scéna z tchajwanského filmu Ať žije láska! z roku 1994, kde hlavní hrdinka sedm minut pláče na lavičce v parku. Film o osamělosti a deziluzi moderního života rezonuje i dnes, což potvrzuje velký zájem účastníků. Na první ročník takzvaného Cryathonu loni dorazily stovky lidí, aby společně plakali, smáli se, sdíleli příběhy, a nakonec dokonce i tančili.

Na letošní ročník kolektivního poplakání spojeného i s promítáním ikonického filmu se přihlásilo přes 33 000 lidí. Účastníci akce popisují atmosféru jako otevřenou a přátelskou. „Spotřebovala jsem balíček kapesníků, ale všechna tíha, kterou jsem v sobě nesla, zmizela,“ popsala jedna z návštěvnic.

Cryathlon si získal oblibu nejen pro svou originalitu, ale také díky poselství, které nese: Je v pořádku nebýt v pořádku. V době, kdy na sociálních sítích převládají obrazy dokonalosti, nabízí Cryathon prostor pro uvolnění emocí a připomíná, že také smutek má v životě své místo – a to dokonce i na Silvestra.

Harry Li doufá, že pro ty, kdo letos plakali na tchajpejském náměstí, bude rok 2025 šťastnější. Ale i kdyby nebyl, Cryathon je tu jako připomínka, že není nutné tvářit se za každou cenu šťastně.

V roce 2011 šokoval svět nečekaný rozchod slavného páru – nešlo ale o Ashtona Kutchera a Demi Moore ani Jennifer Lopez a Marca Anthonyho, ale o náhlou a nevysvětlitelná roztržku mezi Bibi a Poldim, dvěma 115letými galapážskými želvami v rakouské zoologické zahradě. Po téměř století společného života zaútočila samice Bibi na svého partnera, odhryzla mu část krunýře a v útocích pokračovala tak dlouho, až museli být odděleni. Pokusy o smíření selhaly. „Máme pocit, že už se nemohou ani vidět,“ komentovala tehdy situaci ředitelka zoo Helga Happ.

Proč se zvířata rozcházejí? U lidí je to otázka, která inspirovala balady, romány i vědecký výzkum. Rozchod předpokládá předchozí existenci vztahu – a to v říši zvířat znamená sociální monogamii, kdy jedinci žijí spolu ve výlučném svazku, který se ovšem ne vždy týká sexuální věrnosti. Mezi savci je sociální monogamie vzácná, objevuje se u méně než 10 % druhů.

Podle profesora Simona Griffitha, evolučního ekologa z Macquarie University v Austrálii, je hlavním důvodem rozdíl v zapojení do rodičovské péče. „U většiny savců se péči o mláďata věnují primárně samice, které jsou březí a kojí. Samci savců často téměř žádnou péči neposkytují.“

U ptáků je situace odlišná – samci se mohou podílet na zahřívání vajíček a krmení mláďat stejnou mírou jako samice. To vysvětluje, proč jsou pevné partnerské vazby častější u ptáků než u savců. Výzkumy ale současně odhalily, že sociální a sexuální monogamie spolu nemusí nutně souviset. Například u australského zpěvného ptáka modropláštíka nádherného bylo podle testů otcovství zjištěno, že až 76 % mláďat v hnízdech má jiného otce než partnera samice.

Obecně se má za to, že příliv Skandinávců do Velké Británie začal až s příchodem Anglosasů v pátém století našeho letopočtu. Další vlna Seveřanů se pak vylodila během vikingských nájezdů. První, který zasáhl klášter na ostrově Lindisfarne, se odehrál v roce 793. Teď však vědci, kteří zkoumali pozůstatky muže považovaného za římského vojáka žijícího mezi 2. a 4. stoletím, zjistili, že ze Skandinávie pocházelo až 25 % jeho předků.

„Předpokládali jsme, že tento původ přišel až s Anglosasy, možná byl ale v některých částech Británie přítomen už dříve,“ uvedl Leo Speidel, hlavní autor studie a vedoucí výzkumné skupiny v japonském Národním vědeckém institutu Riken.

Objev je součástí rozsáhlé studie, jejíž autoři zvolili inovativní přístup k analýze starověké DNA. Zatímco dosud pokroky ve zpracování a analýze DNA umožňovaly zkoumat mísení geneticky velmi odlišných skupin – například neandertálců a moderních lidí – nový způsob to zvládne i u skupin mnohem příbuznějších, jako byly populace v různých částech Evropy v době stěhování národů.

Tým vědců aplikoval tuto metodu na více než 1500 genomů lidí žijících v Evropě v prvním tisíciletí. Výsledky odhalily nejméně dvě vlny migrace germánských skupin ze severního Německa nebo Skandinávie do západní, střední a východní Evropy. Zároveň přinesly překvapivé důkazy i o stěhování opačným směrem mezi roky 500 a 800 n. l. To zřejmě zásadně změnilo genetickou skladbu obyvatel Skandinávie v době Vikingů.

Studie se rovněž zabývala vikingskou expanzí. Genetická analýza ukázala, že jedinci nalezení ve dvou masových hrobech z pozdní vikingské éry v Británii měli genetický profil typický pro jižní Skandinávii.

Vědci zdůrazňují, že nový přístup umožňuje zkoumat příběhy lidí, na které psaná historie zapomněla a zároveň zpochybňovat nebo doplňovat dosavadní historické záznamy. „Díky starověké DNA můžeme odkrývat životy těch, kteří zůstali mimo psané dějiny,“ dodává Speidel.