Noam Chomsky v Olomouci: Nestačí říct „To se mi nelíbí“

5. červen 2014
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy 03137061.jpeg

„Lidský život je velmi složitý, ale je možné učinit kroky k větší svobodě, k odstranění nezákonných vládnoucích praktik,“ řekl jeden z nejvlivnějších intelektuálů současnosti, americký lingvista, filozof a politický aktivista Noam Chomsky (*1928) během veřejné debaty v Olomouci. Do České republiky přijel na pozvání tamní Univerzity Palackého. Při diskuzi v olomouckém kině Metropol se Chomsky vyjadřoval zejména k současné mezinárodní politice.

„Především se vzdělávat, organizovat ostatní a účastnit se aktivistických akcí,“ odpověděl Chomsky na otázku, jak může intelektuál reálně ovlivnit politiku ovládanou úzkou skupinou elit, aby se stala humánnější a demokratičtější. Příležitostí k tomu podle něj není málo, spíš chybí vůle. „V minulosti vždy existovali lidé, kteří kritizovali zločiny vládců, analyzovali geopolitické události a hrozby, které přicházely z různých stran. Často byli zavíráni do vězení nebo třeba vyhoštěni do pouště. O staletí později jsou ale oslavováni,“ připomněl roli intelektuálů ve společnosti.

V souvislosti s dilematem, co z bezbřehé záplavy informací dnes stojí za to uchovávat, filozof poznamenal, že tato rozhodnutí jsou krajně obtížná, protože se můžou v budoucnu ukázat jako chybná. Za razantnější nástroj pokroku, než jakým je přechod od klasických knihoven jako někdejších center vědění k internetu, nicméně Chomsky stále považuje vynález knihtisku. Nové komunikační a informační technologie v sobě pochopitelně skrývají potenciál sledování a kontroly: „Že vlády sledují své nepřátele, není nic nového. To dělají všechny. Zdá se ale, že v současnosti jsou největším nepřítelem vlád občané jejich vlastních zemí. (…) Nestačí říct: ‚To se mi nelíbí.‘ Sledovací aktivity jsou proti americké ústavě, ale bohužel zákony pro mocné neplatí. Veřejnost se může bránit pouze intenzivním aktivizmem.“

03137063.jpeg

Známý levicový kritik (nejen) americké politiky vyzval k důkladnému zamyšlení nad tím, čí bezpečnost a vůči jakým hrozbám mají vlády na mysli, když mluví o takovýchto bezpečnostních opatřeních. „Bezpečí jejich vlastních obyvatel je pro státy naprosto marginálním zájmem. Tím hlavním je bezpečí jich samotných, jejich soukromé moci, onoho jednoho procenta, které koncentruje ekonomickou moc a které stojí za tím, jak se formuje politika, zákony,“ dodal Chomsky a zároveň položil provokativní otázku, zda by vůbec měly vlády získávat zpravodajské informace o jiných státech.

Hned několikrát sáhl Chomsky po příkladu zahraniční politiky USA vůči Kubě během posledních desítek let. „Spojené státy už padesát let útočí na Kubu, je to velká teroristická válka v podobě ekonomického embarga. Naše ministerstvo spravedlnosti přitom uložilo pokutu deset miliard dolarů francouzské bance, protože údajně porušuje sankce vůči Kubě, které na ni uvalily USA.“ Takové případy ale podle něj mají zůstat běžným občanům utajeny: „Západní propaganda chrání své občany před tím, aby se dozvídali o zločinech svých vlastních vlád.“

03137077.jpeg

Noam Chomsky během debaty hovořil také o aktuální situaci mezi Ukrajinou a Ruskem, o vlivu současných technologií na naši percepci uměleckých děl, o tom, jak by vypadala anarchistická společnost, o právech zvířat, o autoritách, svobodě a volném trhu nebo o námezdní práci jako o pokračování otroctví: „Být součástí systému, kde musíte prodávat své síly, abyste přežili, znamená, že ztrácíte svoji důstojnost, svoji svobodu. V průběhu století se toto stalo zcela samozřejmým. Není to vnímáno jako nespravedlnost. Tento systém útlaku by měl být eliminován.“
Poslechněte si záznam veřejné diskuze s Noamem Chomskym z Olomouce (v angličtině i simultánně tlumočený):

Noam Chomsky patří mezi nejvlivnější veřejné intelektuály současnosti. Už od 60. let tvoří jeho postoje jeden z klíčových kritických pilířů nové levice. Dlouholetý oponent americké zahraniční politiky, radikální zastánce svobody slova, kritik státního kapitalismu i mediálních manipulací – po celá desetiletí jsou Chomského postoje prezentované v rámci přednášek, rozhovorů a knih důležitou součástí podvratného filozofického myšlení o moderní kapitalistické společnosti a stávají se předmětem kontroverzí i polemik.
Ačkoli veřejné poslání kritika ideologií je jistě viditelnější, zásadní přínos Noama Chomského spočívá v oblasti jazykovědy. Jeho gramatické modely položily základní kameny moderní lingvistiky a řadí se k nejvlivnějším teoretickým přístupům k jazyku. Možná právě přesvědčení, že všichni mluvčí sdílí stejné skryté lingvistické struktury, které se neřídí sociokulturními rozdíly, nabízí pojítko několika nesmírně inspirativních tváří Noama Chomského – vědce, filozofa a levicového intelektuála.

autor: Robert Candra
Spustit audio