Rys v mrazáku šéfa mysliveckého sdružení nebo tygří masox: wildlife crime se u nás bagatelizuje

Pavla Říhová pracovala dlouhou u České inspekce životního prostředí, a pak se z praxe přesunula do aplikovaného výzkumu, kde se zaměřuje na rozpracování metod, pomocí kterých lze podobné případy správně prošetřit a pachatele vypátrat.

„Karbofuran je účinný jed, který byl používán jako pesticid. Pro ptáky je desetkrát toxičtější než pro savce. Od roku 2007 je jeho používání v EU zakázáno, ale v zemědělských družstvech zůstaly místy relativně velké zásoby. Dravci jsou pořád považováni za škodnou – jestřábi létají na slepice nebo na holuby, návnady se dávají na norky nebo na vydry. Nejsem si jistá, kdyby lidé věděli, v jakých křečích a jak ošklivě ti dravci umírají, jestli by si to nerozmysleli,“ popisuje Pavla Říhová z Centra environmentálních forenzních věd Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty UK.

Podle dlouholeté bojovnice za spravedlnost v oblasti wildlife crime by bylo za potřebí zřídit speciální útvar policie zaměřený na environmentální kriminalitu. Pod tento široký pojem spadá pašování exotických druhů, pytlačení, špatné nakládání s odpady nebo nelegální těžba.

O otrávených návnadách nebo pytlačení zákonem chráněných druhů se často ví. Horší je pachatele usvědčit. „Například na vesnici se to ví, ale ti lidé vám to neřeknou. Pořád vnímáme udavačství jako něco špatného. Může to také souviset s tím, že environmentální kriminalita nemá prioritu. Poslední dobou se to trochu mění a máme dva pravomocně odsouzené traviče. Většinou padají podmíněné tresty, a to z mého pohledu není dostatečné,“ sdílí své zkušenosti Říhová, která byla součástí tříletého rozplétání rozsáhlé sítě lovců, překupníků a preparátorů v rámci tzv. Operace Lovec.

„Při té akci se zajistily přes dvě stovky zvířat v různém stavu. Dělaly se genetické testy a podařilo se třeba ztotožnit rysa s šumavskou populací. Operace Lovec byla průlomová. Následovala Operace Kameňák, kde byli rysi nalezeni v mrazáku šéfa jednoho z mysliveckých sdružení,“ vypráví Pavla Říhová. Přes Česko ale putují třeba i nosorožčí rohy, slonovina, úhoří monté, nebo různé produkty z tygrů.

Kdo má zájem o larvy úhoře? Kde je nejpokročilejší centrum pro vyšetřování environmentální kriminality? Jaké metody mohou vyšetřovatelé nasadit u případů wildlife crime? Poslechněte si celé Podhoubí.