Interrupce mimo zákon: Co přináší zákazy a omezování práv žen?
I dítě, které ze začátku nechcete, můžete milovat. Ale může to znamenat menší počet dětí v budoucnu, říká socioložka Linda Sokačová. Poslechněte si, co způsobuje restriktivní politika vůči interrupcím
Co se děje, když jsou interrupce postavené mimo zákon? Jak omezování práva na umělé přerušení těhotenství dopadá na zdraví, společenské postavení a životy žen? V páté epizodě série Přerušení mluvíme o dopadech zákazů na životy žen, ale i dětí narozených z vynucených těhotenství.
Nechtěné těhotenství, do kterého je žena nucená okolnostmi nebo svými blízkými, je podle odborníků psychicky náročnější než interrupce. „Vede k vyššímu riziku úzkostných poruch a stresu. To je negativní i do budoucna pro to dítě, protože stres a duševní obtíže v těhotenství mají negativní dopady na vyvíjející se plod,“ říká psycholožka a výzkumnice z Národního ústavu duševního zdraví Kristýna Hrdličková.
Nechtěné těhotenství má zásadní vliv i na děti, které se z nich narodí. Výzkumný zájem o tyto děti má kořeny v socialistickém Československu a byl ve své době přelomový a celosvětově uznávaný. Tým klinických psychologů pod vedením Zdeňka Matějčka a Josefa Langmeiera se v 60. letech minulého století zabýval tím, jak se dětem z nechtěných těhotenství v životě daří.
Poslechněte si, k čemu čeští vědci došli a jak na jejich poznatky navazuje aktuální Turn Away Study z Kalifornské univerzity v San Francisku.
Interrupce v Česku
Pokud chce žena podstoupit umělé přerušení těhotenství (interrupci), musí o to písemně požádat svého gynekologa.
Podstoupit umělé přerušení těhotenství může bez ohledu na svůj věk. Pokud je mladší než 16 let, potřebuje souhlas zákonných zástupců.
Mezi šestnáctým a osmnáctým rokem už těhotná souhlas nepotřebuje, zákonní zástupci ale dostanou vyrozumění.
O interrupci může v Česku požádat jakákoli občanka Evropské unie.
Podmínkou provedení interrupce je, aby těhotenství netrvalo víc než 12 týdnů (tj. 12 týdnů od poslední menstruace) a aby mu nebránily zdravotní důvody.
Těhotenství nelze přerušit dřív než 6 měsíců od poslední interrupce, pokud k tomu nejsou závažné zdravotní důvody. Výjimkou je pouze situace, kdy žena alespoň dvakrát rodila, kdy dovršila 35 let nebo pokud je důvodné podezření, že otěhotněla v důsledku trestné činnosti, která na ní byla spáchána.
Pokud je interrupce nutná ze zdravotních důvodů, tzn. že je ohrožen život nebo zdraví ženy nebo zdravý vývoj plodu, může být umělé přerušení těhotenství provedeno i po 12. týdnu těhotenství.
Umělé přerušení těhotenství na vlastní žádost je zpoplatněno. Cenu výkonu žena zjistí u svého gynekologa nebo ve zdravotnickém zařízení, které interrupci provádí.
Pokud je těhotenství uměle přerušeno ze zdravotních důvodů, hradí jej většinou zdravotní pojišťovna. Relevantní zdravotní důvody shrnuje vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 75/1986 Sb.
Další informace jsou dostupné v zákoně č. 66/1986 Sb., o umělém přerušení těhotenství.
V sérii Přerušení používáme pro větší srozumitelnost binární kategorie muž a žena. Jsme si vědomi toho, že ne každá osoba, které se problematika interrupcí týká, se jako žena identifikuje.
Bára Součková
Barbora Součková je redaktorka a moderátorka, podílí se na publicistickém podcastu Vlna na Radiu Wave a pracuje ve zpravodajství. Vystudovala žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, kde aktuálně pokračuje studiem doktorského programu Mediálních studií. Věnuje se médiím a genderu, válečné fotografii a vizuální komunikaci, o které také na FSV UK přednáší. Od roku 2018 působila v soukromých médiích, součástí Českého rozhlasu je od roku 2022.
Jiří Klečka
Jiří Klečka pracoval 4 roky v zahraniční redakci Českého rozhlasu, kde se věnoval především tématům, jako je politika Evropské unie nebo Blízký východ. Spolupracoval na pořadech jako Zaostřeno, Za obzorem, Svět ve 20 minutách nebo Destinace Brusel. Jako reportér pokrýval dění v Izraeli nebo na Ukrajině. Pracuje také jako zprávař na Rádiu Wave a je součástí týmu Žurnál, který tvoří zpravodajské příspěvky na sociální sítě Radiožurnálu.
Související
-
Nelitují a neriskují. Kdo chodí na interrupce v Česku a jaké jsou jejich bariéry?
Co konkrétně obnáší interrupce v Česku? Jak zákroky reálně probíhají, jaká jsou rizika a jaké překážky ženám omezují přístup k umělým potratům?
-
Právo na interrupci jako základní svoboda. Proč právo volby patří ženám?
Proč mají ženy právo volby? Jakou roli hrají v otázce přerušení těhotenství muži? A jak rozhodování reguluje a kontroluje stát?
-
Roky na mně nebylo nic poznat. Proč lidé s poruchou autistického spektra maskují svou přirozenost?
Představte si, že každý den hrajete roli. Hlídáte si tón hlasu, výraz obličeje, chůzi i gesta. První epizoda série Spektrum se věnuje fenoménu maskování.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
