Ženy s ADHD jedou mateřství na dluh. Ale co pak?
Přibližně polovina rodičů dětí s ADHD má sama poruchu pozornosti. V praxi to znamená, že řada matek i otců pečuje o děti se stejnými obtížemi, jaké celý život řeší u sebe. U žen se ADHD navíc často rozpozná s velkým zpožděním. Někdy až ve chvíli, kdy rodičovství ukáže, že improvizace a všechny kompenzační strategie přestávají stačit. Do hry vstupuje nevyspání, hormonální změny a všudypřítomný tlak na to, že „dobrá máma“ má mít věci pod kontrolou.
„Pořád bereme mateřství jako identitu, zatímco otcovství spíš jako vlastnost,“ říká psychiatrička a psychoterapeutka Jitka Holčapková. Tahle zátěž podle ní nekončí s kojením ani s prvním rokem dítěte. Emoční a regulační práce zůstává dlouhodobě na jednom člověku – nejčastěji na matce. „Vy jste ta primární vazebná osoba, která musí regulovat emoce dítěte. Dítě do tří let nemá zralý mozek na to, aby samo zvládlo emoce nebo spánek, a dospělý mu v tom svůj mozek dočasně půjčuje. Musíte zvládat sebe a zároveň dítě,“ vysvětluje.
Třicetiletá manažerka na fotbalovém stadionu Markéta popisuje mateřství jako stav neustálé bdělosti. Péče o dítě určuje rytmus celého dne a na vlastní potřeby zbývá čím dál méně prostoru. „Na dítě dávám obrovský pozor, ale o to víc se zhoršila moje osobní péče. Permanentně zapomínám na sebe – klidně celý den nejím. Ono to zní hloupě, ale já se tak strašně soustředím na to, aby to dítě bylo najedený, mělo s sebou všechno oblečení, kdyby náhodou bylo horko, zima, všechno. A pak zjistím, že jsem si nevyčistila zuby, za celý den jsem se nenajedla a mrznu v tričku,“ dodává.
Podobný tlak popisuje i třicetiletá fotografka Alex. „Když jsem otěhotněla, měla jsem radost, ale okamžitě jsem cítila hodnocení okolí. Znali mě jako někoho s depresemi a výraznými výkyvy nálad – v jejich očích jsem nepůsobila jako ideální kandidátka na mateřství,“ vzpomíná. „Někdy mě mrzí, že nejsem ta mamka, která má doma napečeno, uklizeno a pořád vymýšlí výlety. Potřebuju pomoc partnera, zapomínám věci a potřebuju, aby na mě někdo neustále dohlížel,“ říká.
Spektrum: ADHD je šestidílná podcastová série, která přináší příběhy mladých lidí s poruchou pozornosti – těch, kteří se ke své diagnóze dostali až v dospělosti. Jak prožívají emoce? S jakými výzvami se potýkají ve škole, v práci nebo ve vztazích? A co rodičovství? Zkušenosti lidí na spektru doplňují komentáře tuzemského odbornictva. Tématem provází novinářka a redaktorka Radia Wave Sarah Abulkasim. Série startuje 11. prosince a nové epizody vycházejí každý čtvrtek. Poslouchej na webu Radia Wave, v aplikaci mujRozhlas a dalších podcastových aplikacích.
Slovník základních pojmů:
ADHD – neurovývojová porucha, která ovlivňuje to, jak mozek řídí pozornost, plánování, emoce a impulzy. Nejde o „nemoc“, ale o neurodivergenci. Spektrum je stejně jako u PAS široké.
Neurodiverzita – koncept, který uznává, že lidský mozek funguje různými způsoby a že žádná varianta není nenormální. Zahrnuje například autismus, ADHD, dyslexii, ale i neurotypické jedince.
Neurodivergentní – označení pro lidi, jejichž mozek funguje jinak než ten „běžný“ (neurotypický). Patří sem lidé s PAS, ADHD nebo jinými neurologickými odlišnostmi.
Neurotypický – označení pro lidi, jejichž mozek funguje tak, jak to společnost považuje za „standardní“. Jinými slovy, není neurodivergentní.
Kdy režim pomáhá – a kdy začíná naopak svírat? Proč mají matky často pocit, že si úlevu musí zasloužit? A kde se v tom všem dá nadechnout? Poslechněte si čtvrtou epizodu podcastové série Spektrum: ADHD.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
