S diagnózou přichází úleva. Co se stane ve chvíli, kdy ADHD někdo pojmenuje nahlas?
Jsem neschopná. Jsem líný. Neplním očekávání. Podobné věty se v téhle sérii opakovaly znovu a znovu. A pro lidi s ADHD nejsou nijak výjimečné. Právě proto může diagnóza přinést obrovskou úlevu a odpověď na celoživotní otázku: Co je se mnou špatně? Jenže tahle odpověď často přichází pozdě. U řady lidí se ADHD pojmenuje až v dospělosti – a někteří se k odbornému vyšetření nedostanou vůbec.
U Anny-Marie přichází diagnóza v době, kdy se jí hroutí vztah a psychická stabilita. Po těžkém rozchodu, v hodně křehkém období, se snaží pochopit, co se s ní děje. Sahá proto po vysvětlení, které má nejblíž – po nálepce hraniční poruchy osobnosti, kterou slyšela od bývalého partnera.
Jana naopak své ADHD dlouho maskovala výkonem a perfekcionismem. „Doteď musím samu sebe přesvědčovat, že nejsem jenom líná,“ říká. Diagnóza pro ni neznamenala zázračné řešení, ale zásadní posun ve vztahu k sobě samé. „Začala jsem trochu obrušovat hrany a přestala se trestat za to, že mě věci často stojí víc energie než ostatní,“ dodává.
Porucha pozornosti má silnou genetickou složku. I proto se řada dospělých dostane k vlastní diagnóze až ve chvíli, kdy je diagnostikováno jejich dítě. Při snaze porozumět jeho chování v něm začnou nečekaně rozpoznávat i to své. „Je to vlastně takový klasický příběh – najednou mi docvaklo, že se v tom popisu až podezřele moc vidím. A pak už jsem se z toho tématu nedokázal vyhrabat, jak mi přišlo strašně zajímavý, což bylo samo o sobě docela vypovídající,“ vzpomíná Hugo.
Psychiatrička a psychoterapeutka Jitka Holčapková v závěru epizody připomíná, že pozdní diagnóza není jen otázkou medicíny, ale i prostředí, do kterého se člověk narodí. „ADHD je takový amplifikátor podmínek, které už máme,“ říká. Zároveň zpochybňuje samotný jazyk, kterým o diagnóze mluvíme: „Existuje spousta přístupů, které říkají, že ADHD není porucha, ale varianta normy.“
Spektrum: ADHD je šestidílná podcastová série, která přináší příběhy mladých lidí s poruchou pozornosti – těch, kteří se ke své diagnóze dostali až v dospělosti. Jak prožívají emoce? S jakými výzvami se potýkají ve škole, v práci nebo ve vztazích? A co rodičovství? Zkušenosti lidí na spektru doplňují komentáře tuzemského odbornictva. Tématem provází novinářka a redaktorka Radia Wave Sarah Abulkasim. Série startuje 11. prosince a nové epizody vycházejí každý čtvrtek. Poslouchej na webu Radia Wave, v aplikaci mujRozhlas a dalších podcastových aplikacích.
Slovník základních pojmů:
ADHD – neurovývojová porucha, která ovlivňuje to, jak mozek řídí pozornost, plánování, emoce a impulzy. Nejde o „nemoc“, ale o neurodivergenci. Spektrum je stejně jako u PAS široké.
Neurodiverzita – koncept, který uznává, že lidský mozek funguje různými způsoby a že žádná varianta není nenormální. Zahrnuje například autismus, ADHD, dyslexii, ale i neurotypické jedince.
Neurodivergentní – označení pro lidi, jejichž mozek funguje jinak než ten „běžný“ (neurotypický). Patří sem lidé s PAS, ADHD nebo jinými neurologickými odlišnostmi.
Neurotypický – označení pro lidi, jejichž mozek funguje tak, jak to společnost považuje za „standardní“. Jinými slovy, není neurodivergentní.
Co se stane ve chvíli, kdy ADHD někdo pojmenuje nahlas? Poslechněte si závěrečnou epizodu podcastové série Spektrum: ADHD.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
