I myslivci ateisté uctívají sv. Huberta. S religionistkou Olgou Čejkovou o myslivosti

Olga Čejková se o téma myslivosti začala více zajímat až díky své disertační práci. Z počátku proto neměla o této subkultuře příliš velké znalosti. „Když jsem se pokoušela o první rozhovory s myslivci, tak jsem se nedostávala do takové hloubky, do jaké jsem potřebovala,“ popisuje Olga počáteční potíže. Právě proto se ale rozhodla, že sama absolvuje myslivecký kurz a dnes je držitelkou prvního loveckého lístku.

Myslivost a religiozitu si možná mnoho lidí automaticky nespojí. Podle Olgy ale sami myslivci otázkami překvapeni nebyli. „Oni často říkali, že se ptám na věci, které jsou pro ně přirozenou součástí toho, co žijí, ale že je nenapadlo o tom přemýšlet v tomto kontextu.“

Během svého výzkumu Olga narazila na silně rituální nebo vyložené duchovní prvky. Jako příklad rituálu uvádí pocty ulovené zvěři. „U býložravců máte například zvyk posledního hryzu. To znamená, že dostanou do úst něco z okolí, kde bylo zvíře uloveno a co by teoreticky mohlo žrát.“ Po zabití zvířete myslivec rozjímá nad uloveným kusem. „Myslivec u toho přemýšlí o tom, že vzal zvířeti život a rekapituluje, jestli to bylo provedeno eticky a jestli je s tím sám srovnán,“ popisuje Olga.

Z historických tradic, které měly zajistit úspěch v lovu do dnes přetrvalo například schovávání knoflíku z první uniformy, zákaz vracení se pro zapomenuté věci při lovu, nebo silná úcta ke sv. Hubertovi. „Nepotkala jsem se s myslivcem, který by se neidentifikoval se sv. Hubertem. Řada z nich ale měla problém s křesťanstvím nebo náboženským institucím,“ přibližuje Olga.

Co je to kloboukomluva a jak si díky ní ženy volí gender? Jak probíhá rituál pasování na lovce? A co je to myslivecký soud? Poslouchejte Hergot!