Lupiči za časů covidu. Jak Poberta šlohnul žánr heist komedie a přečůral i dva prokurátory
Aleš, Tomák a Vítek se sešli v proskleném studiu Radia Wave, aby probrali, zda je horší být mladým oblastním prokurátorem za stalinismu či obdobně starým lapkou v moravské Strážnici za časů covidu. Zatímco Sergej Loznica vykreslil jeden z nejmrazivějších portrétů totalitarismu, debutující Ondřej Hudeček vzkřísil víru v to, že u nás může vzniknout sebevědomý žánrový film.
Režisér Ondřej Hudeček za krátkometrážního Furianta získal cenu za režii na festivalu Sundance. Poté natočil strhující dokument o hokeji Pásky z Nagana. A svým očekávaným celovečerním hraným debutem Poberta dokázal, že je u nás možné vytvořit ryze autorskou, přitom v jádru lidovou lupičskou komedii z moravské Strážnice, kde všichni mluví slovácky, dějem provází vypravěč Čmaňa a není to průšvih. Naopak. Tomák se při snaze popsat tento nenápadný žánrový skvost málem dojal, při výčtu kladů této filmové diagnózy české mentality za časů covidu si však tak živě vybavil doby, kdy se nosily roušky, že zůstal u konce s dechem.
Lapat po dechu donutily trojici moderátorů i Dva prokurátoři. Ukrajinský filmař Sergej Loznica své drama ze stalinistického Ruska zasadil do roku 1937 a s precizností matematika narýsoval přesnou mapu mechanismů stalinistických čistek. Žádné morální drama, spíš koridorový horor, v němž je lapen protagonista prodírající se různými typy institucí. Cesta ke zkáze je tu neodvratná, od začátku zřejmá a přesto nám snímek celou dobu dává plané naděje. Prudce analytický průzkum sovětské mentality, snímek plný lidí, co zrůdně dlouho civí do prostoru. Tak jako Aleš, Vítek i Tomák.
Kdo je největší Válečné monstrum? Jak si představuje tajného agenta brazilský intelektuál? Je Nevěsta s vykřičníkem, nebo v uvozovkách? Proč Aleš stále sleduje reality show Love is Blind?
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
