Mezi upřímností a nadsázkou. Postironie nabourává iluze sociálních sítí

„Principy postironie jsou v popkultuře důležitým hybným momentem už minimálně dekádu. Velká část takzvaného mileniálského popu po roce 2009-2010 pracovala s nějakým odstupem od vážnosti, dnes to jen dostává jiné podoby a postupy,“ vysvětluje Kucharský.

Právě sociální sítě podle něj tenhle posun výrazně urychlují. „Sociální sítě fungují na principu iluze reality. Jejich obsah má působit jako odraz skutečného života, i když je z velké části stylizovaný. Tohle všichni nějak tušíme, ale nevnímáme to vědomě. Postironická tvorba tyhle principy nasvěcuje, a zároveň člověka na chvíli přiměje přemýšlet o tom, co vlastně sleduje,“ dodává.

A jak se práce s postironií promítá do procesu vlastní tvorby? Adina Šulcová popisuje, že jí je bližší zůstávat v pozadí jako „záhadný“ autor. „Vytvářím postavy, které mají svoje názory a fungují samy za sebe. Nedává mi smysl projektovat do nich samu sebe. Spíš mě baví brát věci zvenku a nějak je přetvářet,“ říká.

Součástí je zároveň neustálé testování hranice mezi tím, co ještě funguje, a co už sklouzává spíš k trapnosti. „Na začátku jsem si hodně hlídal, kam až můžu jít, a říkal jsem si, že některé věci už jsou za hranou. Jenže postupně se ta hranice posouvá… A když se na to dívám zpětně, říkám si, že jsem ji vlastně dávno překročil,” říká Mat213.

Proč nás odstup od vážnosti tolik láká? Jaký podíl na tom mají sociální sítě? A může postironie fungovat jako forma odporu? Poslechněte si nový díl pořadu Hotspot.