Malý robot dobyl svět bez jediného slova. Machinarium utužilo základy české nezávislé scény

Příběh malého robota Josefa, který se snaží zachránit svou milovanou Bertu a zároveň celé město, přitom dokázal něco, co by se na papíře mohlo zdát jako značný handicap. Machinarium téměř nepotřebuje slova. Místo dlouhých dialogů a vysvětlování spoléhá na animace, drobná gesta, bubliny s obrázky a na představivost.

V první části se podíváme na vznik hry i samotné Amanity. Jak se rodil její charakteristický ručně kreslený výtvarný styl? Proč se tvůrci rozhodli pro vyprávění bez klasického textu? A jak důležitou roli při vývoji sehrála hudba Tomáše Dvořáka alias Floexe, bez níž by zřejmě toulání melancholickým světem plným šroubků, potrubí a rezavého železa nikdy nebylo tak podmanivé?

Pak samozřejmě přijde na řadu rozprava, v níž se Jarda, Lukáš a Šárka pokusí zjistit, jak Machinarium obstálo po letech. Funguje jeho specifická atmosféra pořád stejně dobře? A čím vlastně tahle na první pohled nenápadná hra dokázala oslovit publikum po celém světě a stát se jedním ze symbolů české nezávislé tvorby?

Nebyl by to ale SideQuest, kdyby na konci nedošlo na soutěžení. Moderátorská trojice proto opráší znalosti nejen o Machinariu, ale také o dalších výletech Amanity do světů plných podivných bytostí a ještě podivnějších problémů. Jak dobře znají Samorost a kdo si bude pamatovat víc o hrách, tvůrcích a oceněních?

Jak se české hře bez jediného pořádného dialogu podařilo promluvit k milionům lidí? A co nám může Machinarium i po sedmnácti letech říct o síle minimalismu? Poslechněte si třetí díl letního SideQuestu.