Noiseová alchymie pardubického obsedante! na disketě nebo cédéčku

28. listopad 2014
03260393.jpeg

Pokud se ve městě nic neděje nebo vám hudba servírovaná místními kluby nesedí, zbývá vám buď propadnout zoufalství, nebo vytvořit si kulturu podle svých měřítek. Jedním z těch, kteří jenom nenadávají, jak je všechno složité, je Martin Šafář z DIY labelu obsedante!, jehož prostřednictvím přes tři roky vydává nahrávky experimentálního jazzu nebo noiseu, a na vlastní pěst dělá koncerty. Stačí mu k tomu odhodlání, dva kazeťáky a disketovka.

„Ještě předtím jsem měl takový malý label Meziprostor, kde jsem hodně dělal i svoje noiseové věci, a obsedante! mělo být zaměřené víc doširoka na materiály ostatních lidí,“ říká Martin, kterého jsme nezastihli doma při ničem jiném než řezání obalů na kazety. Se svým projektem Paregorik vydal už několik nahrávek na kazetách nebo cédéčkách v malých nákladech, po nějaké době ale chtěl pomáhat k vlastním releasům i ostatním: „To byl první impuls a pak taky taková čistá láska k DIY, od které se odvíjelo všechno dál – co je doteď možné, si dělám sám nebo za spolupráce kamarádů.“

Nebojí se oslovit i některé kapely bez předchozího kontaktu, většinou ale spolupráce vzniká spontánně během koncertů, které odehrává se svou power violence kapelou Klutz nebo je sám pořádá. Postupem času se dal dohromady s kamarádem Honzinem z DIY dílny Swamper a začali dělat nejčastěji fastcoreové koncerty. Společně mají za sebou taky dva ročníky venkovních koncertů kousek od Pardubic. Jsou tam takové bunkry v lese, kam jsme s agregátem vytáhli nějaké kapely,“ vysvětluje Martin a vzpomíná na poslední Bunkr, kde hráli třeba pardubičtí Lionel Dixit: „Ten největší zážitek byl, když jsme potom zhasli všechna světla, nechali jsme jenom hořet ohníček. Byly tam vidět jenom siluety lidí a ten bunkr působil až oltářně.“

03206903.jpeg

Martin má široký hudební záběr – od raného jazzu se dostal k Johnu Zornovi, odkud přeskočil k noiseu až k power violence a undergroundovému politickému hip hopu: „Jazz je pro mě hodně inspirující, poslední dobou hlavně Sun Ra, to je taková studnice.“ Všechno tohle se odráží i v tom, co na obsedante! vychází – ať je to nedávná nahrávka jazz-grindového projektu Massola z Ostravy, nebo plánovaná kazeta záznamu živého vystoupení noiseového freejazzového kytaristy Nicka Millevoie s experimentátory Dead Neanderthals. „Je to takové částečné naplnění obsedante!. Vždycky jsem tam chtěl s jazzem pracovat, a když je to na takové úrovni, kde je pokaždé v jiné škatulce, tak je to úplně parádní,“ dodává skromně.

Zároveň ho to ale pořád táhne k noiseu, jako platforma mu v tomhle případě slouží sublabel obsedante! s názvem Compulsive Covenant Club zaměřený výhradně na noise, power electronics a dark ambient. Pokud má podle některých současný boom kazet omezovat hudbu na pouhý fetiš, diskety, které využívá Martin, už působí jako nepoužitelný odpad. Přesto fungují v zahraničí disketové labely, jako např. Diskette Etikette Rekords nebo Floppy Kick, protože grindcoreové nebo power violence sypačky málokdy přesáhnou minutu, a dnes zapomenutý počítačový formát s malou pamětí tak může fungovat jako nosič.

03260404.jpeg

Ke mně se shodou okolností dostala usb disketová mechanika, takže si můžu v pohodě na počítači přehrát diskety přes tohle zařízení, hlavně proto jsem se do toho pustil,“ vysvětluje Martin, který měl docela štěstí, protože na internetovém bazaru koupil za pár kaček 120 prázdných disket, a odhodlaně říká: „Určitě v tom budu pokračovat, je to sranda, no.“ Stejně to má s obsedante!.

Další články autora