Nová studie odhaluje, že nevidomí si pamatují řeč a jazyk lépe než vidící lidé

2. květen 2022

Vědci tvrdí, že nevidomí používají jazyk jako mentální nástroj k zapamatování informací. Schopnost člověka vidět ovšem nehraje žádnou roli v tom, jak si pamatuje zvukové efekty. Vyplývá to z nové studie Univerzity Johnse Hopkinse v Kalifornii.

„Zajímavé je, že se tato přednost u nevidomých lidí projevila pouze v rámci verbální paměti,“ uvádí autorka Marina Bedny, docentka psychologie a mozkových věd, jejíž práce pravidelně srovnávají mozky nevidomých a vidoucích jedinců. „Slepí lidé mohou používat jazyk jako mentální nástroj k zapamatování informací,“ doplnila.

Výzkumníci podle webu Neuroscience News provedli dva testy paměti s 20 nevidomými dospělými a 22 vidoucími se zavázanýma očima. Zajímalo je, jestli nevidomí účastníci překonají ty vidoucí při zapamatování mluveného slova. Nejprve účastníci poslouchali sérii čtených písmen. Následovala buď stejná série, nebo mírně upravená, kde bylo písmeno buď nahrazeno, nebo umístěno na nesprávnou pozici. Účastníci měli posoudit, jestli je druhá série písmen stejná jako první.

Jak výzkumníci očekávali, nevidomí účastníci překonali ty vidící, pokud jde o zapamatování řeči. Výsledky z další testovací fáze, která vyžadovala řešení matematických rovnic a vybavování si písmen, předpoklady vědců ještě potvrdily. Nevidomí účastníci si opět pamatovali více písmen než vidoucí, přestože byli mentálně nuceni k multitaskingu.

„Nevidomí lidé každodenně používají paměť mnohem víc k zapamatování si věcí, zatímco vidoucí se mohou při vybavování informací spolehnout na vizuální vodítka,“ říká Karen Arcos, hlavní autorka a nevidomá postdoktorandka na University of California v Santa Cruz.

V další experimentální fázi účastníci poslouchali dva proudy zvukových efektů a měli říct, jestli se shodují. Vědci použili místo každodenních zvuků efekty jako tóny a vysoká pípnutí, aby zajistili, že zvuky nelze označit slovy. Při tomto úkolu se nevidomí a vidící lidé projevili v podstatě stejně.

„Použitím nesmyslných zvukových efektů jsme zabránili účastníkům používat k jejich zapamatování jazyk, což snížilo obvyklou paměťovou výhodu nevidomých lidí,“ popisuje docentka Bedny. Teď se snaží prozkoumat, co umožňuje nevidomým předčit vidoucí v zapamatování slov, písmen a čísel. Kromě toho plánuje prostudovat, jak vizuální kůra přispívá ke zlepšení řečové a jazykové paměti u lidí, kteří se narodí jako nevidomí.

autor: Liv Boková
Spustit audio
  • Kolín rozšíří psí útulek o výběh pro hospodářská zvířata

    5. říjen 2022
    ovce
    Útulek pro hospodářská zvířata vznikne u psího útulku za lesoparkem v Borkách. Sloužit bude například pro zakrslé kozy a ovce, postupně by se měl ale rozrůst i o další zvířata. Podle serveru Ekolist se záměr rozšířit útulek o hospodářská zvířata objevil už před několika lety. Celý proces ale zdržela pandemie koronaviru a nepříznivá situace na trhu se stavebními materiály.

    Společnost Environmental Building by měla výběh začít stavět na jaře. Součástí bude oplocení, technické zázemí a přístupová cesta. V areálu vznikne i chlívek, šplhací prvky, objekt na skladování sena a slámy. Hlavním stavebním materiálem bude dřevo. Společnost výběh postaví za 2,4 milionu korun bez DPH. Město firmu vybralo až ve druhém kole, do prvního se totiž podle Ekolistu nikdo nepřihlásil.

    Hospodářská zvířata budou mít na starost zaměstnanci psího útulku, se kterým bude minizoo sousedit. Psí útulek pojme až 24 psů a zřizuje ho město od roku 2001. Na jeho provoz lidé přispívají materiálními dary.

  • Ruský soud udělil pokutu TikToku kvůli propagaci homosexuality

    5. říjen 2022
    LGBT vlajka

    Moskevský soud po čínské sociální síti požaduje tři miliony rublů, to je v přepočtu jeden milion tři sta tisíc korun. Podle ruského soudu se TikTok provinil neodstraňováním příspěvků souvisejících s LGBTQ+ tématikou. Informuje o tom britský server Independent.

    Soud tak vyhověl stížnosti ruského telekomunikačního regulátora Roskomnadzor. Podle úřadu TikTok umožňuje sdílení videí, která porušují ruské zákony, protože propagují „LGBT, radikální feminismus a pokřivený pohled na tradiční sexuální vztahy“.

    „Na rozdíl od Západu Rusové nikdy nepřestanou milovat svoji zemi, víru a tradiční hodnoty,“ řekl ruský prezident Vladimir Putin minulý týden při příležitosti anexe čtyř ukrajinských oblastí. Právě obranou tradičních hodnot ruský režim obhajuje potlačování práv sexuálních menšin.

    V roce 2013 přijalo Rusko zákony zakazující takzvanou propagaci homosexuality, čímž v zemi de facto zakázalo jakékoliv snahy o emancipaci členů LGBTQ+ komunity.

    Kromě TikToku pokutoval ruský soud také streamovací platformu Twitch vlastněnou americkou společností Amazon. Kvůli tomu, že platforma nesmazala rozhovor s poradcem ukrajinského prezidenta Oleksijem Arestovyčem, má zaplatit pokutu čtyři miliony rublů, v přepočtu necelé dva miliony korun.

    Soud podle serveru Euronews uvedl, že rozhovor obsahuje falešné informace. Server připomíná, že Twitch dostal v Rusku letos pokutu už podruhé, a to rovněž za rozhovor s Arestovyčem. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu udělily ruské soudy zahraničním společnostem několik pokut. Patří mezi ně například služba WhatsApp, sociální síť Snapchat nebo server Wikipedia.

  • Nový Zéland má problém. Produkuje příliš mnoho medu

    5. říjen 2022
    včely, plástev, med, včelař

    V posledních pěti letech poptávka po tradičním novozélandském medu rostla. Vše umocnila pandemie koronaviru, která ceny medu mānuka vyhnala nahoru a na Novém Zélandu vyvolala medovou horečku. Podle britského serveru Guardian teď ale poptávka klesá a země se doslova topí v medu.

    Ostrov má teď v zásobách až 30 tisíc tun medu. Za rok se ale obvykle prodá maximálně 13 tisíc tun. Šéfka včelařské organizace Apiculture New Zealand Karin Kos uvedla, že zásoby pomohla vytvořit mimořádně bohatá sezóna 2020 a zájem o domácí med podpořený pandemií koronaviru. „V roce 2020 byla úroda obrovská, sklidili jsme asi 27 tisíc tun medu, průměr je přitom 19 tisíc,“ říká Kos.

    Ministerstvo průmyslu uvedlo, že během pandemie navíc vzrostla poptávka po zdravých potravinách. Z Nového Zélandu se podařilo vyvézt med v hodnotě 482 milionu dolarů, to je v přepočtu skoro 12 miliard korun. Tyto hodnoty se ale podle ministerstva nepodaří udržet a export může klesnout až o 15 %.

    Na cenu medu mānuka to nemá větší vliv, v průměru se teď prodává zhruba o 10 % levněji. Menší poptávku ale pociťují zejména novozélandští včelaři. Ti prodávají med až o polovinu levněji, protože velcí odběratelé, kteří by jej normálně nakupovali, se zbavují svých skladových zásob.

    Během posledních dvou let počty včelstev klesly asi na 720 tisíc. „Očekáváme, že jejich počet ještě klesne. Optimální by bylo asi 600 tisíc včelstev,“ uvádí Kos z Apiculture New Zealand. „Včelaři už dělali všechno, co mohli, aby snížili náklady, nevím, jestli můžou udělat ještě něco dalšího,“ dodává ředitelka organizace.

  • Bohaté celebrity v LA plýtvají vodou. Město jim začíná omezovat dodávky

    4. říjen 2022
    Kim Kardashian a mnoha dalším americkým celebritám hrozí kvůli plýtvání vodou instalace omezovače průtoku

    Los Angeles prožívá historické sucho. To ale některým jeho obyvatelům nebrání v tom udržovat svoje trávníky a okrasné zahrady dobře zalévané. Podle britského serveru Guardian s vodou nešetrně zachází hlavně celebrity a známé osobnosti. Místní úřady tak radikálně zakročily a bohaté teď drží na uzdě díky takzvanému omezovači průtoku.

    Jedná se o malý kovový disk, který lze během několika minut nainstalovat do potrubí a výrazně zpomalit průtok vody. Podle záznamů vodárenských společností, které prověřil britský server Guardian, byla vychytávka nainstalována třeba komiku Kevinu Hartovi, rapperovi The Gameovi nebo bývalému partnerovi Kourtney Kardashianové Scottu Disickovi.

    Na seznamu porušovatelů opatření proti suchu jsou i adresy spojené s hvězdami, jako je Madonna, Sylvester Stallone nebo Kim Kardashianová. Brzy by se tak malý kovový disk mohl ocitnout i v jejich potrubí.

    Pro vodohospodářské úřady i město Los Angeles není omezování vody slavným osobnostem jen pouhou snahou o zmírnění dopadů sucha v Kalifornii. Je to také experiment prokazující fakt, že superbohatí se nedrží stejných norem jako běžní lidé, a to ani v případech, kdy jde o environmentální krizi.

    V letošním roce, kdy se prohloubilo desetiletí trvající kalifornské sucho, vydaly úřady po celém státě povinná omezení vymáhaná pokutami. Zákazníci některých vodárenských okrsků, jak je třeba Las Virgenes, kde bydlí řada celebrit, ale pravidla často porušují dál, protože je pro ně výše pokut příliš nízká.

  • K hranicím konzervativních států USA bude jezdit mobilní interrupční klinika

    4. říjen 2022
    Pochod na podporu aktivit organizace Planned Parenting

    Americká organizace Planned Parenthood chce pomoct těhotným ženám ve státech, které nyní interrupce zakazují. Aby za zákrokem nemusely cestovat, otevře v Illinois první mobilní interrupční kliniku. „Naším cílem je zkrátit stovky kilometrů, které nyní musí lidé urazit, aby se jim dostalo péče a vyjít jim vstříc tam, kde jsou,“ řekla v rozhovoru pro americké NPR Yamelsie Rodriguezová z Planned Parenthood, která má na starost část státu Missouri, kde jsou interrupce zakázané.

    Mobilní klinika začne poskytovat konzultace a vydávat interrupční pilulky ještě letos. Působit bude na území státu Illinois. Tam je umělé přerušení těhotenství sice nadále legální, ale pro zdravotníky bude jednodušší vyjíždět k hranicím států, kde jejich občané volný přístup k interrupcím nemají.

    Obytný vůz, kde se zdravotníci chystají pomáhat lidem převážně z amerického středozápadu a jihu, bude obsahovat malou čekárnu, laboratoř a dvě vyšetřovny. Zpočátku bude poskytovat medikamentózní interrupce až do 11. týdne těhotenství. Od příštího roku by tam pak mohlo být možné podstoupit i chirurgické přerušení těhotenství.

    Planned Parenthood se teď snaží určit nejlepší trasy pro mobilní kliniku. Organizace zjišťuje, odkud pacienti přicházejí, a hledá zdravotnická zařízení, kostely a další místa jako potenciální zastávky. Později by mohlo mobilních jednotek vyjíždět víc, dodává National Public Radio.

  • Australská vláda chce zmezit vyhynutí 110 ohrožených zvířat, ochránci přírody to kritizují

    4. říjen 2022
    Australská ministryně životního prostředí a vodního hospodářství Tanya Pliberseková

    Austrálie představila plán, jak zpomalit vymírání a zachránit 110 druhů ohrožených zvířat. Do deseti let má také ochránit celkem 20 míst v zemi, půjde o 50 milionů hektarů pevniny i mořské oblasti.

    Ministryně životního prostředí a vodního hospodářství Tanya Pliberseková uvedla, že vláda stanovuje „nejvyšší cíle, jaké jsme kdy viděli“, aby se pokusila zvrátit přírodní krizi, kterou mimo jiné zdokumentovala letošní zpráva o stavu životního prostředí. Informuje o tom britský Guardian.

    Ochránci přírody plán uvítali. Nelíbí se jim ale fakt, že podle nové strategie si vláda vybírá, která zvířata bude prioritně chránit, když podle vnitrostátních zákonů jich jsou na seznamu ohrožených druhů až dva tisíce.

    Australská vláda v odpovědi na tuto kritiku reagovala s tím, že do konce roku plán přezkoumá a na program záchrany původních druhů vyčlenila přes 224 milionů dolarů. Podle vědců by ale k řešení krize vymírání australských ohrožených druhů bylo potřeba skoro 1,7 miliardy dolarů ročně.

  • Dvě pětiny Britů plýtvají jídlem, protože už na něj nemají chuť, ukázal průzkum

    3. říjen 2022
    Plýtvání jídlem

    Alespoň jednou týdně vyhazuje nesnězené potraviny až 81 procent Britů. Ukázal to průzkum mezi dvěma tisíci respondenty, který publikoval server Independent. Mezi nejčastější jídlo, kterým plýtvají, patří kromě chleba, banánů a salátu i mléko, okurky nebo brambory. Tento zlozvyk je může vyjít na více než 25 liber měsíčně, v přepočtu tedy 700 korun.

    Téměř 37 procent respondentů uvedlo, že na potraviny zapomněli, dokud se nezkazily. Dalších 21 procent lidí mělo problém spotřebovat všechny suroviny, které koupili ve výhodném vícečetném balení. Dvě třetiny oslovených Britů mají problém ze zbytků uvařit nové jídlo, a až 39 procent lidí prohlásilo, že potraviny vyhodili rovnou do koše, protože už neměli chuť je jíst.

    I přes tyto výsledky 98 procent respondentů uvedlo, že jim není lhostejný problém plýtvání potravinami. Více než čtvrtina lidí by chtěla spotřebovat všechno jídlo, co si nakoupí, a nemít žádný nadbytečný odpad.

    Z průzkumu také vyplynulo, že čtvrtina těch, kteří mrhají potravinami, vyhazuje věci dvakrát týdně, což představuje 1,1 kilogramu jídla nebo odhadem téměř 27 liber měsíčně. Skoro polovina oslovených se ale cítí provinile, že tolik plýtvá, přičemž největšími důvody pro změnu byly úspora peněz a starost o životní prostředí.

  • Virální vylévání kýblů s ledem pomohlo k vývoji léku proti ALS

    3. říjen 2022
    Výzva Ice Bucket Challenge zasáhla celý svět

    V roce 2014 zaplavila internet videa, kde si lidé na hlavu vylévali kýbl plný ledové vody. V rámci takzvané Ice Bucket Challenge každý vždy nominoval někoho ze svých známých nebo přátel, kdo se měl výzvy zúčastnit jako další. Kbelíky s vodou a zmáčení lidé neznamenali jen internetový virál, ale také výrazný přínos pro svět výzkumu v boji proti amyotrofické laterální skleróze. Na svém webu o tom píše americké NPR.

    ALS Association, která pomáhá lidem s amyotrofickou laterální sklerózou a financuje její globální výzkum, uvedla, že až 2,2 milionu dolarů z prostředků, které byly vybrány díky výzvě Ice Bucket Challenge, šly na financování vývoje a testování nového léku. Ten smrtelné neurodegenerativní onemocnění zpomaluje.

    Lék nedávno schválený americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv ale není jediným, který z „ledové“ výzvy těží. Vybráno v ní bylo více než 115 milionů dolarů a Asociace ALS uvedla, že peníze šly na 130 výzkumných projektů ve 12 různých zemích a také 40 potenciálních léků, které jsou ve vývoji, uzavírá téma National Public Radio.

  • Bodyshaming existuje i ve virtuálních světech. Někteří hráči online her uráží avatary

    3. říjen 2022
    avatar metaverse

    Virtuální svět dává hráčům naprostou volnost v tom, jak budou jejich avatary vypadat. Standardy krásy se ale podle webu americké televize CNN promítají i do něj. Někteří uživatelé na sebe verbálně útočí jen kvůli vizáži jejich virtuálních postav. Urážlivé poznámky a nevhodné komentáře si často vyslouží tzv. plus size avatary nebo postavy bez svalů a sexy oblečení.

    Debatu vyvolal skandál, který se stal na online platformě Second Life už v roce 2017. Herní módní značka tu ve svém virtuálním obchodě prodávala digitální oblečení pro štíhlé avatary. Modelky na sobě měly croptopy s nápisy jako „žádné tlustoprdky“ nebo „žádné tlusťošky“. To část komunity Second Life pobouřilo a do virtuálního obchodu začaly na protest přicházet avatary plnější postavy s transparenty propagující body pozitivitu.

    Podle spisovatele a dlouholetého uživatele online platformy Second Life Wagnera Jamese Aua se s vývojem techniky mění i nároky, které hráči na avatary mají a to mezi nimi vyvolává negativní vztahy a konflikty. „Lidé říkají: ‚Můžeš být čímkoli. Můžeš být tak moc krásná, jak jenom chceš, tak proč sis vybrala být tlustá?“ řekl vysvětlil CNN uvažování hráčů virtuální hry Second Life, jež funguje už skoro dvacet let.

    Na to, jak velkou váhu může „virtuální krása“ mít, upozorňuje i studie The Business of Fashion z minulého roku. Podle ní přibližně 70 procent amerických spotřebitelů generací X až Z považuje svojí digitální identitu za důležitou. Tím, že platformy čím dál víc dávají lidem možnost přesně se ztvárnit, ale zároveň otevírají dveře šikaně, obtěžování nebo dokonce rasismu. Tedy problémům, které se odehrávají v reálném životě, pokud člověk neodpovídá převládajícím standardům krásy.