Nové čisticí zařízení by mohlo zbavit Tichý oceán plastů

21. říjen 2021

Nové zařízení minulý týden úspěšně odvezlo 10 tun odpadu z Tichého oceánu. Technologie, kterou používá, by potenciálně mohla být schopná oceán postupně kompletně vyčistit.

Jak upozorňuje Inhabitat, úspěšný experiment se připravoval velmi dlouhou dobu. Boyan Slat, v současnosti sedmadvacetiletý nizozemský vynálezce, zakladatel a ředitel společnosti The Ocean Cleanup, jejímž cílem je odstraňování plastových odpadů ze světových oceánů pomocí plovoucích norných stěn, měl údajně plán na vyčištění oceánů už v osmnácti.

Nezisková organizace si stanovila impozantní cíl: do roku 2040 odstranit z oceánů devadesát procent plovoucích plastů. V roce 2018 uvedla na trh své první zařízení na jejich zachytávání. Tehdy ale nebyla úspěšná, protože se velmi brzy rozlomilo. Model z roku 2019 byl už o něco lepší, ale stále nedokázal splnit stanovený úkol.

Loni v létě společnost Ocean Cleanup postavila obrovskou plovoucí bariéru ve tvaru písmene U, která směřuje odpadky do dlouhé plovoucí sítě. Tým, který na testovacím čištění pracoval, zařízení pojmenoval Jenny. Každých několik týdnů se síť naplní plastem, posádka ji vytáhne a vyprázdní do nádoby na odpadky, poté ji znovu připojí a vyšle sbírat další harampádí. Plast se poté dopraví na břeh, kde je recyklován.

Jedna taková Jenny dokáže pojmout přes 10 tisíc kilogramů plastu. Slat si myslí, že pokud by jich zapojili deset, do pěti let by mohli zlikvidovat polovinu takzvané Velké tichomořské odpadkové skvrny, tedy místa, kde je v severním tichomořském koloběhu velmi vysoká koncentrace oceánského odpadu.

Ne všichni ale sdílí jeho nadšení. Zvláště když spočítají náklady na tankování lodí. „Jakmile se plast dostane na otevřené moře, je akce finančně velmi náročná. Spotřeba fosilních paliv nutných k tomu, aby se zařízení dostalo zpátky, je opravdu vysoká,“ říká Miriam Goldstein, ředitelka oceánské politiky think-tanku Center for American Progress.

Slat už projektu zasvětil téměř deset let života a neztrácí naději. Na Twitteru napsal: „Je ještě spousta věcí, které se musí doladit. Ale jedno víme už teď: pokud nasadíme menší flotilu těchto zařízení, dokážeme mořský plastový odpad vyčistit.“

autor: Liv Boková
Spustit audio
  • Sexuální pracovnictvo v Belgii bude mít nově nárok na důchod nebo na zdravotní pojištění

    3. prosinec 2024
    Belgie

    Belgie dala jako první země na světě pracovní práva sexuálním pracovníkům a pracovnicím. Ti teď budou mít nárok na mateřskou dovolenou, nemocenskou nebo důchody.

    Zákon jim také garantuje základní práva včetně možnosti odmítnout klienta, nastavit si podmínky služeb a kdykoliv přestat s právě poskytovanými sexuálními službami.

    „Jsem teď velmi hrdou sexuální pracovnicí,“ řekla na sociálních sítích Mel Meliciousss, která je členkou belgických odborů sexuálních pracovníků a pracovnic. „Lidé, kteří jsou součástí tohoto průmyslu, budou mít mnohem lepší ochranu a ti, kteří se k nám teprve mají v plánu přidat, budou vědět, jaká mají práva,“ dodala Meliciousss.

    Nabízení sexuálních služeb nebo přijetí platby za ně nebylo v Belgii podle amerického serveru NPR nelegální. Zákon ale postihoval provozovatele zařízení, kde sexuální pracovnictvo nabízelo své služby, a třetí strany podporující tyto služby mohly být obviněné z kuplířství.

    V roce 2022 zákonodárci v Belgii dekriminalizovali sexuální práci tak, aby nemělo toto pracovnictvo často z řad znevýhodněných žen problém si najít bankéře, účetní nebo pojišťováka.

    Prostituci dekriminalizovalo jenom pár zemí na světě včetně Nového Zélandu, Nizozemí nebo částí Austrálie. Belgický zákonodárci šli ale dál. Nový zákon sexuálním pracovníkům dává garance, že budou mít jednou nárok třeba na důchod.

    „Je to velký krok vpřed. Ukončily jsme zákonnou diskriminaci sexuálních pracovníků a pracovnic a zajistily jim plnohodnotnou smlouvu,“ uvedly belgické odbory sexuálních pracovnic.

  • Lední medvědi zařazují častěji do jídelníčku mořské řasy. Lovení tuleňů je pro ně čím dál složitější

    3. prosinec 2024
    Lední medvěd

    Analýza trusu ledních medvědů poskytuje důležitý vhled do jejich jídelníčku, který se proměňuje v důsledku klimatické změny. Výzkum mikrobiomu ledních medvědů vedou vědci z Dalhousieovy univerzity v kanadském Halifaxu.

    „Můžeme díky tomu zjistit, co medvědi jedí a jaký vliv má strava na jejich zdraví,“ řekla Stephanie Collinsová z kanadské univerzity.

    Výzkumníci porovnávají vzorky trusu divoce žijících jedinců s těmi, kteří žijí v zajetí v rezervaci Cochrane. Jak píše kanadský server Saltwire, divocí medvědi tráví v důsledku změny klimatu více času na pevnině v blízkosti lidských sídel. Ledová pokrývka se tvoří později a vydrží kratší dobu. Lední medvědi tak nemohou trávit potřebný čas lovem tuleňů, kteří tvoří tradičně většinu jejich jídelníčku. Živočišná strava je pro ně zásadní pro tvorbu dostatečné vrstvy podkožního tuku. Dříve se odhadovalo, že lední medvědi jsou téměř výhradně masožravci.

    Z pozorování chování i ze vzorků exkrementů je patrné, že medvědi teď mnohem častěji konzumují mořské řasy při pobřeží. I medvědi v zajetí jedí řasy celkem rádi, když jim je personál nabídne. Zdá se tedy, že nejde o nouzové řešení, ale celkem běžnou součást stravy. S klimatickou změnou se ale poměr této složky ve stravě zvyšuje a je otázka, jaké to bude mít dopady na zdraví ledních medvědů a na vývoj populace.

    Jisté je, že s tenčící se vrstvou polárního ledu se bude zvyšovat četnost interakcí mezi člověkem a potravním oportunistou medvědem. Tyto interakce do budoucna nepřinesou nic dobrého, a tak chtějí výzkumníci přinést zprávu o tom, že stále můžeme něco dělat a snižovat emise skleníkových plynů, jak jen to je možné.

  • Stopy z Keni naznačují, že v jedné lokalitě spolu koexistovali dva různí předchůdci homo sapiens

    2. prosinec 2024
    Počítačový model povrchu oblasti poblíž jezera Turkana v Keni

    Podle stop nalezených v Keni se zdá, že před miliony let koexistovali vzdálení příbuzní dnešního člověka. Podle vědců jsou otisky Australopitéka východoafrického u jezera v Keni staré asi 1,5 milionu let. V té době Zemi obýval i jiný druh pravěkého hominida, a to Homo erectus neboli člověk vzpřímený.

    Analýza zkamenělých otisků nohou, které vědci objevili v severokeňské pánvi Turkana, naznačuje, že stopy vytvořily dva různé druhy lidského rodu, a to chvíli po sobě. „Je to první záznam těchto dvou druhů v bezprostřední blízkosti,“ uvedl vedoucí výzkumu Kevin Hatala z Chathamské univerzity ve Spojených státech.

    Kosterní fosilie už dříve podle britského serveru The Guardian naznačovaly, že takové druhy předchůdce člověka mohly paralelně existovat. Časové rozpětí a odlehlost nalezišť jsou ale příliš velké na to, aby mezi nimi mohli vědci potvrdit interakci.

    Výzkumníci, kteří o nálezu informovali ve vědeckém časopise Science, našli v sedimentech souvislou řadu stop. Délka jeho kroku naznačuje, že jedinec kráčel mírně rychlým tempem. Otisky se lišily od těch, které vědci znají u moderních lidí.

    Podle vědců otisky zřejmě odpovídají druhu Paranthropus boisei, který je známý také jako Australopiték východoafrický. Vzhledem k charakteru chrupu se mu přezdívá také „louskáček“. Tento druh není přímým předkem člověka, ale patří do jedné z vedlejších větví lidského rodokmenu.

    V blízkosti pravděpodobně jeho stop našli vědci i další otisky. Stopy odpovídají zřejmě člověku vzpřímenému, tedy Homo erectus.

    „Domnívám se, že si oba druhy byly vědomy sdílení prostoru v krajině, pravděpodobně se navzájem znaly a považovaly za odlišné,“ řekl Hatala. Na otázky ohledně jejich interakce zatím vědci nemají odpovědi.

  • Soukromé věznice v USA očekávají vězně z řad migrantů, jejich akcie na trhu posilují

    2. prosinec 2024
    Vězení, ostnatý drát

    Soukromé věznice ve Spojených státech profitují z blížícího se návratu Donalda Trumpa do Bílého domu. Akcie organizací GEO Group a CoreCivic, dvou největších veřejně obchodovaných vězeňských společností v USA, prudce vzrostly. Věznice totiž během republikánské administrativy očekávají nárůst počtu vězňů z řad migrantů.

    Akcie GEO Group a CoreCivic vzrostly už po neúspěšném červencovém atentátu na tehdejšího republikánského prezidentského kandidáta Donalda Trumpa. Trump vyšel z incidentu sice postřelený, ale mediálně silnější, a věznice tak očekávaly, že prezidentské klání ovládne. Demokraté by podle španělského deníku El País nepředstavovali pro vězeňský sektor zvýšený přísun financí. Bezprostředně po listopadových volbách, ve kterých Trump porazil demokratickou kandidátku Kamalu Harris, vzrostly akcie GEO Group o 42 % a CoreCivic o 29 %.

    „GEO vznikla pro tento jedinečný okamžik v dějinách naší země,“ řekl George Zoley, šéf firmy, která nabídla svoje služby Trumpově administrativě. Soukromé věznice v USA ulehčují přeplněným státním zařízením, upozorňuje El País.

    Na posílení akcií už v listopadu upozornila americká televize CNN. Podle stanice nastane obrat oproti Bidenově administrativě, která migrantům žádajícím o azyl umožňovala legálně pracovat, zatímco čekali na udělení azylu.

    Donald Trump slibuje vyhostit na 11 milionů migrantů, kteří žijí ve Spojených státech bez potřebných dokumentů.

  • Australan poškodil krajinu obývanou ohroženými druhy. Teď musí zaplatit rekordní pokutu

    2. prosinec 2024
    Medvídek koala

    Zemědělec v jihovýchodní Austrálii musí zaplatit rekordní pokutu přes 2,3 milionu australských dolarů, to je víc než 35 milionů korun. Podle soudu v Novém Jižním Walesu poničil krajinu, ve které žily tři desítky ohrožených druhů zvířat a rostlin. Muž chtěl v lokalitě vybudovat soukromou přistávací dráhu a kravíny.

    Velký producent pšenice Ronald Greentree a jeho společnost Auen Grain zničili podle soudu 1262 hektarů půdy, kde žije asi 30 ohrožených druhů. Mezi nimi koaly, různí zástupci netopýrů, plazů, ptáků a vzácných rostlin. Informoval o tom web The Guardian.

    Podle úřadů zemědělec poničil krajinu o velikosti letiště v Sydney tím, že ji zbavil původních druhů rostlin a tím i přirozeného útočiště pro zvířata. Místo pak mělo sloužit jako přistávací dráha, pole nebo výběh pro dobytek.

    Soud v Novém Jižním Walesu na jihovýchodě Austrálie podnikateli podle britského serveru Guardian udělil pokutu ve výši více než 15 milionů korun. Další pokuty musí zaplatit jeho firma. Obviněný ani jeho společnost nevyjádřili podle soudu lítost a nemají výčitky svědomí. Vinu odmítají.

    Už v roce 2022 soud muže a jeho firmy uznal vinným v dalších případech ničení půdy. „S potěšením přijímáme výsledek tohoto případu, zejména s ohledem na předchozí odsouzení vlastníka pozemků za podobné trestné činy,“ řekla Ingrid Emeryová z odboru životního prostředí státu Nový Jižní Wales.

  • Polská vláda chce přidat urážky LGBTQ+ lidí mezi trestné činy z nenávisti

    29. listopad 2024
    LGBTQI+

    Polská vláda plánuje přidat urážky týkající se sexuální orientace, genderu, věku a zdravotního postižení mezi zločiny z nenávisti. Lidem, kteří se urážek dopouští, by nově hrozil trest odnětí svobody maximálně na tři roky.

    Polské zákony už považují za trestný čin veřejnou urážku na základě národnostní, etnické, rasové nebo náboženské příslušnosti. Ministerstvo spravedlnosti si ale myslí, že tato ustanovení neposkytují dostatečnou ochranu všem menšinám, které jsou zranitelné vůči diskriminaci, předsudkům a násilí.

    Podle ministerstva je mimo jiné cílem splnit mezinárodní doporučení týkající se standardů ochrany proti nenávistným projevům a trestným činům z nenávisti. Rada OSN pro lidská práva totiž už v minulosti vyjádřila znepokojení nad tím, že polský zákoník nezahrnuje výše zmíněné konání jako důvody pro trestné činy z nenávisti.

    Deník Gazeta Wyborcza připomíná, že původní verze návrhu zákona zahrnovala jako nově chráněnou kategorii také „pohlavní identitu“ (tożsamość płciowa). Ministerstvo spravedlnosti však nakonec rozhodlo, že slovo „pohlaví“ (płeć) „postačuje k zajištění odpovídající úrovně ochrany“. Toto rozhodnutí však kritizuje organizace pro práva LGBT+ Lambda. Skupina Trans-Fuzja, která se zasazuje o práva translidí, rovněž varovala, že změna může vést k tomu, že „jedna z nejvíce vyloučených a zranitelných skupin zůstane bez ochrany“.

    Rozhodnutí nové vlády je v jasném kontrastu s vládou předchozí. Právo a spravedlnost vedla hlasitou kampaň proti tomu, co nazývá „ideologií LGBT“ a „genderovou ideologií“. Částečně v důsledku této rétoriky bylo Polsko posledních pět let po sobě hodnoceno jako země s nejhoršími podmínkami pro LBGTQ+ osoby v Evropské unii.

    Právě doplnění sexuální orientace a pohlaví do polských zákonů o trestných činech z nenávisti bylo jedním z prvků koaliční dohody, která koncem loňského roku vynesla k moci novou, liberálnější vládu.

  • Kanadské obchodní centrum pouštělo rok pořád dokola píseň Baby Shark. Chtělo odehnat lidi bez domova

    29. listopad 2024
    Nákupní centrum

    Obchodní centrum uprostřed kanadského města Montreal se rozhodlo vypudit lidi bez domova z nákupního prostoru. Aby je vedení odradilo od posedávání u nouzových východů, začalo na těchto místech pouštět v nekonečné smyčce vlezlou dětskou písničku. Nejsou první, kdo tuhle metodu aplikoval.

    Po dobu jednoho roku hrála písnička Baby Shark u všech nouzových východů obchodního centra, a to v různých rychlostech. Mluvčí společnosti Complexe Desjardins, které obchodní centrum patří, Jean-Benoit Turcotti uvedl, že hudbu na schodištích pouštěli v reakci na „bezpečnostní problémy“ spojené s lidmi bez domova. Informuje o tom web CBC.

    Společnost údajně „zaznamenala zlepšení“. Jeden z obhájců lidí bez domova však tuto taktiku označuje za „podivnou a krutou“. Sam Watts, generální ředitel organizace Welcome Hall Mission, která nabízí služby lidem bez domova, v rozhovoru uvedl, že nákupní centrum zdaleka nepomáhá řešit základní příčiny problému. Přesouvá jen problém na jiné místo. „Není možné řešit složitou problematiku bezdomovectví takto prvoplánově,“ řekl, podle něj je to nehumánní řešení. „Problém nevyřešíte tím, že ho vytěsníte.“

    Společnost, která obchodní centrum provozuje, se hájí tím, že najala dva sociální pracovníky, aby „zajistila dialog“ s lidmi bez domova. „Naším cílem není tyto lidi přinutit odejít,“ uvedl Turcotti.

    Montreal není jediným městem, kde byla použita píseň „Baby Shark“ k odehnání bezdomovců. Podle CTV News v roce 2023 pouštěl tuto píseň majitel obchodu s oblečením v kanadském městě Nanaimo, aby odradil lidi od přespávání před svým obchodem. V roce 2019 zase začali úředníci ve West Palm Beach na Floridě píseň pouštět v nepřetržité smyčce po celou noc, aby zabránili lidem spát na terase občerstvovacího zařízení, které patří městu.

    Není to tak dávno, kdy se jiné kanadské město rozhodlo naopak vytvořit legální tábořiště pro lidi bez domova. O tom si můžete přečíst v předchozí zprávě Radia Wave.

  • Dobrovolníci z Jakarty kastrují toulavé kočky. Snaží se humánně regulovat přemnožení

    29. listopad 2024
    Kočka

    Po hlavním městě Indonésie se podle odhadů potuluje až 700 tisíc koček. Několik komunitních skupin se snaží problém řešit kastrací. Fungují na bázi „chyť, vykastruj a vrať“ (trap-meiter-return). Chycené kočky tak znovu pustí na svobodu, jen bez možnosti se dál rozmnožovat.

    Jednou z organizací, která toulavé kočky v ulicích Jakarty odchytává, je skupina dobrovolníku „Let’s Adopt Indonesia“. Prosazuje humánní metody kontroly kočičí populace. Každý víkend dobrovolnictvo neúnavně pracuje na odchytu co největšího počtu toulavých koček. Do ulic chodí s krmením, sítěmi na dlouhých tyčích a s plastovými přepravkami. Obcházejí místa, kde se kočky shlukují – parky, nádraží a veřejná prostranství. Poté je předají klinice v jižní Jakartě, kde je vykastrují kvalifikovaní veterináři. Agentura AP píše, že během jednoho dne takto dobrovolníci odchytí zhruba 80 koček.

    Carolina Fajar, vedoucí operací organizace Let’s Adopt Indonesia, říká, že sterilizace koček snižuje agresivitu a rušivé chování, a dokonce zabraňuje škodám na majetku. Indonésie má s kočkami dlouhodobý problém, zejména s ohledem na šíření nemocí.

  • Z nárůstu cen kávy těží Kolumbie. Experti ale varují před její ekonomickou závislostí na surovině

    28. listopad 2024
    Kávová farma

    Cena kávy na newyorské burze nedávno dosáhla nejvyšší hodnoty za víc než půl století. Jednou ze zemí, která na tom nejvíc vydělává, je Kolumbie. Experti ale varují, že trendy se mohou rychle proměnit.

    Za současný nárůst ceny kávy může hlavně počasí. „Kombinace dlouhotrvajícího sucha a předčasných mrazů v Brazílii vyhnala ceny za zrnka kávy na nejvyšší cenovou úroveň v historii New Yorku,“ uvedl pro El País komoditní expert Albert Scalla z Miami. Podle něj na to měl vliv i evropský Green Deal, ve kterém jsou nová omezení a environmentální podmínky pro pěstitele kávy. „V nadcházejících měsících očekáváme, že se cena kávy pohne spíš směrem nahoru. Ovlivní ji hlavně výsledek sklizně ve Vietnamu,“ doplňuje Scalla.

    Právě volatilita – tedy kolísání hodnoty kávy – je to, před čím experti varují. Hodnota kávy je totiž pro kolumbijskou ekonomiku mnohem důležitější než třeba hodnota ropy nebo plynu. V roce 2024 bylo pěstování kávy jedním z hlavních motorů růstu tamního HDP.

    Kávovníky jsou přitom velmi náročné rostliny a experti varují, že změna klimatu může pěstování ohrozit. V Kolumbii také mizí farmáři, kteří by se o kávové plantáže chtěli starat. Je to v důsledku přesouvání lidí do měst.

    Závislost kolumbijské ekonomiky na prodeji kávy je součástí dlouhodobé debaty. Jak poznamenává akademik Javier Mejía ze Stanfordovy univerzity, země stále hledá recept, který by jí umožnil udržet prosperitu bez závislosti na surovinách. Předpokládá se, že v průběhu letošního roku se v Kolumbii vyprodukuje 13 milionů pytlů kávy, z toho 12,2 milionu na vývoz, informuje server Colombiaone.

    Adrian Garlati připomíná, že v současnosti se prosazuje hlavně přechod na nízkouhlíkové hospodářství. „Bude se hodně diskutovat o tom, která odvětví jsou pro zemi strategická,“ dodává. Je tedy otázkou, jestli je káva jedním z nich.