„Novináři musí rozumět právu, aby nemátli. V Norsku umí tweetovat i soudy,“ říká právnička Sommerová

14. červenec 2017

Justiční prostředí se do médií většinou dostává skrze případy trestné činnosti, které budí emoce. Podle statistik se ovšem násilná trestná činnost v realitě neobjevuje tak často, jak bychom si z médií mohli myslet. V mediální agendě přesto dominuje a vzniká tak dojem, že české soudnictví nefunguje. I proto založila právnička Klára Sommerová během studia žurnalistiky projekt S-právně. Funguje už čtyři roky, dnes se snaží reagovat také na to, jak komunikaci změnil internet.

„Pro věrohodný žurnalistický obraz trestných činů je nezbytné, aby novinář znal dané téma skutečně do hloubky. Zároveň je zde samozřejmě důležitá otázka etiky,“ vysvětluje Klára Sommerová. „Nástup sociálních sítí či YouTube způsobil, že se lze vyjadřovat jednoduše online. To se stává strategií jednotlivých obhajob,“ říká Sommerová. „Podle mě by to měl být způsob, jakým s lidmi komunikují samy soudy. V zahraničí tento trend už nastal, soudy se snaží komunikovat srozumitelněji, což může v konečném důsledku velmi pomoci i novinářům. Soudní kauzu s Andersem Breivikem komunikovaly norské soudy i přes Twitter. Byly tak schopné jednoduše předávat informace zahraničním médiím i veřejnosti.“

Dostupnost informací na internetu ale znamená i spoustu potenciálních problémů a nedorozumění. „V souvislosti s kauzou Lukáše Nečesaného můžete například na YouTube zhlédnout situaci, kdy poškozená rozpoznávala pachatele trestného činu,“ říká Sommerová. „Velice problematické je i to, že jednotliví účastníci soudního procesu na sociálních sítích volně sdílí informace ze soudních spisů.“ S problémem se potýkají i na západ od nás. „Angloamerická právní kultura, která stojí na porotních principech, je v tomto ohledu obzvlášť komplikovaná,“ říká Sommerová.

Téma mediální výchovy je velmi komplexní, ale v současnosti naprosto nezbytné. „Je třeba chápat, jak zprávy vznikají a co ovlivňuje jejich výběr,“ říká Sommerová. „Dobrou formou veřejné kontroly je samozřejmě poučené publikum. Je dobré porovnávat více zdrojů při ověřování informací. Využívat technologie: dnes vám Google umožní například verifikovat původ fotografií. Lidé by si tyto verifikační mechanismy měli osvojit.“

Poslechněte si celý rozhovor!

autor: Matěj Samec
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.