Nový starosta Londýna nechce město jen pro bohaté
Nově zvolený londýnský starosta není zajímavý jen tím, že je prvním muslimem v čele města, jak by se mohlo zdát podle mediálního obrazu voleb, konzervativci prezentovaných jako volba mezi muslimem a nemuslimem. Labourista, který vyrostl v obecních bytech pro chudé, se stává primátorem v době, kdy se Londýn perspektivou středních a nižších tříd nachází v jedné z největších krizí – město ročně opouští tisíce lidí, kteří si život v něm nemohou dovolit. Sadiq Khan tuto perspektivu sdílí a pojmenovává problémy Londýna, který je v poslední době magnetem pro miliardáře z celého světa. Nový londýnský starosta je tedy zajímavý především svým tvrzením, že hodlá vyvést z krize město, kterému ekonomové přezdívají temná hvězda. Khan chce jeho proměnu na malý městský stát pro nejbohatší zastavit.
Že je Sadiq Khan především umírněný labourista a nejenom muslim, shrnuje například tento text. Svoji nedůvěřivost vůči současnému leaderovi Labour Party Jeremy Corbynovi a touhu vyhrávat volby – jak se to labouristům dařilo za Tonyho Blaira – formuluje zde. V minulosti už byl, ve vládě Gordona Browna, dokonce ministrem pro místní rozvoj a posléze ministrem dopravy. Během éry Eda Milibanda, kterému byl klíčovým spojencem, měl status stínového ministra zahraničí, financí a ministra pro Londýn. Jako jeden z nejvýše postavených labouristů je tedy známý už nejméně deset let. Před deseti lety však protimuslimská rétorika nepřinášela zdaleka tolik politických bodů jako dnes.
Syn pákistánských rodičů, řidiče autobusu a dělnice v textilní továrně, který se v pubertě jako kluk z chudé čtvrti naučil boxovat, vystudoval v severním Londýně a stal se právníkem specializujícím se na porušování lidských práv. Několik let se věnoval případům obětí policejní brutality. V nultých letech vedl kampaň proti labouristickému návrhu, který měl umožnit zadržení podezřelých z terorismu na 90 hodin bez obvinění. Jako čerstvě zvolený poslanec za Labour hlasoval proti návrhu, který nakonec neprošel. Poštval tak proti sobě tehdejšího premiéra Tonyho Blaira, pro kterého to podle Khana byla první porážka v úřadu. O tři roky později, už jako zavedený labourista, však sám pomohl prosadit zadržování potenciálních teroristů na 42 hodin.
Temná hvězda Londýn
„Nerovnost v našem hlavním městě raketově stoupá. Debata o cenově dostupném bydlení a vlivu globálních superbohatých měla přijít dávno,“ prohlašoval editorial britského Observeru už před dvěma lety. Podle Tonyho Traverse z London School of Economics vnímá „zbytek Británie Londýn jako obřího parazita, temnou hvězdu ekonomiky, která nasává všechny zdroje, lidi a energii, nikdo neví, jak ji dostat pod kontrolu“. Londýn vede žebříček měst s nejvyšším počtem miliardářů na počet obyvatel, v posledních letech ve městě vzniklo mnoho luxusních bytových a kancelářských komplexů (jeden má vzniknout ze slavné elektrárny v Battersea), se kterými se spekuluje, a zůstávají prázdné. Stále méně je běžných nájmů, jejichž cena se v posledních několika letech kvůli novému developmentu výrazně nezvýšila.
Sadiq Khan udělal bydlení jedním z hlavních témat své kampaně. Mluví ale i o celé řadě ostatních problémů, které postupně znemožňují život ve městě nižším příjmovým skupinám. Ve srovnání s jinými světovými metropolemi je tu například nesnesitelně drahá hromadná doprava. Obyvatel s minimální mzdou dá za měsíční pas na metro, autobusy a příměstské vlaky víc než třetinu svého výdělku. Podobné výdaje jsou tu běžné, město se dlouhodobě snaží být atraktivní především pro majitele luxusních podniků a velké investory, chudší vrstvy jsou z hlavního města postupně vytlačovány. „Londýn se stále víc propadá do propasti společenské ignorance. Naše hudební kluby, základ britské popkultury, se zavírají. Drakonický dopravní systém nemá s nikým slitování. Developeři dál prohlubují krizi bydlení. Každý rok to z Londýna vyžene tisíce lidí, zbytek zůstává unavený a zbavený iluzí ve městě, kterému jsme všechno obětovali a nic nedostali zpátky,“ shrnuje redaktorka britského webu DazedDigital.
„Já sám jsem v Londýně chodil do dobré místní školy a mohl jsem si dovolit studovat, nebylo to drahé jako dnes,“ opakuje Khan při každé příležitosti svoji motivaci opustit kariéru známého právníka a stát se politikem. „Jeden z mých bratrů se mohl vyučit a všichni jsme bydleli v obecním sociálním bydlení. Dnešní Londýňané tyhle možnosti nemají. Je však potřeba, aby měl každý obyvatel Londýna stejné podmínky, jako jsem měl já,“ zdůrazňuje Khan. Jestli se starostovi podaří udělat Londýn snesitelnějším místem pro chudé, se teprve uvidí. I britský konzervativní tisk souhlasí s nutností vypořádat se s nedostatkem cenově dostupného bydlení, Khanem dosud navržená opatření však kritizuje jako sympatická, ale nedostatečná. Zbytek textu shrne některé Khanovy plány v oblastech důležitých pro život obyvatel s běžnými platy a současně v oblastech, kterým jsme se na Radiu Wave v minulosti věnovali.
– Khan chce zachránit londýnskou klubovou scénu, která v poslední době skomírá kvůli problémům s licencemi, stížnostem na hluk a developerům, kteří způsobují nejen růst nájemného, ale zabírají víc a víc ploch pro bytové komplexy. Momentálně zbývá 88 klubů, ještě před osmi lety jich bylo okolo 140, krize se nevyhnula ani pro Londýn už tradičním gay klubům. Khan chce po vzoru Amsterdamu zavést pozici nočního starosty, který by upevnil vyjednávací pozici nočních klubů a celého nočního byznysu. Podle DazedDigital Khan dává za příklad Amsterdam, Berlín i Prahu jako města, která „vědí, jak využít noční život tak, aby městu prospíval. Spousta klubů musela zavřít, protože si nemohly dovolit přestavbu. Jakmile se v jejich blízkosti postavily bytové developmenty, jejich majitelé požadovali, aby se podniky vybavily zvukotěsnými stěnami. Zavedeme změnu, díky které budou cenu zvukotěsných zdí hradit sami developeři, a ne kluby“.
– londýnská městská hromadná doprava by pod Khanovým vedením neměla následující čtyři roky zvyšovat ceny. Bývalý ministr dopravy má v plánu využít prázdné pozemky vlastněné podnikem Transport for London pro komerční účely a pro výstavbu sociálního bydlení. Khan chce z Londýna udělat město, které „žije 24 hodin denně“, noční život chce podpořit také zavedením nočních linek metra. Pokračovat bude v masivním zavádění husté sítě cyklostezek, se kterým začal už jeho předchůdce Boris Johnson. Ve městě tradičně ucpaném auty jezdí totiž přes 600 000 obyvatel denně na kole.
– chce zavést systém podpory drobného podnikání a rozšířit možnosti, jak se zdarma vyučit řemeslu. Malé podniky ochotné přijímat zájemce o učení získají daňové úlevy a jiné výhody. Velké podniky kritizuje za příliš nízký počet žen ve vedoucích pozicích. Plánuje vyčlenit peníze na navazující vzdělávání mladých lidí, kteří v šestnácti opouští školy.
– dalším Khanovým záměrem je masivní podpora umělců, na kterou podle starosty veřejné peníze nestačí. Londýn by chtěl udělat „hlavním městem kreativních odvětví“. Radnice by pod jeho vedením měla vytvořit síť pravidelně přispívajících mecenášů. Podporovat chce zavedené instituce, známá divadla, galerie a muzea i drobné, začínající umělecké platformy.
– Khan je multikulturalista, který se dlouhodobě angažuje v kampani Refugees Welcome. Poté co Londýn přijal pouhých 43 uprchlíků, označil to Khan za ostudu a urgoval tehdejší zastupitelstvo, aby město ubytovalo běženců víc. Protiuprchlický postoj současné konzervativní vlády pravidelně kritizuje.
– nedostatek dostupného bydlení chce řešit kombinací několika opatření včetně zavedení neziskových agentur zprostředkovávajících bydlení nebo vysokých pokut pro majitele pronajímající domy za příliš vysoké ceny. Do roka chce postavit 80 000 nových bytů, polovinu nájmů ve městě chce srazit na cenově dostupnou úroveň. Představil mimo jiné koncept London Living Rent, díky kterému se nájemník bude moct majiteli prokázat výší svého platu a neplatit víc, než je jeho třetina. Například u velkých developmentů se však tato možnost vztahuje jen na povinné „sociální“ části. Právě tyto změny a jejich účinnost budou ze všech nesledovanější. Je ovšem velkou otázkou, zda tak masivní problém, jako je londýnská bytová krize, může město umenšit samo bez spolupráce s britskou vládou.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.