Obyvatelé romské osady si za pomoci dobrovolníků postavili komunitní centrum
Budovu v areálu základní školy postavilo za tři měsíce deset Romů. Společně s dobrovolníky, kteří jim pomáhali, vyrobili i nábytek. V novém komunitním centru je společný prostor, kuchyňka a v patře několik učeben. Roškovce jsou samostatnou osadou poblíž obce Doľany, ve které tvoří většinu obyvatelstva Romové. Větší část obyvatel je nezaměstnaná a žije se zde ve velmi špatných podmínkách. Osada je jednou z těch, kterým se věnuje slovenská pobočka Člověka v tísni a desítky dobrovolníků napojených na projekt Architekti v osadě. Architekti zvou do osad na letní workshopy studenty, kteří místní obyvatele učí, jak si postavit domek a také jak si na něj ušetřit. Projekt je mimořádně úspěšný, přečíst si o něm můžete tady a sledovat každodenní pokroky můžete na Facebooku Architektů.
-
Volby po revoluci generace Z: Mladý rapper míří do čela Nepálu
11. březen 2026Nepál si po revoluci generace Z zvolil nového lídra. Pětatřicetiletý Balendra Shah se pravděpodobně stane nejmladším premiérem v historii jihoasijské země. Politik se v minulosti proslavil jako rapper. Svými texty dříve kritizoval vládnoucí elitu.
Shah, široce známý pod přezdívkou „Balen“, porazil politického veterána a čtyřnásobného premiéra Khadga Prasada Sharmu Oliho, jehož marxistická vláda byla loni svržena během protestů. Mladá strana Rastriya Swatantra Party, jíž je Shah členem, se prezentuje jako nástupce revoluce. Podle oficiálních výsledků zveřejněných v úterý získala největší mandát v moderní volební historii Nepálu a významnou většinu z 275 parlamentních křesel, informuje web The New York Times.
Balendra Shah, inspirovaný například rapperem 50 Centem, si udržuje výraznou image a vyhýbá se tiskovým konferencím. S veřejností komunikuje především skrz sociální sítě, kde má 3,7 milionu sledujících. Kritizuje nejen velké státy – USA, Čínu a Indii – ale i hlavní nepálské politické strany, které dlouho ovládaly chod země.
Do vrcholné politiky Shah nevstupuje bez zkušeností – v minulosti byl starostou hlavního města Káthmándú. Podle médií se nejdříve věnoval činům a formální záležitosti řešil následně. Například se snažil vyklidit nelegální osadu nebo upozornit na pomalou výstavbu silnic tím, že nařídil vyložit odpad před Ministerstvo dopravy. Shahovo vítězství nad 74letým Olim a jeho vzestup z pozice starosty hlavního města na potenciálního předsedu vlády představuje jeden z nejdramatičtějších výsledků v nedávné nepálské politice, píše web Al Jazeera.
-
Rohatá lavička Keitha Flinta budí kontroverze. Duchovní poctu zesnulé hvězdě The Prodigy hájí
11. březen 2026U kostela St Mary's Church nedaleko Braintree v Essexu vznikla pamětní lavička inspirovaná ikonickým „rohatým“ účesem zpěváka Keitha Flinta z kapely The Prodigy. Někteří lidé motiv u křesťanského hřbitova kritizují jako satanistický. Návrh kapely i Flintovy rodiny však brání reverend Rod Reid.
Křesťanský duchovní, který v roce 2019 vedl Flintův pohřeb, řekl BBC, že lavička lidi „ohromila“ a hodně pro ně znamená. „Místní si pamatují, jak Flint a Howlett tančili na parketech v Braintree. Vyrůstali s nimi a jsou na ně hrdí,“ dodal reverend.
Lavičku pomohli navrhnout manažer kapely John Fairs a zakladatel The Prodigy Liam Howlett. Výsledný design pak schválila Flintova rodina. V Braintree, kde Flint vyrůstal, jej místní už uctili muralem na vodní nádrži u stadionu Braintree Town Football Club.
Keith Flint zemřel v roce 2019 ve věku 49 let. V prohlášení, které později zveřejnil člen kapely Liam Howlett, bylo potvrzeno, že Flint spáchal sebevraždu, uvádí server DJ Mag. Excentrický a svérázný zpěvák byl nepřehlédnutelnou tváří kapely, kterou s Howlettem založili v roce 1990. Přes dočasný rozchod na přelomu tisíciletí spolupracovali až do Flintovy smrti.
Sestavu doplňovali ještě vokalista Maxim a tanečník Leeroy Thornhill, který však kapelu v roce 2000 opustil natrvalo. The Prodigy nyní – včetně Liama Howletta a Maxima – plánují světové turné v roce 2026.
-
Chatbot místo doktora? Může ušetřit čas, ale ohrozit soukromí, varují odborníci
11. březen 2026S internetem se o zdravotních potížích radíme už dlouho. K vyhledávačům nyní přibyla i umělá inteligence. Lékařské rady nabízí chatboti společností OpenAI nebo Anthropic. Podle odborníků to nemusí být nutně špatně – lidé by ale měli zůstat obezřetní.
V lednu představila společnost OpenAI nástroj ChatGPT Health. Jde o verzi chatbota, která podle firmy dokáže analyzovat zdravotní záznamy uživatelů, data z wellness aplikací nebo z nositelných zařízení a na jejich základě odpovídat na zdravotní dotazy. Přístup k programu je zatím omezený a funguje na základě čekací listiny. Informoval to o
Podobné funkce nabízí také konkurenční AI společnost Anthropic u svého chatbota Claude. Obě firmy ale zdůrazňují, že jejich systémy – takzvané velké jazykové modely – nemají nahrazovat lékaře ani sloužit k diagnostice nemocí.
Někteří lékaři a výzkumníci, kteří s nástrojem ChatGPT Health pracovali, ho považují za zlepšení oproti běžnému vyhledávání informací na internetu. Odpovědi totiž můžou být konkrétnější a víc přizpůsobené individuálním potřebám uživatele. „Pokud tyto nástroje používáte zodpovědně, můžete od nich získat užitečné informace,“ uvedl pro Euronews lékař Robert Wachter z Kalifornské univerzity v San Franciscu. V zemích, kde se na návštěvu lékaře čeká týdny, mohou podle něj chatboti minimalizovat paniku a ušetřit čas pacientů i zdravotníků.
Ani tak by se ale lidé neměli spoléhat jen na ně. „Ať už jde o velké, či malé zdravotní rozhodnutí, nikdy byste se neměli opírat jen o to, co vám řekne velký jazykový model,“ upozorňuje Lloyd Minor ze Stanford University.
Mnoho výhod AI chatbotů vychází z toho, že s nimi uživatelé sdílejí osobní zdravotní informace. Je ale dobré vědět, že data nahraná do těchto nástrojů nejsou chráněná stejným způsobem jako zdravotní dokumentace u lékaře.
Debata o tom, jak by se s daty a technologiemi umělé inteligence mělo nakládat, se navíc v poslední době přiostřuje. Informuje o tom například server TechCrunch. Jedním z nedávných příkladů je rezignace šéfky robotiky ve společnosti OpenAI Caitlin Kalinowski, která kritizovala dohodu firmy s americkým ministerstvem obrany. Podle ní nebylo dostatečně prodiskutované možné využití umělé inteligence pro sledování lidí nebo autonomní zbraňové systémy.
-
Full Moon Stage na Colours of Ostrava nabídne osmnáct jmen z celého světa. Šest vystoupí v Česku poprvé
10. březen 2026Full Moon Stage na Festivalu Colours of Ostrava letos nabídne celkem osmnáct interpretů. Scéna v dramaturgické režii hudebního měsíčníku Full Moon se i letos zaměří na žánrové přesahy, experiment a silné osobní výpovědi a přiveze interprety z celého světa – od Latinské Ameriky přes sever Evropy až po Česko a Slovensko. Šest z nich se u nás představí vůbec poprvé.
Rapové polohy na Full Moon Stage zastoupí česko-vietnamský rapper a producent Anki, slovenský rapper Čavalenky či americký rapper Cakes Da Killa, který ve své hudbě pracuje se směsí hip hopu, houseu a klubové elektroniky. V české premiéře pak vystoupí například mexická zpěvačka Luisa Almaguer, která se hudebně pohybuje mezi folkem, shoegazem, grungem a hyperpopem, bolivijský producent Susobrin, nebo turecký multiinstrumentalista Umut Adan. Dále se návštěvníci můžou těšit na běloruský kolektiv СОЮЗ (SOYUZ) nebo belgicko-irácké trio Use Knife.
Šefredaktor časopisu Full Moon Michal Pařízek zdůrazňuje, že cílem je koherentní program, který ukazuje šíři současné alternativní scény – od retro inspirací po globální zvukové experimenty. Na scéně se objeví také výrazné osobnosti domácí scény: Good Times Only, Favorite Obsession, Tamara Kramar, Quatro Emocione či legendární Načeva, která představí své nejnovější album Jdem temným lesem.
Full Moon Stage tak i letos nabídne průsečík kultur, jazyků a stylů – od intimních výpovědí přes taneční elektroniku až po experimentální projekty posouvající hranice současné hudby. Festival začne 15. července v areálu Dolních Vítkovic a potrvá čtyři dny.
-
Nová iniciativa volá po evropské sociální síti. Každý občan by přispěl jedním eurem ročně
10. březen 2026Nová občanská inciativa požaduje, aby Evropská komise pomocí nových zákonů pomohla zřídit sociální síť, která by byla alespoň zčásti financována z peněz evropských daňových poplatníků. Jde o pokus o odpověď na problematické aspekty již existujících sociálních sítí.
O potřebě evropské sociální sítě se diskutuje již delší dobu. Naposledy se debata rozvířila, když americký podnikatel Elon Musk koupil síť Twitter (nyní X) a evropští uživatelé následně tuto síť ve velkém opouštěli. Žádná soukromě vlastněná sociální síť z Evropy však nezískala popularitu srovnatelnou s největšími hráči na tomto poli, kteří jsou buď američtí, nebo čínští a čelí kritice ze strany odborníků i politiků. Ti u sítí jako Facebook nebo TikTok poukazují na jejich škodlivé účinky a také nedostatečnou ochranu dat jejich uživatelů.
Organizátoři nové iniciativy, která požaduje zřízení veřejné evropské sociální sítě, jsou Češi Lukáš Mikulecký a František Tichý. „Evropské demokracie a jejich občané čelí v současné době hybridním útokům páchaným na online platformách sociálních médií,“ píše se v popisu iniciativy. Organizátoři proto navrhují, aby byla prostřednictvím legislativního aktu Evropské unie na evropské úrovni zřízena veřejná platforma sociálních médií, která „by byla alternativou ke stávajícím platformám, fungovala by jako služba společnosti, jíž by byla i financována, a podléhala by jejímu dohledu.“
Podle serveru Euronews by to tedy zřejmě v praxi znamenalo, že by nová sociální síť byla alespoň zčásti financována z peněz evropských daňových poplatníků. Zároveň není zcela jasné, jak přesně by financování nové platformy probíhalo. Podle organizátorů by mohlo být dostatečné, pokud by každý občan Evropské unie platil na její vývoj a provoz jedno euro ročně.
Aby se komise začala iniciativou zabývat, musí její organizátoři během následujícího roku a půl sesbírat nejméně milion podpisů od občanů států Evropské unie, následné schvalování na evropské úrovni by pak trvalo ještě nejméně jeden další rok.
-
„Spravedlnost po americku.“ Kontroverzní klip Bílého domu kombinuje záběry dronových útoků a filmové scény
10. březen 2026Bílý dům v pátek zveřejnil video, které pomocí záběrů z filmů a seriálů oslavuje útoky na Írán. Objevují se v něm i postavy ztvárněné herci, kteří patří k hlasitým kritikům amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho administrativy.
Sekvence dlouhá 42 vteřin kombinuje záběry z dronů útočících na íránské území s útržky akčních filmů. Začíná záběrem z filmu Iron Man 2, kde postava Tonyho Starka v podání Roberta Downeyho Jr. tleskáním aktivuje počítače. The Guardian připomíná, že Downey Jr. patří mezi hlasité kritiky současného amerického prezidenta. Před prezidentskými volbami v roce 2024 mimo jiné aktivně podporoval Trumpovu protikandidátku Kamalu Harrisovou.
Další Trumpovým kritikem, který se ve videu objevuje, je pak herec Bryan Cranston, který prezidenta v rozhovoru označil za „tragikomickou shakespearovskou postavu“.
Titulek videa zní „Justice the American way“, tedy „Spravedlnost po americku“, The Guardian však upozorňuje, že mnozí z herců, kteří se v něm objevují, ze Spojených států nepocházejí. Například Mel Gibson (zde v útržku z filmu Statečné srdce) pochází z Austrálie a Keanu Reeves (zde v roli Johna Wicka) je kanadským občanem a narodil se v libanonském Bejrútu.
Podle serveru Euronews se video na sociálních sítích stalo terčem posměchu a jeho kritici ho označují za tzv. slopagandu, přičemž slovo „slop“ se v angličtině používá pro nesmyslný obsah generovaný zejména umělou inteligencí. Posměšky mířily i na amerického ministra obrany Peta Hegshetha, který se ve videu také objevuje. Uživatelé také upozorňovali na to, že vyznění některých filmů, je zcela opačné než kontext, ve kterém je Bílý dům prezentuje – například filmy Gladiátor nebo Statečné srdce zobrazují odpor proti silnějšímu soupeři, další pak válku zesměšňují. Video dokonce obsahuje ukázku z parodie na válečné filmy
Tropická horečka, jejíž režisér Ben Stiller se proti jeho použití také explicitně ohradil s tím, že k němu tvůrcům videa nedal povolení, píše Variety.
Podle The Guardian obecně není jasné, zda Bílý dům získal práva k použití filmového materiálu. Již dříve totiž bez povolení používal například písně Abby, Beyoncé, Bruce Springsteena nebo Rolling Stones, což vedlo ke sporům s interprety
-
Australané musí nově prokazovat věk nad 18 let, aby získali přístup k pornografii
9. březen 2026Podle nových zákonů musí Australané prokázat, že je jim více než 18 let, než získají přístup k obsahu pro dospělé. To zahrnuje například pornografii, videohry s ratingem R nebo sexuálně explicitní chatboty využívající umělou inteligenci.
Změny mají podle australského regulátora online bezpečnosti chránit děti před škodlivým obsahem. Platformy, které pravidla poruší, mohou čelit pokutám. Informovala o tom stanice BBC.
Dosud uživatelé v Austrálii při návštěvě stránek pro dospělé obvykle pouze klikli na políčko potvrzující, že je jim více než 18 let. Nová pravidla ale zavádějí přísnější kontrolu věku. Platformy tak budou muset využívat například technologii rozpoznávání obličeje, digitální identitu nebo údaje z kreditních karet.
Podle výzkumu citovaného BBC vidělo každé třetí dítě ve věku 10 až 17 let online obrázky nebo videa sexuálního charakteru. Studie také zjistila, že více než 70 procent dětí bylo vystaveno obsahu zobrazujícímu násilí, sebepoškozování, sebevražedné materiály nebo informace o poruchách příjmu potravy.
Po zavedení zákona se v Austrálii výrazně zvýšil počet stažení aplikací virtuálních privátních sítí (VPN), jak informoval britský web The Guardian. Některé stránky pro dospělé totiž začaly australské uživatele blokovat, aby splnily nové bezpečnostní předpisy, které vstoupily v platnost.
-
Bombardování ropných skladů v Teheránu vyvolalo obavy z kyselých dešťů. Ohrožují zdraví i přírodu
9. březen 2026Obyvatelé Teheránu popisují život ve městě zahaleném kouřem. Obávají se potenciálně toxického deště, znečištěného vzduchu i vody. Zároveň upozorňují na nedostatek potravin a obtíže s únikem z města.
Americko-izraelské útoky na Írán, které začaly atentátem na íránského nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího, trvají už druhý týden. Írán na ně reagoval vlastními údery na americké spojence a jejich majetek v regionu.
Od vypuknutí konfliktu na Blízkém východě byly podle místních úřadů zasaženy čtyři ropné sklady a logistické centrum v Teheránu a jeho okolí. Na jednom z míst při útoku zemřelo šest lidí a dalších 20 utrpělo zranění.
Videa sdílená občanskými novináři ukazují obrovské plameny nad teheránskou oblohou a hustý kouř, který se stále valí nad ropnými zásobníky. Když se v neděli ráno na desetimilionové město snesl déšť, úřady varovaly před možnými toxickými kyselými srážkami. Mnoho obyvatel se podle svědectví probudilo s bolestí v krku a pálením očí.
„Situace je tak děsivá, že se těžko popisuje. Kouř zahalil celé město. Mám silnou dušnost a pálení očí i krku a mnoho dalších lidí cítí totéž. Lidé ale stále musí chodit ven, protože nemají na výběr,“ uvedla aktivistka a bývalá politická vězenkyně žijící v centrálně-východní části města v rozhovoru pro deník The Guardian. Dodala, že některá místa se sice znovu otevřela, ale kvůli znečištěnému vzduchu byla brzy opět uzavřena.
Íránský Červený půlměsíc upozornil, že toxické chemikálie mohou vést ke vzniku kyselých dešťů a poškodit kůži i plíce. Organizace doporučila lidem, aby se bezprostředně po dešti vyhýbali pobytu venku a nezapínali klimatizaci. Zároveň vyzvala obyvatele, aby chránili odkryté potraviny. Teheránský guvernér také doporučil nošení roušek venku.
Íránské úřady uvedly, že monitorují kvalitu ovzduší v hlavním městě, a vyzvaly obyvatele, aby pokud možno zůstali doma. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmail Baqaei uvedl, že při úderech se do ovzduší uvolňují „nebezpečné materiály a toxické látky“, které podle něj ohrožují životy obyvatel ve velkém rozsahu.
V National Geographic kyselé deště označují srážky obsahující vysoké koncentrace kyseliny dusičné a sírové. Termín poprvé použil skotský chemik Robert Angus Smith v roce 1852. Kromě deště se mohou vyskytovat také ve formě sněhu, mlhy nebo drobných suchých částic. Zatímco běžný déšť má pH přibližně 5,6, kyselé srážky dosahují obvykle hodnot mezi 4,2 a 4,4.
-
Rusko se vrací na benátské bienále, rozhodnutí vyvolalo kritiku
9. březen 2026Rusko bude letos opět prezentovat svá díla na Benátském bienále. Na prestižní mezinárodní výstavě se objeví poprvé po šesti letech
V únoru 2022 ruští umělci Kirill Savčenkov a Alexandra Sucharevová spolu s litevským kurátorem Raimundasem Malašauskasem zrušili svou výstavu na protest proti ruské invazi na Ukrajinu. O dva roky později, v roce 2024, Rusko svůj pavilon přenechalo Bolívii.
Rozhodnutí organizátorů umožnit Rusku návrat na bienále vyvolalo kritiku, informoval server Art News. Někteří politici i komentátoři ho označují za pokus o „rehabilitaci agresorského státu prostřednictvím umění“.
Prezident bienále Pietrangelo Buttafuoco uvedl, že organizátoři chtějí dát prostor lidem ze všech míst, kde probíhají konflikty. „Bienále, stejně jako město Benátky, zůstává místem dialogu, otevřenosti a umělecké svobody. Podporuje vazby mezi národy a kulturami s neotřesitelnou nadějí na ukončení konfliktů a utrpení,“ uvedl v prohlášení citovaném serverem Euronews.
Proti účasti Ruska se ale vymezilo několik zahraničních politiků. Vláda italské premiérky Giorgie Meloniové uvedla, že s přítomností Moskvy na akci nesouhlasí. Litevská ministryně zahraničí ji označila za „ubohou“. Skupina poslanců Evropského parlamentu navíc v pátek zveřejnila dopis organizátorům, v němž ruskou účast označila za „nepřijatelnou“.
Zatím není jasné, zda bude ruský pavilon otevřen po celou dobu trvání bienále. Projekt, který se v něm představí, je pro tuto akci netypický – půjde o sérii zvukových performancí s názvem Strom zakořeněný v nebi. Na projektu se podílí nejméně 38 mladých hudebníků, básníků a filozofů z různých zemí.
Podle serveru Art News někteří kritici upozorňují, že návrat Ruska na kulturní scénu přichází ve chvíli, kdy se ruským sportovcům postupně znovu otevírá prostor i v mezinárodních sportovních soutěžích.