Omezíme svobodu kvůli bezpečnosti? Prasečí mor ovlivňuje evropské hranice i roli myslivců

V rozhovoru také rozebírá, zda budeme v Schengenu kvůli moru znova stavět ploty a jestli existují paralely mezi obranou hranic proti zvířatům a lidem.

Luděk Brož|foto: Alžběta Medková

Čím se bude váš projekt v příštích pěti letech zabývat?

Ten projekt se dotýká vztahového trojúhelníku, který tvoří divoká prasata, myslivci a veterináři. Jestliže Márquez psal o lásce v časech cholery, tak já jsem se snažil přemýšlet o tomto trojúhelníku v kontextu afrického moru prasat, který přišel do Evropy asi v roce 2007 a postupně a sveřepě se pohybuje směrem na západ. Už i v Česku jsme ho jednou měli a obávám se, že se to může stát znovu. Sice přesně nevíme, proč se u nás v roce 2017 objevil, ale podle všech dostupných indicií je za tím lidský faktor. Rozhodně si nemyslím si, že by byly pravdivé nejrůznější kuriózní, směšné nebo i smutné konspirační teorie, které výskyt moru na Zlínsku vysvětlovaly. Ale fakt, že nemoc najednou poskočila o několik set kilometrů dál a objevila se na jednom místě, znamená, že někdo zřejmě přivezl nakaženou tkáň vepřového, která obsahovala živý virus. Chceme-li tedy pochopit šíření nemoci, neobejdeme se bez toho, že pochopíme, jak se chovají lidé.

Jedním z velkých témat projektu jsou hranice. Jaký na ně africký mor prasat může mít vliv?

Je to jen jeden aspekt, ale dobře ukazuje, jak otázky biobezpečnosti dnes nabývají na důležitosti. Snaha o co největší sekuritizaci, tedy zavádění bezpečnostních opatření a někdy i vzdávání se vlastních svobod, a debata, čeho jsme ochotni se vzdát, abychom zachovali vlastní bezpečí, se rozvinula po 11. září. Stejně tak by ale bylo potřebné vést debatu o biobezpečnosti. Co vlastně znamená, jaké má důsledky, kam jsme ochotni zajít, a to se, myslím, tolik neděje.

Čtěte také

Spousta krve a postřelená myslivcova žena. Začal masakr 95 % divočáků v Polsku

Například loni Polsko zvažovalo, že postaví plot po celé délce svých hranic s Ukrajinou a Běloruskem, to je asi 1 700 kilometrů, byl by to nejdelší plot v Evropě. Nakonec k tomu nejspíš nedojde z ekonomických důvodů, ale i kvůli zpochybňování efektivity plotu. Místo toho Polsko vyhlásilo rozsáhlou loveckou kampaň na odstřel velkého množství divokých prasat. Vyvolalo to dost nevole jak mezi myslivci, kteří nechtěli být nuceni k tak masivnímu vybíjení, tak mezi veřejností a biology. Lidé dokonce demonstrovali s transparenty typu: Nechte je rýt! Za masivní odstřel divokých prasat ale naopak protestují zemědělci, kteří chtějí, aby se vláda s hrozbou prasečího moru rázně vypořádala. Takže ta otázka se politizuje, figurují v ní různé zájmové skupiny a to vše budeme sledovat.

Už jste zmínil konspirační teorie, které dávají prasečí mor do souvislosti s příchodem migrantů z Afriky. Ve východní Evropě je stavění plotů velké téma, budete se věnovat i téhle otázce? A dají se skutečně najít paralely mezi obranou hranic proti lidem a zvířatům?

My nebudeme žádnou paralelu vytvářet jen proto, abychom ji vytvářeli nebo aby to znělo kontroverzně. Ale pokud nás výzkum a získaná data zavedou tímto směrem, tak se tomu nebudeme bránit. Loni v květnu byl při interpelacích v maďarském parlamentu prasečí mor zmiňován jako něco, co přenášejí uprchlíci z Afriky ve svých svačinách. Což je legrační, protože většina z nich je v tu dobu na cestě zhruba devět deset měsíců, a pokud by vůbec měli nějaké svačiny, tak by si většina z nich asi nebrala vepřové.

Střet náhodných chodců a divočáka v ulicích Barcelony|foto: Archiv výzkumného projektu Zdivočelí divočáci

Přesto představa uprchlíků, kteří zničí Maďarsko a maďarskou kulturu, vedla ke stavbě plotů na jižních hranicích Maďarska. Pokud tímto směrem uprchlíci mířili, tak šli jinudy. Pokud je jich více nebo méně, tak to souvisí s největší pravděpodobností s jinými faktory, než jsou ty ploty. Co ale víme jistě, je, že plot přerušil migrační toky zvěře – jelenů, vlků i dalších živočichů. Nedomyšlené důsledky takových opatření mě hodně zajímají. Já nepovažuji Viktora Orbána za příjemného člověka, ale taky si nemyslím, že má něco proti jelenům. Přesto toto opatření mělo na vysokou zcela zásadní vliv.

Jakou roli hrají ve vašem trojúhelníku myslivci a lovci?

Těžko můžeme generalizovat, protože sociální vědci toho o fenoménu lovu v Evropě vědí překvapivě málo. Jsou jistě obrovské rozdíly mezi tím, co znamená lov ve Skandinávii a co v Itálii nebo v Portugalsku a na Slovensku. Ale z dostupných čísel víme, že v Evropě je kolem sedmi milionů legálních lovců. Většina z nich jsou hobby lovci, amatéři. Jejich počet ovšem dlouhodobě klesá a jejich věkový průměr roste. To znamená, že čím dál méně mladých lidí shledává myslivost přitažlivou. A dokonce se zdá, že začíná převládat konsenzus, že je to aktivita relativně odpudivá. V příštích deseti patnácti letech uvidíme, jestli myslivost začne na kontinentu ztrácet půdu pod nohama a částečně vymizí, anebo najde druhý dech. Že by tomu tak mohlo být, jsme viděli právě v Polsku, kde proti masovému vybíjení spolu protestovali lovci a městská veřejnost, která má možná na věc trochu zidealizovaný názor, v tu chvíli ale našla s myslivci společnou řeč.