Omezíme svobodu kvůli bezpečnosti? Prasečí mor ovlivňuje evropské hranice i roli myslivců

18. prosinec 2019

Africký mor prasat není pro člověka nebezpečný, má ale velký vliv na celou společnost. Vztahu lidí a prasat se věnuje sociální antropolog Luděk Brož, který nyní získal na projekt o dopadech prasečího moru prestižní evropský grant. Mezinárodní tým pod jeho vedením bude například zkoumat, jak nebezpečná epidemie ovlivní budoucnost evropských myslivců a lovců a jestli posílí jejich roli ve společnosti. 

V rozhovoru také rozebírá, zda budeme v Schengenu kvůli moru znova stavět ploty a jestli existují paralely mezi obranou hranic proti zvířatům a lidem.

Luděk Brož je vedoucím oddělení ekologické antropologie Etnologického ústavu AV ČR, vystudoval FF UK, doktorát získal na Univerzitě v Cambridgi. Vztahu prasat a lidí se věnoval už v projektu Zdivočelí divočáci. V prosinci 2019 získal jeden z nejprestižnějších vědeckých grantů – ERC konsolidační grant, letos jako jediný Čech v této kategorii.


 

Luděk Brož

Čím se bude váš projekt v příštích pěti letech zabývat?

Ten projekt se dotýká vztahového trojúhelníku, který tvoří divoká prasata, myslivci a veterináři. Jestliže Márquez psal o lásce v časech cholery, tak já jsem se snažil přemýšlet o tomto trojúhelníku v kontextu afrického moru prasat, který přišel do Evropy asi v roce 2007 a postupně a sveřepě se pohybuje směrem na západ. Už i v Česku jsme ho jednou měli a obávám se, že se to může stát znovu. Sice přesně nevíme, proč se u nás v roce 2017 objevil, ale podle všech dostupných indicií je za tím lidský faktor. Rozhodně si nemyslím si, že by byly pravdivé nejrůznější kuriózní, směšné nebo i smutné konspirační teorie, které výskyt moru na Zlínsku vysvětlovaly. Ale fakt, že nemoc najednou poskočila o několik set kilometrů dál a objevila se na jednom místě, znamená, že někdo zřejmě přivezl nakaženou tkáň vepřového, která obsahovala živý virus. Chceme-li tedy pochopit šíření nemoci, neobejdeme se bez toho, že pochopíme, jak se chovají lidé.

Jedním z velkých témat projektu jsou hranice. Jaký na ně africký mor prasat může mít vliv?

Je to jen jeden aspekt, ale dobře ukazuje, jak otázky biobezpečnosti dnes nabývají na důležitosti. Snaha o co největší sekuritizaci, tedy zavádění bezpečnostních opatření a někdy i vzdávání se vlastních svobod, a debata, čeho jsme ochotni se vzdát, abychom zachovali vlastní bezpečí, se rozvinula po 11. září. Stejně tak by ale bylo potřebné vést debatu o biobezpečnosti. Co vlastně znamená, jaké má důsledky, kam jsme ochotni zajít, a to se, myslím, tolik neděje.

Čtěte také

Například loni Polsko zvažovalo, že postaví plot po celé délce svých hranic s Ukrajinou a Běloruskem, to je asi 1 700 kilometrů, byl by to nejdelší plot v Evropě. Nakonec k tomu nejspíš nedojde z ekonomických důvodů, ale i kvůli zpochybňování efektivity plotu. Místo toho Polsko vyhlásilo rozsáhlou loveckou kampaň na odstřel velkého množství divokých prasat. Vyvolalo to dost nevole jak mezi myslivci, kteří nechtěli být nuceni k tak masivnímu vybíjení, tak mezi veřejností a biology. Lidé dokonce demonstrovali s transparenty typu: Nechte je rýt! Za masivní odstřel divokých prasat ale naopak protestují zemědělci, kteří chtějí, aby se vláda s hrozbou prasečího moru rázně vypořádala. Takže ta otázka se politizuje, figurují v ní různé zájmové skupiny a to vše budeme sledovat.

Už jste zmínil konspirační teorie, které dávají prasečí mor do souvislosti s příchodem migrantů z Afriky. Ve východní Evropě je stavění plotů velké téma, budete se věnovat i téhle otázce? A dají se skutečně najít paralely mezi obranou hranic proti lidem a zvířatům?

My nebudeme žádnou paralelu vytvářet jen proto, abychom ji vytvářeli nebo aby to znělo kontroverzně. Ale pokud nás výzkum a získaná data zavedou tímto směrem, tak se tomu nebudeme bránit. Loni v květnu byl při interpelacích v maďarském parlamentu prasečí mor zmiňován jako něco, co přenášejí uprchlíci z Afriky ve svých svačinách. Což je legrační, protože většina z nich je v tu dobu na cestě zhruba devět deset měsíců, a pokud by vůbec měli nějaké svačiny, tak by si většina z nich asi nebrala vepřové.

Střet náhodných chodců a divočáka v ulicích Barcelony

Přesto představa uprchlíků, kteří zničí Maďarsko a maďarskou kulturu, vedla ke stavbě plotů na jižních hranicích Maďarska. Pokud tímto směrem uprchlíci mířili, tak šli jinudy. Pokud je jich více nebo méně, tak to souvisí s největší pravděpodobností s jinými faktory, než jsou ty ploty. Co ale víme jistě, je, že plot přerušil migrační toky zvěře – jelenů, vlků i dalších živočichů. Nedomyšlené důsledky takových opatření mě hodně zajímají. Já nepovažuji Viktora Orbána za příjemného člověka, ale taky si nemyslím, že má něco proti jelenům. Přesto toto opatření mělo na vysokou zcela zásadní vliv.

Jakou roli hrají ve vašem trojúhelníku myslivci a lovci?

Těžko můžeme generalizovat, protože sociální vědci toho o fenoménu lovu v Evropě vědí překvapivě málo. Jsou jistě obrovské rozdíly mezi tím, co znamená lov ve Skandinávii a co v Itálii nebo v Portugalsku a na Slovensku. Ale z dostupných čísel víme, že v Evropě je kolem sedmi milionů legálních lovců. Většina z nich jsou hobby lovci, amatéři. Jejich počet ovšem dlouhodobě klesá a jejich věkový průměr roste. To znamená, že čím dál méně mladých lidí shledává myslivost přitažlivou. A dokonce se zdá, že začíná převládat konsenzus, že je to aktivita relativně odpudivá. V příštích deseti patnácti letech uvidíme, jestli myslivost začne na kontinentu ztrácet půdu pod nohama a částečně vymizí, anebo najde druhý dech. Že by tomu tak mohlo být, jsme viděli právě v Polsku, kde proti masovému vybíjení spolu protestovali lovci a městská veřejnost, která má možná na věc trochu zidealizovaný názor, v tu chvíli ale našla s myslivci společnou řeč.

Kde se vzal africký mor prasat a jak se dostal z Afriky do Evropy? Co bude znamenat plot na dánsko-německých hranicích? Jak se Austrálie vehementně brání africkému moru prasat, který se ale na jejím území nikdy neobjevil? A vyústí ochranná opatření v zákaz lovu prasat pomocí bojových psů?

autor: Alžběta Medková
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.