OPAK DISSU virtuálním blahem ošetřuje bolístky českého rapu

Český hip hop žije z bohaté minulosti a jako kultovní PSH se až příliš často stává pouťovou atrakcí nekonečné série letních festivalů nebo v čele s Jamesem Colem objevuje krásy patnáct let starého unylého nu-metalového zvuku a pseudointelektuálních básnických obrazů. To někdejší Coleův parťák ze Supercrooo Hugo Toxxx aspoň tuzemskou scénu dlouhodobě zásobuje specifickou mutací trapového soundu a patří k tomu nejlepšímu, co lokální hip hop vygeneroval. Kromě krále českého halucinačního trapového zvuku Toxxxe a jeho crew Hypno 808, ze které tu a tam vystrčí růžky čím dál tím nadějnější Marat, čeří vody Smack a jeho Archtetyp 51. Komerční hip hop nebo jeho popovější mutace v ČR de facto neexistují, respektive nejsou v pozici komerčně úspěšného žánru a kromě snad Majka Spirita, objíždějícího republiku s Michalem Davidem, Bena Cristovaa a čím dal tím směšnějšího Ektora nebyl český showbusiness schopný nabídnout nikoho, kdo by dlouhodobě dominoval žebříčkům. Specifickou kapitolou jsou pak zástupy internetových hvězdiček a bizarních raperů, kteří více či méně úspěšně napodobují zámořské vzory.

Část výše zmíněných interpretů zároveň spadá do více kategorii, Ektorův track Nohy v pěst je přes veškeré raperovy technické schopnosti a na tuzemské poměry závratný počet zhlédnutí skvělým příkladem youtuboveho bizáru. Jakkoliv se jednou za čas stane, že z českých labelů vyleze něco překvapivě poslouchatelného, jako se to povedlo Restovi v tracku Čas hulit, vydaného u Tynikdy, většinu snažení českých mc’s spíš vystihuje mladičký Gvmble a jeho trapné pokusy si za peníze kupovat featuringy úspěšnějších kolegů.

Typickým problémem českého hip hopu je bezmyšlenkovité přejímání zaoceanských trendů, zvuku a jazykových tropů. Každý druhý raper je hustler, jede ballin, po případě ve vhodných chvílích vystavuje na odiv svoji muskulaturu neboli jede flexin. Hranice mezi využitím žánrových specifik a do očí bijící kopírkou je samozřejmě tenká, nahodilost, se kterou se nejenom výše zmíněné obraty zařadily do slovníku většiny českých autorů, shazuje převážnou část produkce spíš do druhé kategorie – světa trapnosti. K tomu se přidává fakt, že za konkrétními frázemi v prapůvodu stojí odžitá zkušenost, kterou je zkrátka českým wannabee hvězdičkám těžké věřit.

To, že nestačí okopírovat masivní zvuk 808 kopáků a flow věrozvěsta atlantského trapu Futurea, si uvědomuje trojice anonymních mc's sdružených pod hlavičkou OPAK DISSU, kteří, pod nespočtem virtuálních identit, zesměšňují klišé tuzemského rapu. Už jen jména jednotlivých postaviček, pod kterými protagonisté labelu vystupují, vyvolávají smích, ať už jde o „vesnickou legendu, burana one“ Asapa Jardu nebo o „prvního zvířecího mc na české scéně, nejnaštvanějšího yorkshira v České republice“ Young Lvíše.

Nejzřetelnější a nejpůsobivější je humor OPAKU DISSU v hitovce hlavní fiktivní hvězdy labelu Asapa Jardy, Korbelys Callin. Track, jehož beat je vypůjčený z Futureovy delirické meditace Perkys Callin, se hlásí k zahraničním vzorům, zároveň ale jasně a vtipně střílí do řad českých epigonů trapových siláků. Neumětelská produkce přitom Jardovi dává možnost s lehkostí rapovat rýmy jako: „Na návsi jedu fakin flexin / zápěstí září, hážu prasátka na selky / na zápraží běhajů moje slépky / chodím po zahradě a kontroluju švestky.” Je to právě lehkost, s jakou OPAK DISSU spojuje memy českého rapu s atmosférou vesnických zábav, bizarními postavami českého showbusinessu (z Igora Chauna se v podání kolektivu stává mystický Góša) a důmyslnými hříčkami s identitami jednotlivých protagonistů, která z party okolo Asapa Jardy dělá víc než jen další zábavnou kapitolu obskurních zákoutí českého internetu. Track Felicia Trap, na kterém do beatu vypůjčeného od Neezyho-B kromě Jardy září další dvě zásadní postavy labelu Don Chain a Young Lvíše, je svoji trapovou autotunovou naivitou doslova odzbrojující. I díky produkční nedokonalosti je nejen zde OPAK DISSU ještě působivější než francouzský originál.

OPAK DISSU, kterého si ostatně všiml už i Smack, který pozval Aštara Čedara a Asapa Jardu během křtu svého alba SICK na pódium pražského Roxy, se postupně začíná dostávat i mimo ranky komunity, která sleduje dění na českém internetu. Tento úspěch oba protagonisty překvapil, po dlouhých letech nahrávání do šuplíku totiž kreace jejich alter eg zajímají někoho jiného než je dva samotné. Na otázku, co je dalším cílem po koncertu, který je čeká 21. srpna v Punctu Krásovka, Asap Jarda s typickým humorem odpovídá: „No co, dostat se do prime timeu na Hip Hop Kemp před Majka Špirita.“ Don Chain dodává: „Jasně, já chci mít fotku s A-F-R-E-M.“ Pokud se OPAKU DISSU podaří udělat další krok v cestě za zaplněním volného prostoru na dost zmírající české scéně – rapovat do vlastních beatů – a zároveň si udrží úroveň textů, třeba se přiblíží svým idolům, Supercroo. Ti totiž, podle slov Don Chaina i Asapa Jardy, dělali to samé jako OPAK DISSU: „Bourali stereotypy a dělali tvrdou muziku, u který se zasměješ.“